Geologická podsbírka

GEOLOGIE

Geologickou podsbírku tvoří vzorky a nálezy z oborů geovědních disciplín, především mineralogie, petrografie a paleontologie. Ve fondu mineralogie a geologie v užším slova smyslu se jedná o mineralogické a petrografické vzorky, materiál dokumentující morfologické formy krasových jevů a dynamické geologie. Ve fondu paleontologie jde zejména o fosilizované schránky, otisky a kosti pleistocenních savců. Zaměření dokumentační podsbírky je na region východních Čech, v oboru paleontologie s přesahem na geologické útvary permokarbonu i v jiných regionech.

Vývoj podsbírky

Historickým základem podsbírky se staly sběry prof. F. Ulricha a F. Pošepného z 30. let 20. století. Velkými soubory mineralogického fondu jsou cenné sbírky L. Havlaty, M. Duchoně a J. Veselého získané v období 1971−90. Již od počátku tvorby sbírky byla pozornost zaměřena především na sběry z východních Čech a zároveň byly fondy geologie doplňovány o četný srovnávací materiál minerálů z dalších význačných nalezišť Čech, Moravy, Slovenska i jiných významných evropských nalezišť. V letech 1998−99 byly geologické sbírky obohaceny o množství vzácných a moderními metodami analyzovaných vzorků rudných minerálů z Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře.

Základem petrografického fondu jsou sběry J. Soukupa, V. Hlaváče a vlastní sběry muzea. Nejstarší části fondu, pocházející z bývalé přírodovědecké sekce Zemědělského ústavu, zahrnují sběry z období od roku 1890−1935. Doplňování petrografické sbírky pokračovalo průběžně zejména během posledních 40 let, v posledních letech je sbírka systematicky doplňována o chybějící typy hornin pracovníky muzea. V letech 1998−2001 byl založen soubor leštěných hornin používaných k vnitřním a vnějším obkladům budov v Hradci Králové.

Nejstarší sběry paleontologického fondu pocházejí z přelomu 19. a 20. století a z první poloviny 20 století. Z tohoto období je velmi cenná kolekce subrecentních měkkýšů a křídových fosilií shromážděná V. Hlaváčem. V posledních 45 letech je sbírka systematicky doplňována téměř výhradně muzejními sběry zaměřenými především na ryby, obojživelníky a další faunu a floru mladších prvohor, což je využíváno pro vědecké účely.

Chronologické vymezení

Nejstarší vzorky minerálů a hornin pocházejí z poslední dekády 19. století. Ve 20. století byly geologické fondy obohaceny o sběry především ze 30. a 60.−70. let. Koncem 20 století byl fond rozšířen jednak o množství vzácných vzorků rudních minerálů a jednak leštěných hornin využívaných k dekoračním účelům.

Základ fondu fosilií pochází z přelomu 19. a 20. století, cíleně pak sbírka byla budována od sedmdesátých let minulého století až dosud.

Geografické vymezení

Většina sbírkových předmětů minerálů a hornin pochází z východních Čech. Zastoupení mají i četné vzorky z dalších geologicky nejvýznamnějších oblastí Českého masivu. Řada vzorků ze zahraničních nalezišť je unikátních, např. soubor prvohorních hornin z jižního Grónska.

Základem fondu paleontologie jsou sběry z lokalit východních Čech, které tvoří přibližně 80 % sbírky. Dále je zastoupen srovnávací materiál i z jiných oblastí Čech a výjimečně i z jiných evropských nalezišť.

Umělecko-historická hodnota

Geologická podsbírka patří mezi nejvýznamnější svého druhu mezi krajskými muzei. V mineralogické části podsbírky je významná sbírková dokumentace již zaniklých mineralogických a petrografických lokalit. Unikátní je též specializovaná kolekce stavebních hornin, která průběžně dokumentuje vývoje jejich komerčního užívání v interiérech a vnějších obkladech význačných staveb v Hradci Králové.

Paleontologický fond patří svým rozsahem k největším mezi muzei v ČR. Obsahuje zásadní nálezy získané systematickým průzkumem Podkrkonoší a Boskovické brázdy i dalších oblastí v průběhu 40 let. Značná část těchto zoopaleontologických nálezů má charakter dokladů k permokarbonské fauně, neboť byla odborně zpracována v kontextu s poznatky z jiných evropských lokalit.

Ve sbírce jsou průběžně ukládány i doklady fosilií ze staršího paleozoika Železných hor, mezozoických fosilií české křídové pánve (zjm. mlžů rodu Inoceramus a amonitů) a nálezy kvartérních měkkýšů a savců.

Typový materiál, který je obsažen ve fondu paleontologie, má kulturně historický význam mezinárodních standardů, je uchováván a pro vědecké využíván dle mezinárodních smluv.

Vnitřní struktura podsbírky

Podsbírku tvoří sbírkové fondy geologie a paleontologie. Převážnou část geologického fondu i celé podsbírky (61 %) tvoří mineralogické vzorky, menší podíl zaujímají horniny, broušené a leštěné vzorky a materiál dokumentující morfologické formy krasových jevů a dynamické geologie.

Paleontologický sbírkový fond tvoří asi 36 %  podsbírky a obsahuje zejména fosilizované schránky, otisky a kosti pleistocenních savců.

Předměty I. Kategorie

Nejcennější část geologické podsbírky představují fosilie, podle kterých byly pro vědu popsány nové taxony holotypy a exempláře typových serií: korýš Monicaris rudnicensis, rybovití obratlovci Acanthodes stambergi, Letovichthys tuberculatus, Letovichthys multidentatus, Neslovicella rzehaki, Neslovicella elongata, Bourbonnella hirsuta a obojživelník Sclerocephalus stambergi.

Doprovodná archivní dokumentace a související databáze

Doprovodná dokumentace k podsbírce zahrnuje zejména fotografickou dokumentaci lokalit a to jak na klasických negativech a diapozitivech, tak digitálních fotografiích

Kurátorem sbírkových fondů geologie a paleontologie je Mgr. Jan Juráček, Ph.D., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kurátorem sbírkového fondu paleontologie je RNDr. Stanislav Štamberg, CSc., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.