Botanická podsbírka

BOTANIKA

Botanickou podsbírku tvoří herbářové preparáty základních skupin flóry a mykoflóry (houby, lišejníky, řasy, mechorosty, cévnaté rostliny) se zaměřením na region východních Čech.

Vývoj podsbírky

Studijní herbářové sbírky byly založeny v roce 1939. Základem herbáře se staly sbírky Zemědělského ústavu, které čítaly přes 11 000 položek cévnatých rostlin od sběratelů K. Prokeše, B. Válka, K. Krčana, V. Kavky, A. Součka, R. Traxlera. Velké množství položek bylo sesbíráno jednotlivými kustody – J. Čechovou, J. Belicovou, M. Kociánovou a V. Samkovou z floristických výzkumů chráněných území, které probíhají od 60. let 20. století do současnosti. Početnější sběry byly získány darem, výměnou nebo nákupem od členů Východočeské pobočky České botanické společnosti – M. Ducháček, J. Fiedler, A. Hájek, J. Hanousek, J. Zámečník. Významnou akvizici představuje sbírka R. Traxlera, převedená z Pedagogické fakulty v Hradci Králové (cca 3 000 položek). Sbírka byla doplněná nákupy: 1 500 položek H. Schreibera z konce 19. století, přes 3 000 položek rostlin od B. Válka ze 70. let 20. století z ČR, přes 1 000 položek rostlin od Z. Dohnala ze 70. a 80. let 20. století, přes 3 300 rostlin od A. Břicháčka ze 40. až 70 let 20. století, téměř 700 položek od L. Mühlsteina z 50. až 60. let 20. století a darem přes 600 položek od M. Illichmanové (Holáskové) z 60. a 70. let 20. století.

Mechorosty pocházejí od sběratelů: M. Béňa, Z. Dohnal, J. Duda, Z. Pilous, J. Šachl, R. Traxler z 1. poloviny 20. st., J. Belicová a J. Čechová z 60. let 20. st., J. Krejsa ze 70. let 20. st., P, Hájek a V. Samková (Cejnarová) z období od 90. let do současnosti.

Mykologický fond byl budován botaničkou J. Belicovou především od roku 1978. Sbírka byla a dosud je stále doplňována a odborně zpracovávána členy mykologického klubu, který pracuje při muzeu. Exsikáty hub ze 70. let 20. století až do současnosti nasbírali: J. Belicová, H. Deckerová, M. Dobešová (Kočová), Z. Egertová, J. Hájek, H. Hamerská, L. Hásková, Z. Herman, A. Holub, O. Jindřich, J. Junek, J. Kovač, J. Kramoliš, J. Kučera, V. Matějka, J. Novák, M. Novotný, F. Pavlík, V. Samková (Cejnarová), J. Slavíček, J. Svoboda, T. Tejklová, J. Wipler. Součástí sbírky je i 281 položek rzí od sběratelů V. Vodáka a E. Baudyše ze začátku 20. století. Položky hub jsou průběžně revidovány specialisty např. Deckerová, V. Antonín, O. Jindřich

Lišejníky pocházejí od sběratelů: R. Traxler sběry ze 70. let 19. století až 30. léta 20. století, Z. Pilous sběry ze začátku 20. století, Z. Dohnal sběry ze 40. let 20. století, M. Jarkovský sběry epifytických lišejníků ze 70. a 80. let 20. století, J. Čechová sběry ze 60. let 20. století. Reprezentativní kolekci představuje 403 položek lišejníků od J. Haldy, sebraných v letech 1993–2005 převážně v České republice, několik položek je z Evropy, Asie a Ameriky. Kromě běžných druhů jsou zastoupeny i vzácné druhy Agonimia repleta a Placynthiella dasaea, které J. Halda poprvé nalezl v Čechách. Položky lišejníků byly částečně revidovány Ivanem Pišútem a v roce 2001 byla celá sbírka zrevidována Josefem Haldou.

Chronologické vymezení

Nejstarší herbářové položky pocházejí z 50. let 19. století, cca 6 % je z druhé poloviny 19. století, 20% je od začátku 20. století do 50 let 20. století, 10% sbírek je z 60. let, 20% je ze 70. a 80. let 20. století, 40% z období od 90. let do současnosti. Mykologické sběry pocházejí většinou z období od 90. let do současnosti, z toho téměř polovina byla získána v posledních 10 letech.

Geografické vymezení

Většina sbírkového materiálu cévnatých rostlin a hub pochází z území Československa, převažuje materiál z východních Čech. Část sbírky Zemědělského ústavu je z Podkarpatské Rusi. Některé položky z Traxlerovy sbírky pocházejí z Evropy, především z Rakouska. V menším množství jsou zastoupeny herbářové položky vyšších rostlin, hub a lišejníků ze Slovenska. Jednotlivě jsou ve sbírkovém fondu zastoupeny sběry z Mediteránu, Ukrajiny, Rumunska, Maďarska a dalších oblastí Evropy. Mechorosty pocházejí z Čech (především z východních) i ze Slovenska.

Umělecko-historická hodnota

Hradecká botanická podsbírka (včetně mykologického fondu) patří k velkým muzejním sbírkám regionálního zaměření, v České republice představuje 16. nejpočetnější sbírku (http://www.mzm.cz/seznam-herbarovych-sbirek-v-cr/). Sbírka je evidována pod zkratkou HR a je uvedena v seznamu celosvětových herbářů Index herbariorum (http://sweetgum.nybg.org/ih/). Mykologický fond náleží k nejpočetnějším muzejním sbírkám v České republice po sbírkách Národního a zemských muzeí (MZM Brno, SZM Opava).

Botanické sbírky mají především odbornou hodnotu, obsahují doklady o výskytu rostlin a hub v regionu, dokumentují vývoj flóry, výskyt vzácných a ohrožených druhů, výskyt nepůvodních druhů. Sbírky jsou využívány pro taxonomické a fytogeografické a mykofloristické studie (viz kapitola vědecko – výzkumná činnost). Sbírky mají význam jako pramen informací pro správní a ochranářské účely např. při tvorbě Červeného seznamu hub České republiky, pro biologická hodnocení lokalit, plány péče o zvláště chráněná území. Rovněž jsou využívány studenty botaniky z univerzit pro zpracovávání bakalářských a diplomových prací, také badateli při studiu a determinaci sběrů.

Typový materiál má kulturně historický význam mezinárodních standardů, je uchováván a pro vědecké využíván dle mezinárodních smluv.

Vnitřní struktura podsbírky

Podsbírku tvoří sbírkové fondy mykologie (houby, lišejníky a rzi) a botaniky (cévnaté rostliny, mechorosty a řasy). Převážnou část botanického fondu a celé podsbírky tvoří cévnaté rostliny (Tracheophyta) – 58 000 herbářových položek, mechorosty (Bryophyta) čítají 820 položek. Součástí botanického fondu jsou rovněž šišky jehličnanů (110 položek) a několik položek řas.

Převážnou část mykologického fondu tvoří exsikáty vyšších hub (Eumycota) 26 000 položek hub. Menší část – 281 položek tvoří exsikáty rzí a 2 300 položek lišejníků. Součástí je rovněž rukopis Z. Schäfera: Systematický přehled rodu Lactarius Československa (174 pastelových obrazů a 41 náčrtů, popisy, rukopis monografie).

Předměty I. kategorie

Nejcennější část fondu Botanika představují vzácné a ohrožené druhy rostlin, zařazené do kategorie I – např. Adenophora liliifolia, Arnoseris minima, Astragalus arenarius, Catabrosa aquatica, Dryopteris cristata (vyhynulý druh ve východních Čechách), Dianthus superbus, druhy rodu Gentiana a Gentianella, Hierochloë odorata, Narthecium ossifragum, Radiola linoides, Salix myrtilloides, Senecio paludosus, S. erucifolius, Tofieldia calyculata, Trapa natans, vybrané druhy z čeledi Orchidaceae, Viola elatior, izotyp Pulsatilla grandis var. moravica Zimmermann.

Také z fondu mykologie představují nejvýznamnější sbírkové předměty položky vzácných a ohrožených druhů hub: Bolbitius psittacinus, Boletus regius, Chamonixia caespitosa, Clavaria zollingeri, Clavariadelphus truncatus, Corticium boreoroseum, Cortinarius balteatoalbus, C. solis-ocasus, C. velicopius, Floccularia straminea, Geoglossum arenarium, Gomphus clavatus, Hapalopilus ochraceolateritius, Hydnellum geogenium, H. spongiosipes, H. suaveolens, H. tardum, Hygrophorus camarophyllus, Hymenogaster aromaticus, Melanogaster tuberiformis, Ramaria gracilis, Ramaria testaceoflava, Thuemenidium atropurpureum, Tricholoma colossus, Tuber aestivum.

Další předměty 1. kategorie jsou položky kategorie typu v mykologickém fondu: neotyp Boletus fuscoroseus a izotypy Ceriporia herinkii, Tomentella bohemica, T. fatrensis, T. griseoumbrina, T. ochraceo-olivacea, T. pilatii, T. spinosispora, T. subclavigera, T. subrubiginosa.

Doprovodná archivní dokumentace a související databáze

Doprovodná dokumentace k podsbírce zahrnuje zejména fotografickou dokumentaci rostlin a biotopů. V botanické části se jedná se o diapozitivy a digitální fotografie. K mykologickému fondu obsahuje doprovodná dokumentace 2 210 fotografií hub, většina v druhové kartotéce v pohlednicovém formátu, dále písemnosti z pozůstalosti K. Čížka (např. kresby mikroznaků, seznamy studovaných položek) a zhotovené modely hub pro výstavní účely (18 druhů hub, celkem 37 kusů modelů).

Charakteristika a program sbírkového fondu Mykologie

Charakteristika a vývoj sbírkového fondu

Převážnou většinu fondu (87%) tvoří exsikáty vyšších hub (Eumycota) – tj. 16861 položek. Menší část – 281 položek tvoří exsikáty rzí. 11% sbírky představuje 2157 položek lišejníků. Součástí sbírky je rovněž rukopis Z. Schaefera: Systematický přehled rodu Lactarius Československa (174 pastelových obrazů a 41 náčrtů, popisy, rukopis monografie). Některé sběry hub jsou doplněny popisy hub a dokumentačními fotografiemi, zachycujícími vzhled živých plodnic. Ve fondu mykologie je k 1. 1. 2019 celkem 19007 položek.

Nejcennější část fondu představují vzácné a ohrožené druhy hub: Bolbitius psittacinus, Boletus regius, Chamonixia caespitosa, Clavaria zollingeri, Clavariadelphus truncatus, Cortinarius balteatoalbus, C. solis-occasus, C. velicopius, Floccularia straminea, Geoglossum arenarium, Gomphus clavatus, Hapalopilus ochraceolateritius, Hydnellum geogenium, H. spongiosipes, H. suaveolens, H. tardum, Hygrophorus camarophyllus, Hymenogaster aromaticus, Melanogaster tuberiformis, Ramaria gracilis, R. testaceoflava, Thuemenidium atropurpureum, Tricholoma colossus, Tuber aestivum, dále neotyp Boletus fuscoroseus a izotypy Ceriporia herinkii, Tomentella bohemica, T. fatrensis, T. griseoumbrina, T. ochraceo-olivacea, T. pilatii, T. spinosispora, T. subclavigera, T. subrubiginosa.

Vývoj sbírkového fondu

Mykologická sbírka byla budována botaničkou J. Belicovou především od roku 1978. Sbírka byla a dosud je stále doplňována a odborně zpracovávána členy mykologického klubu, který pracuje při muzeu. Exsikáty hub ze 70. let 20. století až do současnosti nasbírali především: J. Belicová, K. Čížek, H. Deckerová, R. Doležal, M. Dobešová (Kočová), Z. Sochorová (roz. Egertová), J. Hájek, H. Hamerská, L. Hásková, Z. Herman, A. Holub, O. Jindřich, J. Junek, J. Kovač, J. Kramoliš, J. Kučera, V. Matějka, J. Novák, M. Novotný, F. Pavlík, V. Samková (roz. Cejnarová), J. Slavíček, J. Svoboda, T. Tejklová, J. Wipler a L. Zíbarová. Významnou akvizicí je ucelená sbírka hub K. Čížka (2079 položek), předního odborníka, který se věnoval především čeledi Thelephoraceae. Součástí jeho celoživotní sbírky je také několik izotypů rodu Tomentella a bohatý doprovodný dokumentační materiál, rozsáhlý soubor separátů, nákresy mikroskopických znaků popř. fotografie. Položky hub jsou průběžně revidovány specialisty např. V. Antonín, M. Bartůšek, H. Deckerová, P. Hrouda, O. Jindřich, P. Vampola, L. Zíbarová atd. Součástí sbírky je i 281 položek rzí od sběratelů V. Vodáka a E. Baudyše z počátku 20. století.

Lišejníky pocházejí od sběratelů: R. Traxler (70. let 19. století až 30. léta 20. století), Z. Pilous (začátku 20. století), Z. Dohnal (40. léta 20. století), M. Jarkovský (epifytické lišejníky ze 70. a 80. let 20. století), J. Čechová (60. léta 20. století.). Reprezentativní kolekci představuje 403 položek lišejníků od J. Haldy, sebraných v letech 1993–2005 převážně v České republice, několik položek je z Evropy, Asie a Ameriky. Kromě běžných druhů jsou zastoupeny i vzácné druhy Agonimia repleta a Placynthiella dasaea, které J. Halda poprvé nalezl v Čechách. Položky lišejníků byly částečně revidovány Ivanem Pišútem a v roce 2001 byla celá sbírka zrevidována Josefem Haldou.

V průběhu let byly kurátory sbírky J. Belicová (botanika, 1967–1988), M. Kociánová (botanika, 1988–1991), V. Samková (roz. Cejnarová) (botanika, 1991 – dosud), T. Tejklová (mykologie, 2017 – dosud).

Chronologické vymezení

Nejstarší položky pocházejí z konce 19. století, cca 2 % je z 2. poloviny 19. století, 6% je od začátku 20. století do 50. let 20. století, 15% sbírek je z 60. až 80. let 20. století, 75% z období od 90. let do současnosti.

Geografické vymezení

Většina sbírkového materiálu pochází z území České republiky, převažuje materiál z východních Čech. V menším množství jsou přítomny položky hub a lišejníků ze Slovenska. Jednotlivě jsou zastoupeny ve sbírkách položky z dalších oblastí Evropy, Asie a Ameriky.

Odborná a kulturně historická hodnota, postavení v rámci příbuzných podsbírek

Hradecká mykologická sbírka patří k největším regionálním muzejním sbírkám, v České republice představuje 6. nejpočetnější mykologickou sbírku (http://www.mzm.cz/seznam-herbarovych-sbirek-v-cr/). Sbírka je evidována pod zkratkou HR a uvedena v seznamu celosvětových herbářů Index Herbariorum (http://sweetgum.nybg.org/ih/).

Sbírky mají především odbornou hodnotu, obsahují doklady o výskytu hub a lišejníků v regionu, dokumentují vývoj mykoflóry, výskyt vzácných a ohrožených druhů, výskyt nepůvodních druhů. Sbírky jsou využívány pro taxonomické a mykofloristické studie (Antonín 2012; Běťák 2013; Doležal 2003; Dvořák & Hrouda 2005 ; Egertová 2014, 2015; Egertová et al. 2016; Glejdura et al. 2015; Hrouda 2001, 2005, 2009; Holec et al. 2018; Ján & Tejklová 2018; Janda & Kříž 2016; Janda et al. 2013, 2014, 2016; Klener 2015, 2016; Kotlaba 2018; Kotlaba & Pouzar 2015a, 2015b; Kout & Zíbarová 2016; Kučera et al. 2014; Samková 2006; Samková & Slavíček 1995; Samková & Tejklová 2014; Slavíček 1997, 1999; Ševčíková 2015, 2016, 2017a, 2017b, 2018, 2019; Šutara 2014; Tejklová 2013, 2018; Tejklová et al. 2014, 2015; Tejklová & Kramoliš 2011a, 2011b, 2011c, 2012a, 2012b, 2013a, 2013b, 2013c, 2014a, 2014b, 2015a, 2015b, 2015c, 2015d, 2015e, 2016a, 2016b, 2017a, 2017b, 2018, 2019; Tejklová & Zíbarová 2017a, 2017b, 2018; Vašutová 2017; Zíbarová 2017; Zíbarová & Kout 2017; Zíbarová & Tejklová 2017, 2019; Zíbarová et al. 2019. Údaje ze sbírek byly použity při tvorbě Červeného seznamu hub České republiky (Holec & Beran 2006) a dále jako podklad pro plány péče o zvláště chráněná území. Rovněž jsou využívány studenty z univerzit při zpracovávání bakalářských a diplomových prací (nejnověji např. Beneschová 2019, Melichar 2009, Salaš 2015, Stodůlka 2019), také badateli při studiu a determinaci sběrů.

Vybrané herbářové položky jsou využívány k výukovým nebo výstavním účelům např. v rámci přírodovědeckých výstav (Příroda východních Čech – 1995–1997; Život ve starých stromech – 2003; Ohrožená příroda – 2008, Mykologické sbírky – 2012).

Fyzický stav

Exsikáty lišejníků a hub jsou uloženy v papírových obálkách v k tomu zhotovených kartonových krabicích o rozměrech 47,5 × 19,5 × 15 cm. Lišejníky a houby jsou řazeny chronologicky podle inventárních čísel a uloženy ve skříních v depozitáři. Traxlerovy sběry lišejníků jsou lepeny na destičkách, vloženy do obálek a uloženy v krabicích. Dokumentační fotografie živých hub o rozměrech 18 × 13 cm jsou uloženy ve fóliích a v deskách. Popisy hub jsou vloženy do obálek k exsikátům.

Fyzický stav fondu a průvodních informací (sched) odpovídá standardním požadavkům na mykologické exsikáty, klimatické podmínky depozitáře jsou vyhovující, ochrana před destruktivními faktory (světlo, vlhkost, biotičtí škůdci) je zajištěna.

Správa a evidence

Jednotlivé položky jsou evidovány pod samostatnými inventárními čísly. 95% herbářových položek je evidováno ve 2. stupni evidence, z toho 3% na katalogizačních kartách a 97% v databázi MUSEION.

Zaměření a cíl sbírkového fondu (sbírkotvorný program)

Mykologické sbírky byly založeny a jsou budovány jako systematický a dokumentační fond se zaměřením na mykoflóru východních Čech. Cílem sbírky je zachytit materiálovou a obrazovou formou vývoj mykoflóry regionu a poskytnout ve spolupráci se specialisty srovnávací materiál pro taxonomické studium kritických skupin hub. Sbírka je doplňována především terénním sběrem, zejména v chráněných územích a významných krajinných prvcích přírody východních Čech. Vlastní terénní průzkum i odborné zpracování materiálu probíhá v úzké vazbě na mykologický klub při muzeu. Pro spolehlivou determinaci taxonů se počítá i nadále s jejich fotodokumentací a rozšiřováním archivu fotografií. Sbírka je doplňována i příležitostnými dary nebo nákupy chybějících druhů mykoflóry z jiných regionů.

Předpokládá se, že sběry na území východních Čech budou i nadále prováděny v rámci vlastních terénních výzkumů muzea a doplňování sbírek bude probíhat též dary od členů mykologického klubu.

Citovaná literatura

Antonín V. (2012): Some taxonomic and ecological notes on Volvariella caesiotincta (Basidiomycota, Pluteaceae) and its distribution in the Czech Republic. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae 97(2): 87–99.

Beneschová J. (2019): Makromycety olšin jižní Moravy. – Diplomová práce, 87 p. [Depon in: Masarykova univerzita, Brno]

Běťák J. (2013): Distribution and ecology of Lactarius rostratus and Lactarius rubrocinctus (Basidiomycota, Russulales) in the Czech Republic. – Czech Mycology 65(1): 25–43.

Doležal R. (2003): Houby Železných hor. – Železné hory, Sborník prací, 13: 1–40.

Dvořák D. & Hrouda P. (2005): Ježaté houby (lošáky a korálovce). – Masarykova univerzita v Brně, Brno, 36 pp.

Egertová Z. (2014): Kosmatička hnědá – Sphaerosporella brunnea v České republice. – Mykologické listy 127: 8–14.

Egertová Z. (2015): Nové nálezy řasnatky modromléčné – Peziza saniosa v České republice. – Mykologické listy 131: 1–9.

Egertová Z., Gaisler J., Zemanová L. & Hradílek Z. (2016): Mniaecia jungermanniae (Helotiales), an overlooked bryophilous ascomycete in the Liberec Region (Czech Republic). – Czech Mycology 68(2): 149–165.

Glejdura S., Kučera V., Lizoň P. & Kunca V. (2015): Pseudoplectania lignicola sp. nov. described from central Europe. – Mycotaxon 130(1): 1–10.

Holec J. & Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub České republiky. – Příroda 24: 1–282.

Holec J., Běťák J., Pouska V., Dvořák D., Zíbarová L., Kout J. & Adam D. (2018): Old-growth forest fungus Antrodiella citrinella – distribution and ecology in the Czech Republic. – Czech Mycology 70(2): 127–143.

Hrouda P. (2001): Pleurotoid fungi of the family Polyporaceae in the Czech Republic and Slovakia. – Czech Mycology 53(1): 29–88.

Hrouda P. (2005): Bankeraceae in Central Europe. 1. – Czech Mycology 57(1–2): 57–78.

Hrouda P. (2009): Zajímavé nálezy lošáků z poslední doby. – Mykologické listy, Supplementum: 27.

Ján S. & Tejklová T. (2018): Nález škárky hvězdicovité na Klatovsku. – Mykologický Sborník 95(3): 81–88.

Janda V. & Kříž M. (2016): Evropské druhy rodu Butyriboletus. – Mykologické listy 135: 11–51.

Janda V., Kříž M., Graca M. & Rejsek J. (2016): Zástupci rodu Xerocomus rostoucí v České republice a taxonomické novinky v této skupině hřibů. – Mykologické listy 134: 1–21.

Janda V., Kříž M. & Rejsek J. (2013): First records of Xerocomus chrysonemus (Boletaceae) in the Czech Republic. – Czech Mycology 65(2): 157–169.

Janda V., Kříž M. & Rejsek J. (2014): Supplementary notes on Xerocomus chrysonemus (Boletaceae): bluing context and distribution in the Czech Republic. – Czech Mycology 66(2): 147–155.

Klener V. (2015): Lošáček statný – Phellodon confluens na vrchu Čížov v Posázaví. – Mykologický sborník 92(1): 4–10.

Klener V. (2016): Voskovka hořká – Hygrocybe mucronella u Karlštejna. – Mykologický sborník 93(2): 42–46.

Kotlaba F. (2018): Pozoruhodná ekologie, rozšíření a šíření tmavobělky bradavčitonohé – Melanoleuca verrucipes (Agaricales) – v České republice. – Mykologické listy 139: 16–24.

Kotlaba F. & Pouzar Z. (2015a): Ekologie, rozšíření a šíření ostnatečku Bourdotova – Steccherinum bourdotii (Corticiaceae s.l.) – v Čechách. – Mykologické listy 130: 19–25.

Kotlaba F. & Pouzar Z. (2015b): Poznámky k ekologii dvou druhů chorošů: ostropórky rozlité – Oxyporus obducens a ostropórky lužní – Oxyporus latemarginatus. – Mykologické listy 131: 26–31.

Kout J. & Zíbarová L. (2016): Dřevomor Hypoxylon perforatum v České republice. – Acta Musei Richnoviensis (Sect. natur.) 23(1–2): 39–43.

Kučera V., Lizoň P., Tomšovský M., Kučera J. & Gaisler J. (2014): Re-evaluation of the morphological variability of Microglossum viride and M. griseoviride sp. nov. Mycologia 106(2): 282–290.

Melichar O. (2009): Výskyt rodu Hydnum (lišák) v České republice. – Bakalářská práce, 43 p. [Depon in: Masarykova univerzita, Brno]

Salaš J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. – Diplomová práce, 143 p. [Depon in: Masarykova univerzita, Brno]

Samková V. & Slavíček J. (1995): Geastrum berkeleyi opět nalezena v Čechách. – Mykologické listy 56: 18–20.

Samková V. (2006): Mykologický průzkum v CHKO Orlické hory. – Panorama 14: 85–88.

Samková V. & Tejklová T. (2014): Výsledky mykologického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí. – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A 34: 29–40.

Slavíček J. (1997): Přehled vyšších hub (Eumycota) lokality „Na Plachtě“ v Hradci Králové. – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A 25: 29– 6.

Slavíček J. (1999): Přehled vyšších hub (Eumycota) v přírodní rezervaci Polom. – In: Kolektiv, Sborník Železné hory č. 8 – Prales Polom, p. 44–47.

Stodůlka T. (2019): Recentní výskyt lošáků v České republice. – Bakalářská práce, 97 p. [Depon in: Masarykova univerzita, Brno]

Ševčíková H. (2015): Štítovka běloučká – Pluteus inquilinus – vzácný druh naší mykobionty. – Mykologické listy 130: 12–18.

Ševčíková H. (2016): Štítovka Hongova – Pluteus hongoi – první určené nálezy z České republiky a Slovenska. – Mykologické listy 133: 8–18.

Ševčíková H. (2017a): Nepřehlédnutelná vzácná muchomůrka tlustopochvá – Amanita pachyvolvata. – Mykologické listy 136: 12–22.

Ševčíková H. (2017b): Doplňující informace k nálezům špičky břečťanové, její další lokality a nové poznatky k jejímu rozšíření a ekologii v České republice. – Mykologické listy 136: 29–32.

Ševčíková H. (2018): Gliophorus sciophanus ‒ voskovka cihlová – vzácný klenot našich pastvin. – Mykologické listy 139: 3–15.

Ševčíková H. (2019): Ekologie a rozšíření hlívy číškovité – Tectella patellaris ‒ v České republice. – Mykologické listy 141: 1–12.

Šutara J., Janda V., Kříž M., Graca M. & Kolařík M. (2014): Contribution to the study of genus Boletus, section Appendiculati: Boletus roseogriseus sp. nov. and neotypification of Boletus fuscoroseus Smotl. – Czech Mycology 66(1): 1–37.

Tejklová T. (2013) [2012]: Pozoruhodné druhy hub v údolí Divoké Orlice (příspěvek k poznání mykoflóry CHKO Orlické hory). – Orlické hory a Podorlicko 19: 225–234.

Tejklová T. (2018): Houby bohdanečského lázeňského parku a okolí (východní Čechy). – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A 37: 19–46.

Tejklová T., Deckerová H. & Gaisler J. (2015): Sabuloglossum arenarium (Geoglossaceae) in the Czech Republic. – Czech Mycology 67(1): 85–94.

Tejklová T., Jindřich O. & Kramoliš J. (2014): Ramaria gracilis nalezena v Čechách. – Mykologické listy 127: 1–8.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2011a) [2010]: Zajímavé nálezy hub z lesa „V Poustkách“ nedaleko Rychnova nad Kněžnou. – Orlické hory a Podorlicko 17: 128–132, 163.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2011b): Lošákovec sametový – Hydnellum spongiosipes (Peck) Pouzar nalezen po 12 letech v České republice. – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A 33: 74.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2011c): Pavučinec kávově bílý – Cortinarius balteatoalbus nalezen v České republice. – Mykologické listy 118: 16–20.

Tejklová T. et Kramoliš J. (2012a) [2011]: Zajímavé a vzácné nálezy hub z lesa „V Poustkách“ nedaleko Rychnova nad Kněžnou II. – Orlické hory a Podorlicko 18: 203–210.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2012b): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Pavučinec červánkový – Cortinarius solis-occasus nalezen v České republice. – Mykologické listy 121: 1–5.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2013a): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Cortinarius croceocaeruleus – pavučinec modrošafránový. – Mykologické listy 123: 1–7.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2013b): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Cortinarius caesiocanescens – pavučinec šedomodrý. – Mykologické listy 126: 1–6.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2013c): Zajímavé nálezy hub z Podorlicka. – Acta Musei Richnoviensis (Sect. natur.) 20(1–2): 19–36.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2014a) [2013]: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky. – Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2014b): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Cortinarius joguetii – pavučinec sladkovonný. – Mykologické listy 128: 1–10.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2015a): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Cortinarius velicopia – pavučinec závojnatý. – Mykologické listy 130: 5–11.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2015b): Pavučinec náramkovcový – Cortinarius praestans, vzácný druh listnatých lesů. – Mykologický sborník 92(1): 10–18.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2015c) [2014]: Mykoflóra přírodní rezervace Třebovské stěny. – Orlické hory a Podorlicko 21(1): 105–129.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2015d): Šupinovka choceňská – Pholiota chocenensis, nedávno popsaný druh s českým rodokmenem. – Mykologický sborník 92(3–4): 83–87.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2015e): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Corinarius odorifer – pavučinec anýzový. – Mykologické listy 130: 5–11.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2016a) [2015]: Mykoflóra přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna. – Orlické hory a Podorlicko 22(1–2): 127–166.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2016b): Pavučinec Bulliardův – Cortinarius bulliardii, nápadný druh teplomilných dubohabřin. – Mykologický sborník 93(3): 68–77.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2017a) [2016]: Zajímavé a vzácné nálezy hub z lesa „V Poustkách“ nedaleko Rychnova nad Kněžnou III. – Orlické hory a Podorlicko 23(1–2): 113–124.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2017b): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Cortinarius percomis – pavučinec olivově žlutý. – Mykologické listy 142: 1–11.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2018): Mykloflóra přírodní památky Rychnovský vrch. – Orlické hory a Podorlicko 25(1–2): 193–235.

Tejklová T. & Kramoliš J. (2019): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Cortinarius subtortus – pavučinec zlatohnědý. – Mykologické listy 142: 1–11.

Tejklová T. & Zíbarová L. (2017a) [2016]: Zajímavé nálezy hub z Podorlicka II. – Acta Musei Richnoviensis (Sect. natur.) 23(3–4): 45–72.

Tejklová T. & Zíbarová L. (2017b): Dvě rážovky se zajímavou ekologií. – Mykologický sborník 94(2): 39–50.

Tejklová T. & Zíbarová L. (2018): A contribution to the knowledge of lignicolous fungi of Podunajská nížina Lowland (Slovakia). – Catathelasma 19: 1–80.

Vašutová M. (2017): Galerina subclavata ‒ čepičatka alpinská, vzácnější druh čepičatky rostoucí na hranici lesa v Krkonoších. – Mykologické listy 137: 25–33.

Zíbarová L. (2017): Notes on corticioid fungi of the Czech Republic. I. Phlebia acanthocystis and Phlebia bispora (Meruliaceae). – Czech Mycology 69(1): 65–76.

Zíbarová L. & Kout J. (2017): Xylariaceous pyrenomycetes from Bohemia: species of Biscogniauxia and Hypoxylon new to the Czech Republic, and notes on other rare species. – Czech Mycology 69(1): 77–108.

Zíbarová L., Kout J. & Kříž M. (2019): First records of Cartilosoma rene-hentic (Polyporales) in the Czech Republic. – Czech Mycology 71(1): 37–47.

Zíbarová L. & Tejklová T. (2017): Rážovka břečťanová (Pleonectria sinopica) na Slovensku. – Spravodajca Slovenskej mykologickej spoločnosti 46: 22.

Zíbarová L. & Tejklová T. (2019): Notes on corticioid fungi of the Czech Republic. II. Athelidium caucasicum (Stephanosporaceae, Agaricales). – Czech Mycology 71(1): 91–98.

Kurátorkou sbírkového fondu botanika je RNDr. Věra Samková, Ph.D, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kurátorkou sbírkového fondu mykologie je Bc. Tereza Tejklová, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.