TRADIČNÍ PERNÍK

Hana Kuželová z obce Křelov – Břuchotín na Hané se zabývá výrobou bíle zdobeného dekorativního perníku od roku 1995. Po maturitě paní Hana hledala uplatnění a v rozhodování pomohla brigáda v cukrárně, kde se výrobě perníku věnovala. Pak také přispěla návštěva folkového festivalu, na kterém se perníky zase prodávaly. Následující rok už prodávala paní Hana svoje vlastní výrobky. Pod jejíma rukama vznikají perníky rozličných tvarů, velikostí a motivů, hodící se k jakékoliv příležitosti. S pečením začíná vždy pár týdnů před Velikonocemi a nezastaví se až do Vánoc. Pracuje na objednávku, ale převážně jezdí s perníčky na řemeslné jarmarky v blízkém i vzdáleném okolí, kde také techniku zdobení předvádí. Více než 15 let je členkou Sdružení lidových řemeslníků a výrobců. V roce 2020 byla za perníkářství oceněna titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje.

Perníkářství

Svého vrcholu dosáhla perníkářská výroba v polovině 19. století, od té doby začíná ustupovat cukrářské výrobě. Perníkářské dílny se přeměňovaly na cukrářské a na počátku 20. století výroba perníků téměř zanikla. Díky tomu dochází i ke změnám v procesu jejich výroby. Motivy na dřevěných formách se zjednodušují, začínají se používat obrysové kovové formy, perníky se zdobí papírovými obrázky nebo cukrovou polevou, tak, jak je známe dnes. Základem těsta na výrobu perníků je mouka žitná nebo pšeničná, med či sirup a koření, především anýz, skořice, fenykl, hřebíček, badyán a pepř. Těsto se nechávalo několik dní až týdnů v chladu uležet. Každý perníkář měl svoji recepturu, která se v rodině předávala z generace na generaci. Ke zdobení perníků se dodnes používá bílková poleva. Každá perníkářka má jiný postup při jejím míchání, ale suroviny zůstávají stejné, bílek, cukr, citronová šťáva, přidává se i solamyl. Připravenou polevou se plní sáčky a může se zdobit.