Podstatná je vzájemná důvěra
Procházet se krajinou s detektorem kovů nebo i bez něj s očima dokořán, objevovat archeologické nálezy a přispívat k poznání minulosti nebo jen sbírat novodobé kovové drobnosti a kuriozity, zažívat dobrodružství nebo prostě jen tak relaxovat v přírodě? Dnes velmi rozšířená záliba může být velkým přínosem, ale snadno se dostat i za hranu zákona. Volný průchod krajinou je zaručen všem, kopání do země už ne. Vyjmutí archeologického nálezu u ornice je nepochybně jeho záchranou před postupným zánikem při obdělávání polí, na druhou stranu poškození situací, které se dochovaly v původních souvislostech znamená velkou historickou a kulturní ztrátu. Řešením je spolupráce profesionálů s amatérskými zájemci. Co je k tomu potřeba? Vzájemný kontakt, vzájemná důvěra a ochota vzdělávat se.
Potvrzení o spolupráci
Na počátku by měla být návštěva společné terénní akce, semináře, přednášky nebo osobní setkání. Kdo už dříve s detektorem chodil, měl by se odhodlat svěřit, co a kde v minulosti našel. Nikdo mu za to hlavu neutrhne. Archeolog se může za hledače zaručit a vystavit mu potvrzení o spolupráci, ovšem musí vědět, komu ho vystavuje. Sám tímto krokem vstupuje na tenký led. Potvrzení má zpočátku platnost jen tři měsíce a lze ho vystavovat opakovaně. Obnovení potvrzení předpokládá předchozí vzájemný kontakt a průběžné konzultace nad nalezenými předměty. Pokud se spolupráce úspěšně rozeběhne a hledač načerpá dostatečné informace a zkušenosti a vznikne vzájemná důvěra, pak může archeolog, který přijme roli garanta, vystavit průkaz hledače až na tři roky.
Mnozí spolupracující hledači už narazili na aplikaci AM ČR PAS, kterou provozují Archeologické ústavy v Praze a v Brně. Jedná se o nástroj pro sběr dat o nálezech v terénu. Registrace v tomto systému ale sama o sobě nenahrazuje potvrzení a osobní garanci, které může poskytnout jen konkrétní archeolog, proto je vhodné s ním nejprve způsob vzájemné komunikace dohodnout.
Kontakty naleznete také ZDE.
Stojíme o osobní kontakt
I další podrobnosti spolupráce je třeba domluvit osobně. K těm obecně platným principům patří pravidlo, že pohyb na známých archeologických lokalitách je vždy považován za archeologický výzkum a je třeba ho konzultovat s archeologem dopředu. Pozor, za archeologickou lokalitu je považována i celá zóna bojiště 1866. Volný pohyb krajinou archeologové nemohou hlídat ani kontrolovat a je věcí vzájemné důvěry. Stejně tak vstup na soukromé pozemky není možné zprostředkovat plošně. Je tedy nutné zachovávat základní pravidla ohleduplnosti, nepoškozovat porosty a všechno po sobě řádně uklidit. Také vstup do lesa má svá pravidla a postup dokumentace vyžaduje základní proškolení a zkušenosti.
Těšíme se se na oboustranně prospěšnou spolupráci!
