UMĚLECKÉ ŘEZBÁŘSTVÍ
Jan Vokoun z Třebechovic pod Orebem
Nositel ocenění Zlatý kolovrat 2014 za řezbářství
Pan Vokoun se narodil do rodiny, kde se už několik generací věnovalo práci se dřevem. Celoživotně ho ovlivnilo dětství prožité v dědečkově kolářské a řezbářské dílně, kde se učil prvním řezbářským postupům. Jako malý chlapec začal s vyřezáváním lodiček, používal nejen nůž a borovou kůru, ale i dláta a hlavně kvalitní dřevo. Po základní škole neměl jako vnuk živnostníka moc možností na vzdělání, proto pracoval dva roky v lese jako dřevař. Na toto období rád vzpomíná, zkušenosti z práce s motorovou pilou využívá dodnes při tvorbě zahradních soch a plastik. Chybějící vzdělání si doplnil studiem na střední škole, působil jako projektant, technolog a návrhář obrazových lišt a později vedoucí výroby v národním podniku Tofa. Do roku 2004 pracoval na Městském úřadě v Třebechovicích pod Orebem a pak si splnil svůj sen a začal se živit jako řezbář. Postupně se přes tvorbu šperků a drobných dřevořezeb vypracoval ke své současné tvorbě. Pracuje převážně s lipovým dřevem a používá hlavně dláta. Vyrábí řezbované loutky, zahradní plastiky, dřevořezby, ale také betlémy. Ty jsou převážně stavěcí, jsou vhodné k doplňování. Figurky mají běžnou velikost od 12 do 25 cm a jsou bez polychromie. V jeho dílně vznikají také originální dřevěné loutky, jejichž běžná velikost se pohybuje od 30 do 70 cm. Velké plastiky a sochy pak realizuje i motorovou pilou. Vystavoval na mnoha místech v České republice a jeho výrobky se nachází i v mnoha evropských zemích, ve Spojených státech amerických, v Japonsku, Jižní Koreji i Kolumbii.
Řezbářství
K nejvyužívanějším materiálům patřilo v minulosti dřevo, a to zejména díky své dostupnosti a charakteristickým vlastnostem. Hluboké lesy vybízely k jeho zpracování, především v horských oblastech, kde práce se dřevem představovala téměř jediný zdroj obživy. Ze dřeva se vyráběly užitkové předměty, nástroje, nábytek a hračky. Dřevo zpracovávali tesaři, truhláři, koláři, bednáři. Zvláštní skupinu tvořili řezbáři, kteří se věnovali i uměleckému zpracovávání dřeva v podobě figur do kapliček, božích muk, výrobě forem na votivní vosky i perníkové formy, vznikaly formy dřevořezby i dřevoryty. Specifické postavení zaujímali betlémáři, kteří pracovali převážně s lipovým dřevem a vytvářeli z něj nádherné figury, jejichž prostřednictvím přibližovali událost narození Ježíše Krista.