TRADIČNÍ ZPRACOVÁNÍ OVOCE

Jana Šrytrová ve své rodinné manufaktuře v Mostku u Dvora Králové vyrábí džemy z chemicky neošetřeného ovoce ze svého vlastního sadu. Její příběh začal hektarovým starým sadem získaným v dědictví, který stál na začátku rozhodnutí opustit oblast managementu, přestěhovat se s celou rodinou a začít žít jako v dětství u babičky. Po nehezkém ukončení více než třicetiletého manželství objevila Jana Šrytrová novou životní cestu. Vysadila nový sad, starý pronajala a začala vařit marmelády. Ovoce sklízí v jeho plné zralosti, díky vysokému podílu přírodního cukru proto doslazuje minimálně. Celý výrobní proces probíhá tradičním ručním způsobem bez použití jakýchkoli chemických látek, barviv nebo dochucovadel. Snaží se udržet a vrátit do sadu staré odrůdy ovoce typické pro oblast Podkrkonoší, ale pěstuje také vlastní moruše, kdoule a žluté ryngle. Na zahuštění džemů a marmelád používá přírodní citrusový pektin, který zachová chuť ovoce. Kvality docílí jen ručním zpracováním. Proto rukama sklízí, krájí, loupe i vypeckovává, míchá i plní. A protože ví, co zpracovala, ráda pošle dál.

Zpracování ovoce

Ovoce se jedlo a zpracovávalo v letních a podzimních měsících. Utržená jablka a hrušky se ukládaly do komor a sklepů, případně na půdu do sena nebo do sýpky do zrní. Nejčastějším způsobem uchování ovoce bylo jeho sušení. K sušení se využívaly sušárny nebo pec po pečení chleba. Usušené ovoce se ukládalo do plátěných pytlů a do truhel. Podle potřeby se rozvářelo na povidla. V domácnostech se povidla uchovávala v kameninových hrncích, na prodej v dřevěných bedničkách. Ovoce se používalo jako sladidlo, přidávalo se do pokrmů, pečiva, připravovaly se z něj omáčky i polévky.