VONNÉ FRANTIŠKY
Pavel Matějka z Roztok u Křivoklátu – Matějovy vonné františky
Řemeslný výrobce vonných františků
Na Křivoklátsku, kde Matějkovi žijí, má výroba dřevěného uhlí v milířích dlouhou tradici, sahá až do období osídlení tohoto kraje Kelty. Pan Matějka se jako uhlíř nějaký čas živil. Díky tomu se seznámil i s výrobou františků, které se před Vánoci vyráběly v podniku, kde pracoval. Zaměstnanci dostali vždy pár balíčků k Mikuláši. Jejich vůně Matějkovým učarovala, rozhodli se, že si je budou vyrábět sami. Přebytky darovali při předvánočních setkáních jako dárky přátelům. Byl o ně velký zájem, proto zkusili františky prodávat na adventních trzích na Křivoklátě. To se psal rok 2000. Výroba rychle rostla, a tak začali jezdit po jarmarcích a trzích. Produkty Matějkových získaly v roce 2008 ocenění Výrobek Rakovnicka. Matějkovi se snaží udržovat vysokou kvalitu svých výrobků, region s nimi prezentovali i na několika zahraničních akcích. Obvykle mají od září do prosince téměř každý víkend plný. Nejraději navštěvují skanzeny, muzea i památkové objekty nebo třeba historické slavnosti. Tam, kde jsou vhodné podmínky, výrobu františků i předvádějí. Kromě františků nabízejí také purpuru, směs bylinných květů, natí, kořenů, oddenků, koření a vzácných pryskyřic.
Kadidlo a vykuřování
Jako kadidlo se označuje aromatická látka, která se získává z vonné pryskyřice kadidlovníku, stromu rostoucím na jihu Arabského poloostrova. Bylo jedním z darů, který přinesli tři mudrci právě narozenému Ježíšovi do Betléma. Hojně se využívalo při náboženských obřadech, zejména ve středověku, kdy patřilo k významným obchodním artiklům. K výrobě františků se kromě kadidla využívá rozemleté dřevěné uhlí. Využívá se pouze lipové dřevo, které nepřidává k vůni kadidla žádné rušivé aroma. Ze vzniklé hmoty se pomocí kuželovité formy tvarují františky. Po zapálení pozvolna doutnají a uvolňují vůni. Oheň byl považován za posvátný, zapalování ohňů symbolizovalo začátek nového slunečního roku a i pro vánoční období má svůj význam. Souvisí s ním obřad vykuřování kadidlem celého hospodářství, aby se mu v příštím roce vyhnulo všechno zlé. Vyhořelé kadidlo se pak zahrabalo do hlíny, aby půda v příštím roce hojně plodila.