04. 05. 2021

Detektorová prospekce na části bojiště u Svinišťan z roku 1866

V uplynulých týdnech byla dokončena detektorová prospekce v prostorech bojiště Prusko-rakouské války z roku 1866 u Svinišťan nedaleko České Skalice, kterou zajišťovalo archeologické oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Místo prospekce bylo definováno hranicemi budoucí výstavby obchvatu Jaroměře (investor ŘSD), kde aktuálně probíhá záchranný archeologický výzkum prováděný sdružením tří institucí (Univerzita v Hradci Králové, Muzeum Náchodska, Eurovia). Rozsáhlá detektorová prospekce výkopovým pracím předcházela a detekovala v ornici více jak 2000 nálezů jejichž stáří se pohybuje od doby bronzové, vrcholný středověk, až po polovinu 20. století. Valnou většinu ale tvoří nálezy z válečného roku 1866.

Bitva u Svinišťan 29. června 1866

Po prohraných střetech rakouské armády u Náchoda a České Skalice na úplném začátku války postupoval pruský V. armádní sbor ve směru ke Svinišťanům. Proti tomuto sboru stanul 29. června rakouský IV. armádní sbor v okolí obce tak, aby svým postavením alespoň trochu zdržel neodvratný postup Prusů do nitra Čech. Jižně od obce bylo rozestavěno celkem 40 rakouských děl, která se v prvotní fázi bitvy zúčastnila úspěšného dělostřeleckého souboje s postupujícím nepřítelem. Nejurputnější boje pak proběhly v severní a severovýchodní části obce, kde bylo i několik stavebních objektů zakomponováno do obraného postavení rakouské císařské armády, které bylo ale později prolomeno. Boj dále probíhal kolem usedlosti Ovčína západně od obce a u nedaleké cihelny blíže k Sebuči, kam později i část rakouského sboru ustoupila. Další jednotky ustupovaly jihozápadně od obce k Dolanům a později k Hradci Králové.

Prusové úspěšně vybojovali třetí vítězství za tři dny a mohli se tak dle předem daných dispozic připojit s pruskou gardovou divizí k dalšímu postupu pruské II. armády směrem k Labi a rozhodující bitvě u Hradce Králové.

Rakušané v bitvě ztratili celkem 1411 mužů (mrtví, ranění, pohřešovaní) a 90 koní.

Prusové si odepsali po bitvě z bojového stavu celkem 394 mužů (mrtví, ranění, pohřešovaní) a 18 koní.

Památkou na tento střet je mimo jiné i 22 pomníků postavených na válečných hrobech v širokém okolí obce.

Detektory kovů odkryly nevšední dělostřelecký souboj

Kromě běžně se vyskytujících projektilů z pěchotních zbraní a kovových fragmentů částí výstroje bojujících armád z roku 1866 se na samém konci obchvatu podařilo rozpoznat stopy zmíněného dělostřeleckého souboje, kterým bitva v odpoledních hodinách začala.

Lokalizovány tak byly nejen cílové prostory, kam dělostřelecká munice dopadala, ale i místa odkud rakouská děla vedla palbu.

Ve zkoumaných prostorech dopadu rakouské munice bylo nalezeno více jak 60 projektilů typu kartáčových střel (průměr 23 a 25 mm), které cílily na Prusy postupující od České Skalice. Tyto střely byly nabíjeny do děl společně ve válcovitém pouzdře ze zinkového plechu. Po výstřelu se rozvolnily a fungovaly jako broková střela. Používaly se dle ráže na přímou střelbu maximálně do vzdálenosti 375 metrů od nepřítele.

Konkrétní užití kartáčové střelby na postupujícího nepřítele na začátku bitevního střetu, aniž by byla dělostřelecká baterie v přímém ohrožení (např. útok jezdectva), bylo v tomto rozsahu dokumentováno zcela poprvé. Na českých bojištích takto získaná prostorová data nemají obdoby a věrně dokreslují děsivou účinnost rakouského dělostřelectva, které bylo očima současníků nejlepší v Evropě.

Text: Mgr. Matouš Holas