05. 05. 2020

Přírodověda: Není pampeliška jako pampeliška

Pro většinu lidí představují pampelišky velmi obtížný plevel, který se nesnadno hubí a komplikuje život řadě zahrádkářů či milovníků monokulturních trávníků. Mnohem menší skupina lidí pak považuje pampelišky za významnou léčivku, která pomáhá především při zánětech močových cest či pozitivně účinkuje na trávící soustavu. Zcela pomineme oblíbený pampeliškový med, který je spíše než medem pouhým pampeliškovým sirupem a to ještě díky způsobu přípravy přijde o většinu léčivých látek. Na venkově se pak pampelišky předkládaly králíkům jako velmi chutná potrava nebo si upletenými věnečky ze žlutých květů zdobila vesnická děvčata své hlavy. Pro botaniky však představují pampelišky naprosto úžasnou a vědecky doposud nedostatečně vyhodnocenou skupinu druhů a rozhodně se dá napsat, že není pampeliška jako pampeliška. Ve světě je známo přibližně 2500 druhů pampelišek, které se dělí do asi 50 sekcí neboli skupin. V České republice bylo doposud nalezeno více než 250 druhů pampelišek v 8 různých sekcích (skupinách) a stále jsou nalézány druhy nové, které se vyskytují i jinde v Evropě.

 

V roce 2019 se podařilo popsat pro vědu tři nové druhy pampelišek, z čehož dva představují významné endemity (tj. druhy rostoucí jen na omezeném území) České republiky.

Pampeliška tajuplná (Taraxacum clandestinum) (obr. 1 až 6) patří mezi bahenní pampelišky, které jsou díky klimatických změnám jedny z nejohroženějších druhů střední Evropy a vymírají. Jedná o druh endemický, doposud známý ze dvou lokalit z fragmentů mokřadních luk u rybníků Vackův a Sychrovský nedaleko obce Rosovice na Příbramsku. Zařazení mezi kriticky ohrožené taxony je více než oprávněné. Již v roce 2012 byly populace bahenních pampelišek, včetně pampelišky tajuplné, na lokalitě u Vackova rybníku zaznamenány ve zbytkových populacích.

Výrazně lepší, i když rozhodně ne zcela optimální, je situace na lokalitě u Sychrovského rybníku (obr. 7). Při mapování pampelišek v roce 2019 se zde nejenom podařil prokázat výskyt všech dosud uváděných druhů, ale byla ověřena i přítomnost zdejšího endemitu, pampelišky tajuplné. Zaznamenáno však bylo pouhých 49 kvetoucích exemplářů. Nutné je však poznamenat, že počet jedinců může být o něco vyšší, neboť mladé či sterilní rostliny nelze úspěšně determinovat. Vzhledem k extrémní vzácnosti a ohrožení populace je pampeliška tajuplná od roku 2012 udržována v záchranné kultuře.  Pampeliška sporá (Taraxacum spasum) (obr. 8 až 13) je endemickým druhem rostoucím na zachovalých mokřadních a slatinných loukách v nížinné východní části České křídové tabule. Zajímavostí bezesporu je, že se na většině lokalit vyskytuje společně s dalšími vzácnými druhy pampelišek, které poukazují na přírodě zachovalá a cenná rostlinná společenstva. Pampeliška sporá je řazena do sekce Celtica, ačkoliv se ekologicky odlišuje od ostatních zástupců této skupiny.  Druh byl doposud zaznamenán na jedenácti lokalitách, které představují zbytky slatinných či mokřadních luk (obr. 14) nacházejících se na opukovém podloží. Šest lokalit leží na území Královéhradeckého kraje – PR Zbytka u Českého Meziříčí, Dobrovský rybník u Dobré Vody u Hořic, rybník Závěšťák u Královy Lhoty, u Lanžova, PR Miletínská bažantnice u Miletína a u Vysokého Veselí. V posledních několika letech se bohužel na většině lokalit velmi negativně projevuje absence dešťových srážek a druh se tak stává vzácným. Početnost exemplářů v jednotlivých populacích pampelišky sporé značně kolísá a při mapování v letech 2017 až 2019 již byla zaznamenána pouze na pěti lokalitách z jedenácti doposud známých.

Pokud se chcete dozvědět podrobnější informace o výše popsaných endemických druzích pampelišek, naleznete je v následující publikaci. (Text je v anglickém jazyce.)

 

Autor: Jaroslav Zámečík, DiS.