Archeologie: Pokračování archeologického výzkumu ve Svobodných Dvorech

Do konce roku 2019 se nám podařilo prozkoumat okolo 500 archeologických situací (obr. 1). Ty souvisejí s raně a vrcholně středověkým osídlením lokality. K nejcennějším objevům se řadí velký počet potravinářských pecí (obr. 2), několik suterénů domů a snad pozůstatek sýpky. Mezi nálezy se kromě zlomků keramických nádob nalezly také doklady nástrojů v podobě železných nožů, dále podkovy, ale rovněž ozdoby ve formě bronzových záušnic. 

• Letecký snímek prozkoumané plochy. Stav k roku 2018. Letecký snímek prozkoumané plochy. Stav k roku 2018.
• Příklad jedné z potravinářských pecí prozkoumaných v roce 2018. Příklad jedné z potravinářských pecí prozkoumaných v roce 2018.
•  

V první polovině měsíce února a po té v první polovině dubna letošního roku, provedlo naše archeologické oddělení se svými spolupracovníky záchranný výzkum při stavbě dalších dvou rodinných domů (obr. 3-5). 

• Letecký snímek plochy jednoho domu zkoumaného u únoru 2020. Na ploše jsou patrné negativy archeologických situací. Letecký snímek plochy jednoho domu zkoumaného u únoru 2020. Na ploše jsou patrné negativy archeologických situací.
• Výzkum na stavbě rodinného domu, únor 2020. Výzkum na stavbě rodinného domu, únor 2020.
• Pohled na plochu po dokončení mechanické skrývky pro stavbu druhého domu. Velká tmavá skvrna je patrně pozůstatkem nadzemního domu. Pohled na plochu po dokončení mechanické skrývky pro stavbu druhého domu. Velká tmavá skvrna je patrně pozůstatkem nadzemního domu.
•  

 
Nejnovější odkryv přinesl zjištění přibližně 40 zahloubených objektů, čímž jejich celkový počet od roku 2018 dosáhl bezmála 570.
Při výzkumu se podařilo odkrýt 2 rozsáhlé objekty, přičemž jeden z nich můžeme považovat patrně za pozůstatek domu s nadzemní konstrukcí, původně snad srubu (obr. 6). Dále se nalezly menší kůlové a sloupové jámy, v jednom případě snad pozůstatky pece, ohniště a další objekty. Výplně uvedených jam obsahovaly velké množství keramických střepů kuchyňské keramiky (obr. 7-8), především hrnců. V jednom případě se nalezlo i dno nádoby opatřené reliéfní značkou ve tvaru kříže. Mezi méně obvyklé nálezy patří dva železné nože a také keramický přeslen (obr. 9) zhotovený ze střepu nádoby. Pochází právě z výplně výše uvedené mělké zahloubeniny, snad zbytku srubu a může dokládat domácí výrobu textilní příze.

• Plocha výzkumu v době dokončení terénních prací. Patrné jsou negativy objektů, vlevo relikty snad původně srubové stavby, vpravo většinou sloupové a kůlové jámy, případně pozůstatky pece. Plocha výzkumu v době dokončení terénních prací. Patrné jsou negativy objektů, vlevo relikty snad původně srubové stavby, vpravo většinou sloupové a kůlové jámy, případně pozůstatky pece.
• Dno nádoby se značkou v podobě kříže. Dno nádoby se značkou v podobě kříže.
• Ukázka zlomků keramických nádob v nálezovém stavu. Ukázka zlomků keramických nádob v nálezovém stavu.
• Keramický přeslen Keramický přeslen
•  

Většinu nálezů lze klást do 12. – 13. století, z některých objektů ovšem pochází i keramika 9. – 11. století. Výzkum potvrdil dosavadní zjištění, totiž že zde, ve výhodné částečně vyvýšené poloze s dobrým výhledem na východ, stávala v raném středověku až do 13. století rozsáhlá osada, která tvořila hospodářské zázemí slovanského hradu v místech dnešního historického jádra města.

Zdá se, že hlavní hospodářskou činností obyvatel bylo nejspíše zemědělství a výroba potravin. V předchozích etapách výzkumu nalezené rozsáhlé pozůstatky zřejmě chlebových pecí dovolují uvažovat o tom, že kromě pokrytí vlastních potřeb zdejších obyvatel mohla část produkce potravin směřovat jednak k výživě posádky hradeckého přemyslovského hradu a dalších obyvatel, jednak ke směně na místní trhy v podhradí.
Podle zatím spíše ojedinělých nálezů strusky nelze vyloučit ani zpracování železa. Podobně to je i s uvedenými doklady textilnictví, i když zde se domníváme, že v tomto případě šlo o pokrytí potřeb především místní komunity.

Uvedené údaje a z nich plynoucí závěry jsou zatím předběžné. Celkové vyhodnocení nálezů nejen z této etapy, ale i ze starších sezón výzkumu, teprve dovolí vytvořit a předložit určitější představu o podobě a úloze zkoumané osady z 9. – 13. století.

Autoři: Mgr. Pavel Horník a Mgr. Radek Bláha