Dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili v říjnu 2023 ve výkopu u Fakultní nemocnice Hradec Králové nedaleko Labe, jsou z doby Keltů.
V loňském roce byly při stavbě nové budovy Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové objeveny v labském náplavu opracované kmeny, které, jak se později ukázalo, byly polotovarem dvou nedokončených dřevěných lodí - monoxylů.
Kmeny byly nalezeny v hloubce dvou metrů pod úrovní terénu v nánosech neexistujícího toku řeky, v okolí nebyl žádný archeologický materiál. Jde o oblast pod dnešním soutokem Labe a Orlice. Vědci už dříve za pomocí dendrochronologické výzkumné metody zjistili, že obě dřeva pocházejí z jednoho nebo maximálně ze dvou stromů, ale z jednoho stanoviště. Vyloučili možnost, že by šlo o dva na sobě nezávisle naplavené kmeny. Každý kmen dubu má délku okolo 11 metrů, dohromady váží asi 25 tun. Stáří však zůstalo záhadou. Archeologové uvažovali o třech obdobích, v nichž jsou monoxyly doloženy. Nejpravděpodobnější se jevila mladší doba kamenná, a to i vzhledem k teorii o opracování kmenů. Záseky připomínají stopy po použití teslic vyrobených z kamene.
Metoda měření rozpadu radioaktivního uhlíku C14 určila stáří kmenů
Po bezmála třičtvrtě roce získali královéhradečtí muzejní archeologové odpověď. Radiokarbonová laboratoř Univerzity v Poznani stanovila na základě šesti vzorků dobu pokácení kmene do rozmezí let 220 až 180 př. n. l., tedy k překvapení archeologů do doby laténské, kdy východní Čechy obývali Keltové.
K datování byla použita metoda měření rozpadu radioaktivního uhlíku C14, který se přirozeně vyskytuje v tělech všech živých organismů a po jejich odumření se pravidelnou rychlostí pomalu rozkládá.
Nyní se otvírá možnost pomocí porovnání letokruhů datum pokácení ještě zpřesnit.
Předmětem dalšího výzkumu bude i porovnání pracovních stop na kmenech s dobovými nástroji, což by mohlo přinést další zajímavé poznatky o technologiích této historické epochy.
