K Salonu republiky

Třetí část expozice ve třetím nadzemním podlaží muzea přiblíží ve dvou sálech moderní epochu v dějinách města, a to od obnovy dynamického rozvoje Hradce v posledních desetiletích 19. století až do poloviny 40. let 20. století, kdy město dosáhlo dnešních kontur.

 

Expoziční sály ve třetím nadzemním podlaží se od předchozích dvou částí liší v zapojení multimédií, k čemuž vybízí samotné historické období, jemuž se expozice věnuje. Ohromnou devizu období konce 19. století, které je spjaté s bouráním pevnostního Hradce Králové až po vrchol první republiky, představuje fenomén fotografie a filmu.

 

První část výstavního sálu expozice zahrnuje časové období od bourání pevnosti (konec 19. století) do rozkvětu města v meziválečném období. Symbolicky tvoří přechod od pevnosti k nové urbanistické výstavbě imitace Pražského mostu a tzv. Kotěrova kiosku. Tyto kulisy umožňují využití samoobslužných interaktivních panelů obsahujících stovky dobových fotografií. Velmi zajímavým prvkem této části expozice je projekce mapující správní a stavební vývoj Hradce Králové do roku 1945.

 

Při přechodu do druhé části sálu se návštěvník ocitne na prvorepublikovém náměstí. Zde jsme neměli ambici věrné kopie místa, jako jsme tomu tak činili v předchozích částech, ale dokumentujeme běžný život a snažíme se jej zprostředkovat návštěvníkovi tak, jak jej vnímali tehdejší obyvatelé Hradce Králové. Návštěvník se tak po přechodu ze střídmě pojaté předchozí části ocitne doslova v Jiříkově vidění, kdy ho pohltí atmosféra prvorepublikového života. Tento efekt navíc umocní i pravidelné střídání dne a noci a zakomponované figuríny v dobovém oblečení. Výlohy obchodů jsou využity jako výstavní vitríny pro sbírkové předměty daného období. Ústředním exponátem je automobil Start vyrobený v Hradci Králové v roce 1929. Třešničkou na dortu je replika Bia Central, v němž se návštěvník může usadit a vychutnat si vybrané úryvky dobových filmů. Ani v této části expozice nechybí zapojení interaktivních prvků, multimédia obohacují i prvky haptické.

 

Hlavní kurátorkou je PhDr. Pavla Koritenská.