Rodiče vrkoč vyráběli svým dcerám, vystavoval se za okno. Mladíci, co chodili kolem, si pak i podle bohatého ozdobení vrkoče vybírali děvčata. Za souhlasu rodičů každé děvče přineslo vrkoč na masopustní úterý do hospody, kde se opět vystavil. Dívka pak tančila s mládencem a při tanci skákala co nejvýš, protože se říkalo, že pak vyroste vysoký len a obilí. Nakonec chlapce svým vrkočem obdarovala. Na oplátku dostala různé sladkosti, ale i jiné dárečky.

 

Na výrobu potřebujete:

- hliněný květináč
- hlínu
- špejle či jiné tenké hůlky
- myrtu (či jinou zelenou přízdobu)
- pentle
- sušené ovoce
- sladkosti
- drobné dárečky

 

Do květináče nasypte hlínu a zapichujte větvičky myrty a špejle či hůlky (bývaly až půl metru dlouhé), na které napícháte sušené ovoce či pentlí přivážete cukrovinky a dárečky. Nakonec pentlí ozdobte i květináč.

Hotovým výrobkem si můžete ozdobit okno či stůl a nezapomeňte si s dětmi při tanci pořádně skočit!

 

 

 

 

 

 

MASOPUSTNÍ ŘÍKAČKY
Z Plzeňska: Masopust držíme*, nic se nevadíme, pospolu: proč bychom se hádali, když jsme se tak shledali poznovu? V dobrém jsme se sešli, rádi jsme se našli pospolu: dříve než se rozejdem, ještě sobě připijem poznovu. *držíme = zachováváme, slavíme	Z Klatovska: Proč pak pán Bůh starý panny tresce*, že je žádnej milovati nechce? Proč pak pán Bůh starý panny nemiluje? Proč pak pán Bůh starý panny nemá rád? Těm mladejm dá muže, těm slarejm nemůže: proč pak pán Bůh starý panny nemá rád? *tresce = trestá
Z Rakovnicka: Už je toho masopustu na mále*, na mále: kam pak my ty starý panny prodáme, prodáme? Prodáme je do Hrdliva židovi**, židovi, aby je měl se židovkou do zelí, do zelí. Prodáme je Velvarskýmu biřici***, biřici, aby jimi vydlažoval silnici, silnici. *masopustu na mále = masopust už končí; **židovi = myšleno obchodníkovi; ***biřic = strážník, četník, policista	Masopust, masopust — jen mne, holka, neopust.
Zdroj: ZÍBRT, Č. Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha: Vyšehrad, 2006.