Jaké jsou dosavadní výsledky současného výzkumu? Při sondáži a následné plošné skrývce v zelené ploše mezi budovou kasáren a domem pěveckého sboru Jitro se objevily pravidelné žlábky vyskládané z kamene a cihel, které sváděly do kanalizace dešťovou vodu z okapů okolních budov. Uvedený systém, který je zajímavým stavebně-technickým dokladem, vznikl asi na počátku 20. století. Původně se nacházel na povrchu nádvoří bývalých kasáren. Dnes je ukryt asi pod 30 cm mocnou vrstvou mladších navážek.
V místě budoucí přístavby se podařilo odkrýt asi 6 m široký úsek pevnostní hradby u vchodu do budovy našeho muzea. Jedná se o konstrukci, která souvisí s hlavním pevnostním valem. Sestávala z čelní stěny směřující do příkopu a na ní kolmých pilířů spojených valenou klenbou. Ty zpevňovaly rubovou stranu masivního zdiva. Šířka zděných konstrukcí činí 4-5 m. Hlavním materiálem byly cihly, doplňkově zejména uvnitř hradby též lámaný pískovec.
V odkryvu pevnostní hradby se bude nadále pokračovat. Její úsek v místech dnešní komunikace mezi budovou kasáren a objektem pěveckého sboru Jitro bude zachován v interiéru budoucí přístavby a zpřístupněn veřejnosti.
Na úvodní fotografii je pohled na staveniště v Gayerových kasárnách od západu. Vpravo systém žlábků na odvod dešťové vody z počátku 20. století, vlevo odkrytá část pevnostní hradby z 18. století.
Na druhé fotografii je systém odvodnění povrchu nádvoří kasáren z počátku 20. století.
Třetí fotografie představuje dosud odkrytý úsek pevnostního zdiva z 18. století. Na čelní zeď směrem do bývalého příkopu kolmo navazují zděná žebra, mezi nimiž je klenba. Tato část zpevňovala pevnostní val.