Historická lázeňská sídla jako kulturní, urbanistický a krajinotvorný fenomén

Identifikační kód projektu: DH23P03OVV075DH23P03OVV075

Název projektu: Historická lázeňská sídla jako kulturní, urbanistický a krajinotvorný fenomén
Identifikační kód projektu: DH23P03OVV075
Poskytovatel dotace: Ministerstvo kultury České republiky
Trvání projektu: 2023-2027

Historická lázeňská města, obce, vsi a osady Čech, Moravy a Slezska tvoří důležitou součást národního (a někdy i světového) kulturního dědictví a kulturní paměti. Dokladem je nedávné zařazení Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní spolu s několika dalšími evropskými lázeňskými městy na Seznam světového kulturního dědictví (UNESCO). Lázně a lázeňství jsou kulturněhistorickým fenoménem 16.–21. století. Ten se zásadním způsobem rozvinul v období 18. až 20. století, těžišti předkládaného projektu. S postupným zánikem patrimoniální společnosti a nástupem osvícenství došlo k desakralizaci barokní koncepce lázní, zázračných pramenů a poutních míst. Později s rozvojem občanské společnosti, národním obrozením a průmyslovou revolucí dochází k etablování lázní jako fenoménu urbanistického, krajinotvorného, stavebněhistorického, kulturního i ekonomického a dopravního v širokém slova smyslu včetně přesahu k dějinám krajiny a lokálních kulturních identit. V 1. polovině 20. století se přidává rozvoj masového lázeňského turismu a průmyslového využití zřídel a pramenů. Epocha velkorysého budování lázní skončila nacistickou okupací. Po válce bylo lázeňství citelně transformováno a nejinak tomu bylo po roce 1989. Lázně byly klientelou navštěvovány nejen z důvodů léčby, ale i pro široké možnosti kulturního a společenského vyžití. V duchu evropských krajinářských trendů bylo okolí lázní utvářeno s respektem k přírodě jako terapeutické krajině – v tom je urbanistické i krajinářské specifikum lázeňských měst. Hospodářský rozvoj lázní s sebou nesl i hospodářský rozvoj jejich užšího či širšího okolí. Tento fenomén se přitom neomezoval jen na velká lázeňská sídla, ale zahrnoval i malé lázně lokálního významu; vývojové charakteristiky zde byly analogické, jen v menším měřítku. Složité historické procesy byly nejednou příčinou zániku některých lázní a vřídel s dopadem i na sídelní areál. V řadě případů se tak již vytrácí kolektivní paměť jejich působnosti. V současnosti má u nás status lázeňského místa 34 lokalit, pro něž je lázeňství pilířem cestovního ruchu v regionu a jednou z náplní identity a paměťové kultury těchto sídel ve vztahu k ostatním městům či obcím ČR. Jedná se přitom již pouze o zlomek někdejšího stavu.

Cílem projektu je v souladu s tématickou prioritou programu NAKI III zmapovat historická lázeňská místa se zvláštním akcentem na lázně, jež vlivem různých historických procesů zanikly, a nejednou se povědomí o jejich dobové existenci a významu vytratilo. Výstupem bude databáze (S) ve dvou jazykových mutacích (Čj, Aj) s mapou (Nimap) v podobě webového portálu.

Proběhne srovnávací historickogeografický výzkum dvou vzorků: trojúhelníku lázeňských sídel UNESCO (Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Karlovy Vary) a trojúhelníku lokálních severovýchodočeských lázní (Lázně Bělohrad, Velichovky a Běloves). Výzkum staví na premise společných východisek a aspektů rozvoje lázeňství jako fenoménu doby. Řešitelé synergicky zachytí kontinuitu a diskontinuitu ve vývoji těchto sídel a areálů, vč. rozvoje jejich struktury a infrastruktury. Výsledky výzkumu posílí kulturní paměť i identitu těchto míst. Vzniknou 3 Historické atlasy měst ČR (B) (trojúhelník UNESCO) a 2 Nimap (trojúhelník UNESCO a severovýchodočeský trojúhelník).

Fenomén lázeňství 18.–20. stol. bude ztvárněn rozsáhlou výstavou s kritickým katalogem v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Výstava  je koncipována ve dvou rovinách: (1) urbanistický a stavebněhistorický vývoj modelových lázeňských měst/areálů a (2) obecné aspekty dobové léčby, fungování lázní a života v nich. Půjde o výstupy Ekrit + B.

Všechny výstupy projektu budou obsahovat prvky digital humanities a kulturních a kreativních odvětví (2D a 3D grafika, animace atd.).

Řešitel:
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.

Spoluřešitelé:
PhDr. Robert Šimůnek, Ph.D., DSc.
doc. PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D.

Příjemce:
Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Spolupříjemci:
Historický ústav Akademie věd, v.v.i.
Univerzita Hradec Králové