Během válečného stavu v roce 1866 byla rakouská armáda o počtu cca 240 000 mužů, zorganizována do 10 sborů a samostatných jezdeckých divizí. Na severním bojišti operovalo 7 sborů a 5 samostatných jezdeckých divizí.
Vrchním velitelem Severní armády byl polní zbrojmistr Ludvík von Benedek, hlavou generálního štábu polní podmaršálek Henikstein, náčelníkem dělostřelectva polní podmaršálek arcivévoda Vilém, náčelníkem ženijních vojsk plukovník Pidol.
1. armádní sbor - velitelem generál jezdectva hrabě Clam-Gallas
2. armádní sbor - velitelem polní podmaršálek hrabě Thun-Hohenstein
3. armádní sbor - velitelem polní podmaršálek arcivévoda Arnošt
4. armádní sbor - velitelem polní podmaršálek hrabě Festetics
6. armádní sbor - velitelem polní podmaršálek baron Ramming
8. armádní sbor - velitelem arcivévoda Leopold
10. armádní sbor - velitelem generálmajor hrabě Huyn, později baron Gablenz
1. lehká jízdní divize - velitelem generálmajor baron Edelsheim
2. lehká jízdní divize - velitelem generálmajor kníže Thurn-Taxis
1. těžká (záložní) jízdní divize - velitelem princ Schleswig-Holstein
2. těžká (záložní) jízdní divize - velitelem generálmajor von Zaitsek
3. těžká (záložní) jízdní divize - velitelem generálmajor hrabě Coudenhove
Armádní sbory byly tvořeny:
4 pěšími brigádami
1 plukem jezdectva
1 plukem dělostřelectva
oddíly pionýrů a ženistů, vozatajstvem, zdravotníky, muničním skladem a zásobovací jednotkou.
Pěší brigáda byla složena ze 2 pěších pluků a 1 praporu polních myslivců (podpořených 1 pěší baterií dělostřelectva a 1 eskadronou jezdectva).
Pěší pluk byl tvořen 4 pěší prapory, každý prapor čítal cca 1000 mužů, pěší prapory se dále dělily na 6 setnin.
Pruská armáda
Pruské vojsko, operující v roce 1866 na území Čech a Moravy, bylo tvořeno třemi samostatnými armádami o celkovém počtu asi 290 000 mužů.
Vrchním velitelem pruského vojska byl král Vilém I., náčelníkem generálního štábu generál pěchoty Helmuth von Moltke, náčelníkem dělostřelectva generálporučík von Hindersin, náčelníkem ženijního sboru generálporučík von Wasserschleben.
První armáda - vrchním velitelem generál jezdectva princ Bedřich Karel, náčelníkem štábu generálporučík von Voigts-Rhetz, v síle 115 000 mužů
Druhá armáda - vrchním velitelem korunní princ Bedřich Vilém, náčelník štábu generálmajor von Blumenthal, v síle 93 000 mužů
Labská armáda - vrchním velitelem generál pěchoty von Herwarth-Bittenfeld, v síle 46.000 mužů
Základním operační jednotku pruské armády tvořil armádní sbor. Proti Rakousku stálo vojsko odpovídající asi 9 armádním sborům.
Armádní sbor zahrnoval:
2 pěší divize,
jednu jezdeckou brigádu,
dělostřeleckou brigádu,
prapor myslivců,
pionýry a záložní kombinovaný prapor.
Saská armáda
Celkový početní stav saské armády v roce 1866 převyšoval 26 000 mužů. Saská armáda se války účastnila jako spojenec Rakouska a její sbor o síle 26 400 mužů doplnil po ústupu do Čech síly rakouské armády. Vrchním velitelem saského sboru byl korunní princ Albert. Zvláštností saské pěchoty byla skutečnost, že po reorganizaci roku 1849 bylo zrušeno členění na pluky, které byly nahrazeny rozdělením do 4 pěších brigád, z nichž každá měla 4 pěší prapory a 1 myslivecký.
