03. 09. 2019

Proměna královéhradeckého bojiště v památkovou zónu

Po bitvě u Hradce Králové z 3. července 1866 zůstalo na bojišti téměř 8 000 mrtvých a více než 23 000 raněných vojáků. Ještě před koncem roku 1866 vznikly na bojišti první funebrální památky, věnované oběti padlých vojáků (Fürstenberský kříž na Chlumu, Liebigovo mauzoleum v Lípě) a následně začaly nad zprvu prostými a mnohdy provizorními válečnými hroby vznikat náročnější a umělecky hodnotnější pomníky.

Během 80. let 19. století však řada těchto funebrálních památek začala podléhat zubu času. O jejich zachování a další rozvoj pamětního rozměru bývalého bojiště se zasloužil roku 1888 založený Komitét pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém. Jeho zakladatel Jan Nepomuk Steinský, smiřický rodák, se účastnil osudové bitvy u Hradce Králové a byl zde těžce raněn – nakonec mu musela být amputována paže v rameni. Po svém druhém a definitivním penzionování na sklonku 80. let 19. století se Steinský vrátil na osudné bojiště, když se zde konal na podzim roku 1888 hon v lese Svíb. Tehdy spatřil neutěšený stav válečných hrobů a to jej přivedlo na myšlenku založit spolek, který by o tyto památky pečoval. Steinského idea se setkala s vřelým přijetím, od sám až do roku 1911 vykonával funkce předsedy spolku, a do roku 1914 Komitét vykonal mnoho záslužné práce v péči o památky na bojišti. Např. roku 1893 byl odhalen monumentální pomník Baterie mrtvých, který je dodnes symbolem královéhradeckého bojiště. Bez nadsázky lze říci, že bývalé bojiště dostalo zásluhou Steinského Komitétu tvář, jakou známe dnes. Sám Jan Nepomuk Steinský zemřel v pražské Invalidovně 31. července 1922 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho v průběhu let zaniklý hrob byl péči Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 roku 2008 obnoven a památku „otce válečných hrobů z války roku 1866“ od roku 2003 připomíná také pomník před chlumským Muzeem války 1866.

Spolu se zušlechťováním bývalého bojiště se rozvíjel i turismus. Roku 1894 nechal dobřenický statkář Karel Weinrich postavit na nejvyšším místě bojiště na Chlumu (334,4 m. n. m.) domek pro strážce válečný́ch pomníků (dnes Informační centrum). V roce 1899 ke strážnímu domku přibyla 25 metrů vysoká železná vyhlídková věž. Návštěvníkům bojiště pak sloužila dalších téměř 100 let. V roce 1923 z ní bývalé bojiště obhlížel například francouzský maršál Ferdinand Foch. Dne 20. dubna 1999 byla rozhledna pro špatný technický stav demontována a na jejím místě postavena nová ocelová příhradová věž o výšce 55,60 m s půdorysem 8 x 8 m společnosti Eurotel. Nová rozhledna byla slavnostně otevřena 3. července 1999, v den 133. výročí bitvy. Vyhlídková plošina ve výšce 34,6 m má rozměr 6,9 x 6,9 metrů a šířka lávky je 1,3 metrů. Výstup a sestup na rozhlednu zajišťují dvě nezávislá lomená osmiboká schodiště, každé s počtem 182 schodů, o šířce 0,7 metrů. Celková výška věže s anténou je 60 metrů. Ve stejném roce jako rozhledna vznikl i dnešní hostinec U polních myslivců. Je postaven ve stylu loveckého zámečku a používaný jako zázemí pro četné kulturní akce v místním amfiteátru. Do roku 1904 bylo provedeno první turistické značení bojiště, upravené pak roku 1936.

Vyvrcholením proměny někdejšího bojiště v památkovou a pietní oblast se stalo zřízení Válečného musea 1866. To bylo otevřeno 3. července 1936 při příležitosti 70. výročí bitvy u Hradce Králové a vystavěno bylo v letech 1932–1936 z iniciativy Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém z roku 1866, jmenovitě Josefa Volfa, sedláka z Máslojedy a pamětníka válečného roku 1866, a královéhradeckého středoškolského profesora Josefa Simona. Budovu muzea postavil podle návrhu Ing. Františka Friedricha stavitel Antonín Šandera, náklady na výstavbu dosáhly 44 tisíc československých korun. Základ tehdejší expozice představovaly soukromé sbírky členů a příznivců Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém z roku 1866.

Zlatou dobou péče o památky z roku 1866 byla nepochybně doba před rokem 1918. Po vzniku Československé republiky institucionální podpora zřetelně opadla, aktivitám na poli památkové péče se však v meziválečném období oficiálně nebránilo. Situace se ovšem dramaticky změnila s nacistickou okupací Československa a především po Únoru 1948. Začátkem 50. let došlo k rozpuštění královéhradeckého Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém z roku 1866 a zestátnění jeho majetku, tedy i Válečného musea 1866 na Chlumu a jeho sbírek. Došlo tak k paradoxní situaci, že muzeum na Chlumu bylo sice kulturní památkou, ale paměť na válku roku 1866 státní mocí potlačovala. Již připravené oslavy stého výročí bitvy na Chlumu byly v roce 1966 na poslední chvíli zakázány. Budovu do roku 1993 spravoval Okresní úřad v Hradci Králové, následně se objekt stal součástí Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Až do roku 2008 byla v muzeu umístěna expozice výzbroje a výstroje všech armád prusko-rakouské války 1866 převážně ze sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové. V letech 2008 až 2010 byla realizována přístavba nové budovy muzea, ve které byla od 3. července 2010 umístěna expozice prusko-rakouské války 1866 a bitvy u Hradce Králové. V roce 2011 se podařilo z ROP NUTS II. Severovýchod opravit část původního muzea, kde je v současné době umístěn multimediální sál. 31. března 2012 pak byla otevřena nová expozice Muzea války 1866. Expozice byla financována z projektu „Vybudování prezentační soustavy Muzea války 1866 na Chlumu jako specifické destinace cestovního ruchu“ financovaného prostřednictvím ROP NUTS II. Severovýchod a prostředků Královéhradeckého kraje. Projekt spočíval ve stavebních úpravách původního objektu, pořízení moderního audiovizuálního centra (kinosálu) v prostoru původního zrekonstruovaného muzea, vybavení expozičních prostor a vytyčení nového okruhu cyklotrasy procházející mezi bojišti z roku 1866 v dané oblasti.

Areál historického bojiště je významný výjimečnou památkovou lokalitou. V roce 1997 byla vyhláškou Ministerstva kultury České republiky zřízena památková zóna Areál bojiště bitvy 1866 u Hradce Králové, která zahrnuje území, na kterém je rozmístěno téměř 500 pomníků, válečných hrobů i hromadných pohřebišť, z nichž nejvýznamnější jsou přístupné po značených turistických a cyklistických trasách i po speciálních naučných stezkách (Svíb a Chlum). Možnost dokonalého výhledu na celý centrální prostor bojiště nabízí od roku 1999 vyhlídková věž. Každoročně ve výroční dny bitvy se v prostoru památkové zóny konají pietní a vzpomínkové akce.

Bojiště se přitom dále rozvíjí. Při příležitosti 150. výročí prusko-rakouské války a bitvy u Hradce Králové byl v obci Střezetice odhalen pomník, věnovaný obětem jezdecké srážky ze závěru královéhradecké bitvy, kdy rakouské jezdectvo zastavilo nápor jezdectva pruského a umožnilo tak vlastní pěchotě bezpečný ústup k Hradci Králové. Půlhodinový střet stál život 102 důstojníky, 1511 mužů a 1937 koní. Jednalo se o jednu z posledních velkých jezdeckých bitev v dějinách. Idea pomníku vznikla již v roce 1913, plány na stavbu monumentu k uctění jezdců a koní však zastavila světová válka. Na záměr svých dávných předchůdců navázal Komitét pro udržování památek z války roku 1866, jehož členům se podařilo projekt v letech 2009–2016 za pomoci Ministerstva obrany České republiky, Královéhradeckého kraje, města Hradce Králové, ale i množství soukromých dárců, realizovat.