Výstava představuje návštěvníkům jedinečný soubor militárií ze 16. a 17. století, který dokumentuje jednotlivé vojenské složky raného novověku.
Na tvorbě této kolekce se svými sbírkami podílejí:
Státní zámek Opočno, Státní hrad Bítov, Arcidiecézní muzeum v Olomouci, Západočeské muzeum v Plzni, Severočeské muzeum v Liberci, Muzeum hlavního města Prahy, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Muzeum Kroměřížska a soukromí sběratelé. Kurátorem výstavy je Mgr. Stanislav Hrbatý. Obrazová galerie na http://www.thecoldbeauty.com
Výstava je doplněna interaktivním programem:
Přijďte do muzea stát se mušketýrem nebo pikenýrem!
Doprovodný program zavede zájemce přímo do výcviku pěchoty z počátku 17. století, který zažijí na „vlastní kůži“. Velitel výcviku rozdělí účastníky programu do dvou skupin –mušketýři dostanou klobouk a dřevěnou maketu muškety, pikenýři budou mít přilbu – morion a píku. Prodělají pak základní výcvik v ovládání těchto zbraní. Na závěr obdrží účastníci dekret o absolvování výcviku a na památku se mohou vyfotografovat. Program je možno objednat na tel. 495 512 462, 495 512 391 nebo e-mailem na adreseTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Doprovodný program zavede zájemce přímo do výcviku pěchoty z počátku 17. století, který zažijí na „vlastní kůži“. Velitel výcviku rozdělí účastníky programu do dvou skupin –mušketýři dostanou klobouk a dřevěnou maketu muškety, pikenýři budou mít přilbu – morion a píku. Prodělají pak základní výcvik v ovládání těchto zbraní. Na závěr obdrží účastníci dekret o absolvování výcviku a na památku se mohou vyfotografovat. Program je možno objednat na tel. 495 512 462, 495 512 391 nebo e-mailem na adreseTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Zemská hotovost tvořila základní složku vojenských sil středověkého válečnictví. Byla svolávána panovníkem nebo zemským sněmem při velkých výbojných taženích a na obranu země před nepřítelem. Z dnešního pohledu se jednalo o jakousi formu všeobecné mobilizace.
Svolání zemské hotovosti probíhalo podle stanovených kritérií daných společenským postavením, rozsahem svodového území a taktickými potřebami. Vojsko bylo tvořeno šlechtou a měšťany, kteří si výzbroj většinou pořizovali vlastní, a dále pak prostými poddanými, kterým bývala přidělována. Bojová hodnota takové armády v porovnání s vycvičeným žoldnéřským vojskem byla velmi nízká, a proto byla využívána stále častěji pouze k defenzivní obraně území a výbojnou složku tvořily žoldnéřské oddíly. Další nevýhodou zemské hotovosti byla zdlouhavost jejího svolávání, a s tím spojená i neschopnost reagovat na náhlé vojenské agrese. Při déle trvajícím válečném konfliktu měla dlouhodobá nepřítomnost pracovních sil, zvláště v zemědělství, výrazně negativní hospodářský dopad. Tyto faktory významnou měrou přispěly k restrukturalizaci vojska v raném novověku.
Od poloviny 16. století se začínají formovat specializované oddíly infanterie (pěchoty), kavalerie (jezdectva) a artilerie (dělostřelectva), na jejichž základech po třicetileté válce stavějí nově vznikající jednotky stálých armád. Počátkem 17. století se objevují teoretická díla, zabývající se taktikou jednotlivých vojenských složek a způsobem zacházení se zbraní, která významně přispěla ke zkvalitnění operačních schopností vojska.
Třicetiletá válka definitivně prověřila, že období „amatérských armád“ zemské hotovosti již nemá ve vojenských konfliktech uplatnění. To se potvrdilo i v neschopnosti operativně reagovat na náhlé vojenské invaze především ze strany Osmanské říše. Sedmnácté století se tak stává konečným soumrakem zemské hotovosti…
Related Events
