Činnost Muzea východních Čech je v oblasti paleontologie v posledních několika letech zaměřena na výzkum fauny permských usazenin podkrkonošské pánve a boskovické brázdy. Tento výzkum je prováděn v rámci grantových projektů podporovaných Ministerstvem Kultury ČR a Grantovou agenturou ČR. Hlavním cílem projektů je studium paprskoploutvých ryb mladších prvohor. Spolu s těmito rybami se však podařilo objevit ve vrstvách starých téměř 300 milionů let velké množství další fauny a flóry. Na výstavě jsou poprvé prezentovány veřejnosti nejlepší ukázky z velkého souboru fosilií, včetně zcela nově objevených druhů paprskoploutvých ryb, obojživelníků a trnoploutvých rybovitých obratlovců. Výstava je doplněna několika obrazovými rekonstrukcemi vyhynulých zvířat v podání našeho významného malíře Jana Sováka, žijícího nyní v Kanadě, který se specializuje právě na zobrazení fosilních živočichů a prostředí, ve kterém žili. Důležitou součástí výstavy jsou ukázky výsledků preparačních metod paleontologického materiálu používaných v našem muzeu.
Mladší prvohory se skládají pouze ze dvou útvarů, a to karbonu a permu. Celé období mladších prvohor trvalo asi 110 milionů let a vyznačovalo se řadou geologických pochodů, které pozměnily tvářnost tehdejší krajiny. Především karbon byl periodou velice neklidnou a tzv. variské vrásnění, které v té době probíhalo, vtisklo v naší oblasti základní rysytzv. Západním Sudetům, ke kterým přičítáme Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory. Po vzniku těchto horstev vznikaly mezihorské jezerní pánve, kde se začíná ukládat materiál snášený z přilehlých hor. V prostoru mezi dnešními Krkonošemi a Zvičinou se rozkládá podkrkonošská pánev, v oblasti severovýchodně od Trutnova a Žacléře a v celém Broumovském výběžku je významná vnitrosudetská pánev. V těchto jezerních pánvích pulsoval koncem karbonu a v permu čilý život. Vodní prostředí bylo obýváno nejrůznějším společenstvím zvířat. Nejčastěji se můžeme setkat s paprskoploutvými rybami, sladkovodními žraloky a ocasatými bojživelníky. Množství hmyzu v okolí jezer sloužilo za potravu velkým obojživelníkům a plazům.
Boskovická brázda – permské rostlinstvo
Močálovité oblasti v okolí jezera byly porostlé bujnoutropickouvegetací tvořenou plavuněmi přesličkamia kapradinami. Mnohé z nich měly stromovitý vzrůst. Druhově bohaté společenstvo rostlin je zastoupeno v jižní části sedimentačního prostoru boskovické brázdy na lokalitách v okolí Moravského Krumlova. V severní části boskovické brázdy v okolí Letovic nalézáme zejména velké vějíře kapradinovitých rostlin druhu , až metr dlouhé listy kordaitů () a množství prvních jehličnanů rodu podobných dnešní araukarii.
Boskovická brázda
Výzkum fauny boskovické brázdy byl prováděn v rámci grantového projektu č. 205/04/0941 Grantové agentury České republiky v letech 2004-2006. Terénní výzkumy se soustředily na sedimenty spodního permu jižní části brázdy v okolí Moravského Krumlova a Neslovic a poněkud mladší, ale rovněž spodnopermské usazeniny severní části brázdy v okolí Letovic. Četné nálezy paprskoploutvých ryb, z nichž bylo několik druhů dosud neznámých, poskytly cenné informace o tehdejším životním prostředí v jezeru a umožnily paralelizaci vrstev boskovické brázdy s ostatními obdobnými pánvemi v Evropě. Velmi významný byl nález početné populace, dnes již vymřelé skupiny trnoploutvých rybovitých obratlovců – akantodů u Letovic. Velice proslulé jsou v severní části brázdy nálezy obojživelníků z čeledi discosauriscidae. Zcela nově však byly objeveny drobné kostřičky malých obojživelníků čeledi Branchiosauridae, a to jak z jižní, tak severní části boskovické brázdy.
Boskovická brázdy – lokalita Kochov
Lokalita Kochov u Letovic má zcela výjimečné postavení pokud se týče četnosti výskytu permské fauny. Nejhojněji se vyskytují obojživelníci druhu Discosauriscus austriacusz čeledi Discosauriscidae. Jejich výskyt je vázán na 28 cm mocnou polohu vápence a doprovázejí je paprskoploutvé ryby rodu Paramblypterus a Bourbonnella. Kosterní zbytky všech těchto obratlovců nejsou zuhelnatělé, jak je obvyklé v sedimentech mladších prvohor, ale jsou fosilizovány fosforečnanem vápenatým. Tento typ chemismu, odlišný od matečné horniny, umožňuje vyleptávání kostřiček obojživelníků a i celých těl ryb ze sedimentů chemickou cestou. Výsledkem jsou perfektně zachované anatomické detaily na kostrách, umožňující zpřesnění již dřívějších popisů a objevy dosud neznámých anatomických struktur.
Podkrkonošská pánev
Výzkum fauny podkrkonošské pánve je prováděn v rámci grantového projektu DE06P04OMG003 Ministerstva kultury České republiky a probíhá od roku 2006. Hlavním jeho cílem je poznání fauny paprskoploutvých ryb svrchního karbonu a permu, ale během terénních výzkumů byla objevena řada dalších zástupců tehdejší fauny ze skupiny sladkovodních žraloků (Xenacanthidae), trnoploutvých rybovitých obratlovců (Acanthodii) a obojživelníků. Zatímco ze svrchního karbonu podkrkonoší jsou známé pouze izolované šupiny a kosti paprskoploutvých ryb, ve spodnopermských sedimentech tzv. rudnického obzoru v okolí Semil se vyskytuji velmi dobře zachovaní, až 30 cm dlouzí jedinci ryby Stejné prostředí obývaly i drobné rybky rodu trnoploutví – Acanthodii i drobný „ráček“ . Patrně obávaným predátorem v tehdejších vodách byl sladkovodní žralok dorůstající až jeden metr délky.V poněkud mladších vrstvách spodního permu podkrkonošské pánve představovaných sedimenty tzv. kalenského obzoru převažují spíše menší jedinci ryb patřících rovněž rodu , ale jiným druhům než jsou v rudnickém obzoru, vzácně se objevuje rod . Ze sladkovodních žraloků se poměrně vzácně vyskytuje a z obojživelníků drobní zastupci rodu z čeledi Branchiosauridae.
 |
 |
Related Events
