Jde především v podstatě o porušení závazku plynoucího z Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s., dále jen „Maltská konvence“, ve smyslu ústavního zákona č. 395/2001 Sb., jmenovitě čl. 4 a 5), pokud jde o preferenci zachování archeologického dědictví na původním místě v zemi. Tento paušální mechanický přístup mnohdy vede zcela zbytečně k zániku archeologického dědictví, které by při respektování místních specifik mohlo „bezbolestně“ zůstat zachováno, a zbytečně tak výrazně zvyšuje finanční dopady na soukromé i veřejné rozpočty.
Právní rámec
Pojem „archeologické dědictví“ vstoupil do našeho právního řádu s Maltskou konvencí (§ 23 odst. 1 památkového zákona). Nemovité archeologické dědictví (archeologické nálezy nemovité, archeologická naleziště – § 23 památkového zákona) ve smyslu území spadá pod pojem „území s archeologickými nálezy“ (§ 22 odst. 2 památkového zákona).
V obecné rovině neposkytuje památkový zákon téměř žádné vodítko, jak v tomto směru postupovat. Ačkoliv tato zákonná norma v novelizovaném znění předpokládá vydávání plánů území s archeologickými nálezy (§ 23b), k tomu reálně nikdy nedošlo. Postavení území s archeologickými nálezy je tak dnes právně zakotveno ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Pro posuzování územně plánovací činnosti podle stavebního zákona je proto třeba odkázat také na požadavky Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (tzv. Maltské konvence), jmenovitě její články 4 a 5.
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), Valletta, 16. 1. 1992
Čl.4
Každá Strana se zavazuje, že zavede opatření k fyzické ochraně archeologického dědictví a podle okolností zajistí:
(ii) ochranu a údržbu archeologického dědictví, nejlépe na původním místě,
Čl.5
Každá Strana se zavazuje:
(i) že se bude snažit sladit a spojit požadavky archeologie a územních rozvojových plánů zajištěním účasti archeologů na: a) vytváření politiky, která má zajistit vyváženou strategii
ochrany, konzervace a zhodnocování archeologicky zajímavých lokalit,
b) různých fázích rozvojových projektů,
(ii) že zajistí, aby archeologové, městští a oblastní pracovníci územního plánování společně systematicky vedli konzultace, aby bylo možné:
a) upravit územní plány, jež by pravděpodobně měly nepříznivé dopady na archeologické dědictví,
b) vyhradit dostatečný čas a prostředky k provedení řádného vědeckého bádání na nalezišti a publikaci jeho závěrů,
(iii) že zajistí, aby vyhodnocení dopadů na životní prostředí a z nich vyplývající rozhodnutí plně přihlížela k archeologickým nalezištím a jejich umístění,
(iv) že v případě, kdy budou během stavebních prací nalezeny součásti archeologického dědictví, zabezpečí jejich konzervaci na původním místě, bude-li to proveditelné,
Zákon č. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu
§18
Cíle územního plánování
(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., číslo jevu: 16 – území s archeologickými nálezy
Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči
§22
Provádění archeologických výzkumů
(2) Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů
Kategorizace území s archeologickými nálezy
Na území Královéhradeckého kraje je evidováno více než 4500 archeologických nalezišť různého typu, různé kvality dochování i různé památkové a kulturně historické hodnoty, a tedy i s různými důsledky pro územní plánování. Z tohoto důvodu je území s archeologickými nálezy strukturováno do čtyř kategorií s podrobnější specifikací podmínek.
Pojem „plocha“ v následujícím textu neznamená pouze plochu parcely nebo viditelný (upravený či neupravený) povrch země, nýbrž zahrnuje jak tento povrch, tak vrstvy a objekty skryté pod povrchem země, které jsou nemovitými archeologickými nálezy.
Některá z těchto území jsou zároveň chráněna podle § 2-6 a § 17 památkového zákona.
Plán archeologických nalezišť jako odborný podklad pro vymezení území s archeologickými nálezy podle vyhlášky č. 500/2006 Sb. je průběžně aktualizován na Portálu digitální mapy veřejné správy Královéhradeckého kraje (https://uap.kr-kralovehradecky.cz/). Výkres limitů využití území obsahuje v sekci Ochrana památek Plán území s archeologickými nálezy přístupný pro registrované uživatele.
Totožná data poskytuje Muzeum východních Čech v Hradci Králové také na webové adrese: https://www.muzeumhk.cz/archeologicke-pamatky.html.
Kategorie IA: Území s archeologickými nálezy – známé archeologické lokality mimořádného významu
Podle metodiky Státního archeologického seznamu náleží k UAN 1, vyčleňuje se zvláštní subkategorie s větším společenským a vědeckým významem, u níž je vyšší veřejný zájem na zachování.
Charakteristika:
Území v této vrstvě tvoří, ať již samostatně nebo v kombinaci se stojící stavební/architektonickou památkou, základní síť historické a kulturní identity regionu. Jde o různorodou skupinu ploch i nadzemních objektů mimořádného historického významu s nadregionálním až středoevropským přesahem. Zastoupeny jsou plochy s několik tisíc let trvající kontinuitou osídlení, fortifikační, pohřební i náboženské areály. Části archeologického dědictví patrné nad povrchem, např. valy hradišť, tvrziště nebo mohylníky mají také velký krajinotvorný význam s potenciálem využití v cestovním ruchu. Na uchování těchto lokalit v nedotčeném stavu existuje silný veřejný zájem. Vzhledem k vysoké koncentraci movitých a nemovitých archeologických nálezů na těchto plochách je třeba předpokládat extrémně vysoké náklady na jejich výzkum.
Doporučení:
Doporučujeme ponechat tyto plochy v režimu zemědělského půdního fondu (jestliže tam již jsou) nebo ploch veřejné zeleně s minimalizací zásahů pod úroveň povrchu terénu. V případě vedení podzemních sítí je nutné v maximální možné míře využívat stávajících tras, v zástavbě zakládat budovy na stávajících základech nebo ve stávajícím půdorysu bez podsklepení. V případě větších stavebních projektů, na kterých existuje jiný významný veřejný zájem, je nutné v souladu s čl. 5 Maltské konvence předem v dostatečném předstihu zpracovat varianty řešení zaměřené na minimalizaci zásahů do archeologicky významného terénu, který je památkovou podstatou území a nositelem kulturně historických hodnot. Má-li být území realizován záměr, který vyvolá provedení záchranného archeologického výzkumu podle §22 památkového zákona, je nutné požadovat provedení předstihových průzkumných prací resp. sondáže již v době přípravy projektu předmětné stavby, tj. před jeho vypracováním.
Kategorie IB: Území s archeologickými nálezy – známé archeologické lokality (ostatní)
Podle metodiky Státního archeologického seznamu náleží k UAN 1
Charakteristika:
Vrstva vymezuje plochy s potvrzeným výskytem archeologických nálezů nebo plochy bezprostředně sousedící s místem či plochou, kde je pravděpodobnost výskytu dalších archeologických nálezů vyšší než 80%.
Doporučení:
S ohledem na vysoce pravděpodobné škody na archeologickém dědictví a vysoké náklady na provedení záchranného archeologického výzkumu nedoporučujeme do těchto ploch umísťovat rozvojové plochy zástavby. Pro minimalizaci poškození archeologického dědictví doporučujeme vedení inženýrských sítí ve stávajících trasách. Zcela nevhodné je umístění ploch pro individuální obytnou zástavbu. V případě, že v území má být realizován záměr, který vyvolá nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu podle památkového zákona, je doporučeno provedení předstihových průzkumných prací nebo sondáže již v době přípravy projektu předmětné stavby, tj. před jeho vypracováním..
Kategorie II: Území s archeologickými nálezy – plochy se zvýšenou pravděpodobností výskytu archeologických nálezů
Podle metodiky Státního archeologického seznamu UAN 2
Charakteristika:
Vrstva vymezuje území, na nichž dosud nebyl výskyt archeologických nálezů potvrzen, ale na základě některých nepřímých indicií ho lze odůvodněně předpokládat nebo až očekávat. Pravděpodobnost nálezu se pohybuje mezi 20 a 80%, procento je lokálně specifické v souvislosti s individuálními poměry na konkrétním území a lze je rámcově upřesnit na základě dosavadního stavu poznání. Mezi tyto plochy patří například všechna jádra vesnic a měst středověkého až raně novověkého stáří (schematicky v rozsahu zachyceném na mapě Stabilního katastru).
Doporučení:
Vzhledem ke zvýšenému riziku narušení archeologického dědictví doporučujeme neumísťovat do těchto ploch větší rozvojové projekty ani rozsáhlejší kompaktní území pro individuální obytnou zástavbu. Jednotlivé stavební záměry menšího rozsahu nebo zahušťování zástavby je možné při dodržení podmínek stanovených v § 22 odst. 2 památkového zákona. Pro prevenci nebo minimalizaci možných střetů v území je vhodné v případě větších kompaktních ploch zástavby požadovat vypracování studie založené na výsledcích nedestruktivního povrchového archeologického průzkumu území nebo sondáže.
Kategorie III: Území s archeologickými nálezy – plochy s možným výskytem archeologických nálezů
Podle metodiky Státního archeologického seznamu UAN 3
Charakteristika:
Území není jednotlivě vymezováno. Zahrnuje veškeré plochy, které nejsou součástí předchozích kategorií. Jde o území, na nichž dosud nebyl výskyt archeologických nálezů potvrzen a nic nenaznačuje jeho vyšší pravděpodobnost, ale předem vyloučit ho nelze.
Doporučení:
Na těchto plochách nejsou při dodržení podmínek § 22 odst. 2 památkového zákona žádná další omezení.
Kategorie území bez předpokládaného výskytu archeologických nálezů (IV, UAN 4) se pro potřebu této metodiky nevymezuje. Jde o plochy zničené až na úroveň předčtvrtohorního podloží (jakékoli čtvrtohorní uloženiny mohou obsahovat archeologické nálezy). Vzhledem k tomu, že mnohá starší horní díla sama o sobě jsou nemovitými archeologickými nálezy resp. nalezišti, je třeba k této kategorii ploch přistupovat individuálně a vymezovat je pouze na základě odborného stanoviska. Rovněž nelze za takové území automaticky považovat plochy proběhlých archeologických výzkumů, protože na nich mohly zůstat z různých důvodů neprozkoumané archeologické situace.
Uplatnění připomínek
Zadání územního plánu
Vzhledem k prokázanému a předpokládanému výskytu archeologických nalezišť v řešeném území, je nutno zahrnout do textové i grafické části odůvodnění územního plánu informace o kulturně historické hodnotě řešeného území, tedy informace o tom, že jde o „území s archeologickými nálezy“, které jako takové splňuje všechny podmínky pro to, aby mohlo být považováno za archeologické dědictví ve smyslu mezinárodních úmluv, a je rovněž chráněno zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, neboť tento fakt do značné míry limituje využití daného území.
Při zpracování návrhu územního plánu je nutné zohlednit odlišné riziko výskytu archeologických nálezů, které je vyjádřeno odlišnou kategorizací území s archeologickými nálezy v příslušném mapovém podkladu. V rámci připomínek k návrhu zadání územního plánu je třeba deklarovat požadavek neumisťovat zástavbu na plochy území s archeologickými nálezy kategorie IA a IB striktně, a u kategorie II preferovat toto vyloučení v případě větších rozvojových projektů nebo rozsáhlejších kompaktních území pro individuální obytnou zástavbu, je-li to možné, a v případě hrozícího střetu požadovat zpracování variantních řešení s cílem minimalizace zásahu a zachování archeologického dědictví na původním místě v zemi v souladu s požadavkem Maltské konvence, čl. 4 odst. ii.
Dále v odůvodnění textové části uvést, že vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví v území je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci, tuto skutečnost zohlednili již ve fázi záměru a nejpozději však ve fázi přípravy projektu, oznámili záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnili jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum.
Návrh územního nebo regulačního plánu
V rámci připomínek k návrhu územního nebo regulačního plánu je nutné jednotlivé plochy posuzovat vždy podle aktualizované mapové vrstvy „území s archeologickými nálezy“ podle vyhlášky 500/2006 Sb., dále podle výše uvedené kategorizace a vždy si vyžádat odborné stanovisko územně příslušné sbírkotvorné organizace, která je současně i organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů. Těmi jsou:
- Muzeum východních Čech v Hradci Králové, pro území celého Královéhradeckého kraje
- Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, pro území okresu Rychnov n. K.
- Regionální muzeum v Náchodě, pro území okresu Náchod
- Regionální muzeum a galerie v Jičíně, pro území okresu Jičín
- Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, pro území okresu Trutnov
Návrh změny územního plánu
Návrh změn územního plánu se posuzuje vždy podle aktualizované mapové vrstvy „území s archeologickými nálezy“ podle vyhlášky 500/2006 Sb.
V případě, že je návrhem změny územního plánu dotčena pouze plocha s možným výskytem archeologických památek (kategorie III, UAN 3), je možné vydat k návrhu závazné stanovisko pouze s upozorněním na povinnosti plynoucí z §22 zákona č. 20/1987 Sb.
V případě, že je návrhem změny územního plánu dotčena plocha se zvýšeným rizikem výskytu archeologických památek (kategorie II, UAN 2), nikoli však kategorie I, je možné vydat k návrhu závazné stanovisko, v němž se vzhledem ke zvýšenému riziku narušení archeologických nálezů doporučuje neumísťovat do těchto ploch větší rozvojové projekty ani rozsáhlejší kompaktní území pro individuální obytnou zástavbu. Jednotlivé stavební záměry menšího rozsahu nebo zahušťování stávající zástavby je možné při dodržení podmínek § 22 odst. 2 památkového zákona. Pro prevenci nebo minimalizaci možných střetů v území je vhodné v případě větších kompaktních ploch zástavby požadovat předem vypracování studie založené na výsledcích předstihového průzkumu území
Pokud jsou návrhem změny územního plánu dotčeny známé archeologické lokality UAN 1), je nutné vždy použít rámcové doporučení dle příslušné kategorizace (IA. IB), přičemž pro konkretizaci doporučení je v jednotlivých případech nezbytné předem si vždy vyžádat odborné stanovisko územně příslušné sbírkotvorné organizace, která je současně i organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů. Obecně je nutné konstatovat silný veřejný zájem na zachování archeologického dědictví na původním místě v zemi v souladu s požadavkem Maltské konvence, čl. 4 odst. ii. Dále je třeba připomenout a uplatnit jako podpůrný argument, že tyto lokality leží zpravidla na půdách I. Třídy ochrany zemědělského půdního fondu ve smyslu vyhlášky MŽP 48/2011 Sb. ze dne 22. února 2011, ve znění vyhlášky č. 150/2013 Sb. a jako takové je lze odejmout ze ZPF pouze pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.
