Poklad z doby laténské na hranici civilizace

V závěru roku 2019 získalo Muzeum východních Čech v Hradci Králové do svých sbírek pozoruhodný soubor artefaktů z mladší doby železné (neboli doby laténské, 480/460 – 40 před naším letopočtem).

 

1Šlo o hromadný nález čítající celkem 15 předmětů, které mají původ v našem prostředí, ale i ze zahraničí. Objev převážné části depotu učinil na Trutnovsku spolupracovník muzea pan Miloš Skořepa, pomocí detektoru kovů. Během následujícího archeologického výzkumu byly zachyceny zbývající části. Depot se skládal z velkého skleněného korálku, menšího skleněného korálku, malé bronzové nádobky se dvěma oušky, dvou amuletů, z kroužků, velkého masivního náramku a dalších drobných předmětů převážně z bronzu. Datován je do závěru starého letopočtu, na sklonek doby laténské.

Zajímavá je drobná bronzová nádobka. Ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Palackého univerzity v Olomouci jsme se pokusili identifikovat její původní obsah. Žádná rezidua, která by v tomto ohledu umožnila zpřesnění interpretace, se ovšem uvnitř nalézt nepodařilo.

Jeden z amuletů by mohl mít svůj původ v jihovýchodní Evropě, kde se jejich nálezy koncentrují ve větším množství. Známe je ovšem i z našeho území. Druhý amulet zaujme estetickým ztvárněním a technologicky složitým provedením. Jejich poměrně velký výskyt pozorujeme na Slovensku a v Polsku.

 

Snad právě ochranná funkce amuletu způsobila, že se oba objevují i na počátku nového letopočtu, kdy naše území obývalo germánské obyvatelstvo. Například v Polsku se v germánském prostředí objevují často, podobně je tomu i na Slovensku a zřídka i v Německu. V několika případech se takový závěsek objevuje společně se stejným velkým náramkem, který je i v našem depotu. Často jde o soubory z doby římské, tedy z období, kdy tyto předměty dávno vyšly z módy. Bylo by je tedy možno chápat jako jakési „starožitnosti“. Můžeme předpokládat, že podobné předměty mohly sehrávat důležitou roli např. v nějakém náboženském obřadu, který byl přijat a praktikován i v tomto novém kulturním prostředí. 

Samotný depot je zajímavý i svým umístěním v krajině – na periferii dosud známého laténského osídlení východních Čech. Objeven byl poblíž terénní deprese, které mohla být využívaná jako cesta při překonávání svahu, pod nímž se depot nacházel. Další zajímavosti, je skutečnost, že ve vzdálenosti zhruba 4 km od něj byl, také detektorem kovu objeven stejně starý depot předmětů z doby laténské, umístěný rovněž na úpatí výrazného svahu. Do roku 2019 právě on tvořil jeden z nejsevernějších dokladů pobytu člověka ve východních Čechách v době laténské.   

Autoři textu: Pavel Horník, Tomáš Mangel, Kateřina Čecháková a Miroslav Novák