Hradečtí muzejní archeologové dokončují ve Smiřicích největší výzkum sezóny

Nedaleko smiřického nádraží dokončují hradečtí muzejní archeologové největší výzkum letošní sezóny.

Archeologové Muzea východních Čech v Hradci Králové a jejich spolupracovníci dokončují ve Smiřicích jeden z největších letošních záchranných archeologických výzkumů. Záměr na výstavbu haly při okraji staré labské terasy nad smiřickým nádražím zaujal pracovníky muzea už na jaře. Z okolí jsou známy archeologické nálezy už od 19. století. Samotné místo stavby vydalo první předměty pravěkého stáří při povrchových sběrech v průběhu osmdesátých let minulého století. Množství nálezů odkryté současným výzkumem, však dalece přesáhlo všechna předchozí očekávání.

 

tzv. kadlub licí forma na bronzové srpy zm

Na čtyři stovky jam zde zanechali lidé v mladší době kamenné a pozdní době bronzové. První osada zde stála okolo roku 4300 před naším letopočtem. Tehdy do východních Čech zasáhla z jižní Moravy, Slovenska a Maďarska lengyelská kultura. Její nálezy doposud nebyly v regionu běžné a co do rozsahu a úplnosti nemá současný objev obdoby.

Vedle keramických nádob zde zanechali tehdejší obyvatelé velké množství kamenných nástrojů. Smiřice mají i svou "venuši" - lidskou hlavičku vystupující z okraje keramické nádobky.

 

Někdy kolem roku 900 před naším letopočtem se v místech starší osady opět usadili lidé, tentokrát nositelé takzvané slezské kultury, která se svými pohřebními zvyklostmi řadí ke kulturám popelnicových polí. Východočeská muzea překypují archeologickými nálezy z pohřebišť té doby. O tom, jak vypadala tehdejší sídliště jsme toho dosud mnoho nevěděli.

 

Také odkryv tohoto mladšího sídliště nemá co do rozsahu v regionu srovnání a slibuje řadu nových poznatků o pozdní době bronzové. Sídliště sestávalo z několika velkých nadzemních domů a z nezvykle velkého počtu zásobních jam, určených ke skladování zemědělských plodin. K pozoruhodným nálezům patří také několik pecí a kamenné formy na odlévání bronzových předmětů. 

 

V několika případech se podařilo dokumentovat zajímavý jev, kdy lidé pozdní doby bronzové nacházeli a zřejmě i znovu používali předměty, které po sobě zanechali jejich předchůdci o bezmála tři a půl tisíciletí dříve. S trochou nadsázky můžeme říct, že zde žili nejstarší východočeští archeologové.

 

Tisíce nálezů nyní čeká několik měsíců laboratorního zpracování, dokumentace a nejrůznějších analýz, od kterých archeologové očekávají cenné informace o obou etapách východočeského pravěku.

 

Text a foto: PhDr. Miroslav Novák, Ph.D.