Vytisknout tuto stránku
27. 04. 2019
| Novinky Archeologie

Archeologický výzkum na zaniklém rybníce

Nejunikátnějším zjištěním probíhajícího archeologického výzkumu zaniklého rybníku v Písku u Chlumce nad Cidlinou je samotná dřevěná konstrukce výpustě. Takový typ památky nemá co do rozsahu a stavu dochování ve východočeské archeologii obdoby.

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM NA ZANIKLÉM RYBNÍCE V PÍSKU U CHLUMCE NAD CIDLINOU

Rybníky jsou neodmyslitelnou součástí krajiny (nejen) východních Čech. Z tisíců vodních nádrží k chovu ryb, které byly zakládány od druhé poloviny 15. století a zejména v první polovině 16. století, se dochoval pouhý zlomek. Zaniklé rybníky lze však v krajině vystopovat jak na základě terénních pozůstatků, tak i studiem historických map. Nová zjištění může přinést i archeologický výzkum, jak dokládají nejnovější objevy v Písku u Chlumce nad Cidlinou.

 

Výřez z Müllerovy mapy z roku 1720. Červeně je zvýrazněna plocha Píseckého rybníka. Pro srovnání je vyznačen rybník Velkochlumecký (1) a Rudý sud (2).

Výřez z Müllerovy mapy z roku 1720. Červeně je zvýrazněna plocha Píseckého rybníka. Pro srovnání je vyznačen rybník Velkochlumecký (1) a Rudý sud (2).


Rybníky, umělé nádrže sloužící k chovu ryb, jsou neodmyslitelnou součástí krajiny východních Čech. Největší rozkvět rybnikářství nastává v závěru 15. a v první polovině 16. století, kdy na svých panstvích zakládá šlechta i města královská města rozsáhlé rybniční soustavy. Kromě samotných rybníků budují i související stavby v podobě kanálů a strouh. Nejznámnější je kanál opatovický napájející rybníky na pernštejnském pardubickém panství, méně známý je Labský náhon dodnes protékající západní částí Hradce Králové (Plotiště, Svobodné Dvory, Kukleny, Březhrad), který vedl vodu do v současné době již zaniklého Březhradského rybníka. Pozoruhodným technickým dílem je rovněž dodnes částečně existující náhon vedoucí od Bělče, který napájel několik rybníků u Svinar a Malšovic a pochází z počátku 16. století. Památkou na něj je i jméno dnešní ulice Náhon u Malšovic. Oba posledně jmenované náhony a rybníky na nich původně náležely městu Hradci Králové.


Mapa tak zvaného prvního vojenského mapování (60. – 80. léta 18. století) pěkně ukazuje rybníky Velkochlumecký, Písecký (červeně) a Kosický, které byly odděleny jen hrázemi. Po západním úseku hráze Píseckého rybníka dnes vede silnice.

Mapa tak zvaného prvního vojenského mapování (60. – 80. léta 18. století) pěkně ukazuje rybníky Velkochlumecký, Písecký (červeně) a Kosický, které byly odděleny jen hrázemi. Po západním úseku hráze Píseckého rybníka dnes vede silnice.


 

V západní části našeho okresu, s přesahem do sousedního okresu Pardubice i přilehlé části Středočeského kraje se nacházela další pozoruhodná krajina rybníků na Cidlině a jejích přítocích. Již od konce 15. století vznikala chlumecká rybniční soustava s největšími rybníky Velkochlumeckým a jižněji položeným Rudým sudem (Rutvasem). Na počátku 16. století vznikly nad Velkochlumeckým rybníkem rybníky Písecký a Velký Kosický. Všechny tyto rybníky dnes již neexistují, byly zrušeny na konci 18. a v první polovině 19. století. Jejich pozůstatky v podobě hrází i přívodních kanálů a dalších pozůstatků jsou ovšem v krajině stále patrné. Po části hráze už uvedeného Velkochlumeckého rybníka dnes vede železniční trať a hráz Píseckého rybníka dnes slouží jako silnice. Podobných stop ovšem ve zdejší krajině nacházíme více.

 

V době II. vojenského mapování (polovina 19. století) byl již Velkochlumecký rybník zaniklý a rušeny byly i oba východněji položené rybníky, z nichž Písecký je zvýrazněn červenou barvou.

V době II. vojenského mapování (polovina 19. století) byl již Velkochlumecký rybník zaniklý a rušeny byly i oba východněji položené rybníky, z nichž Písecký je zvýrazněn červenou barvou.


Na oblast Píseckého rybníka jsme zaměřili svoji pozornost v souvislosti se záměrem obce Písek vybudovat na jižní části jeho plochy nové sídliště rodinných domů. V prosinci loňského rohu zde proběhly první práce spočívající ve skrývce ornice a hloubení rýh pro některé sítě. Při těchto pracích se objevily terénní pozůstatky, které můžeme spojit právě s uvedeným Píseckým rybníkem. Ten ležel severně od obce. Třebaže svojí rozlohou asi 114 ha patřil mezi okolními rybníky k menším nádržím (jen pro srovnání Velký Kosický 164 ha, Velkochlumecký rybník 190 ha, Rudý sud 200 ha, dodnes existující Žehuňský 249 ha), jednalo se o rozsáhlou vodní plochu, zvláště porovnáme-li jí s plochou samotné vesnice.


III. vojenské mapování (70. – 80. léta 19. století) zachycuje krajinu u Chlumce již bez velkých rybníků. Jejich polohu prozrazují hráze, které většinou existují dodnes a jsou využity jako komunikace. Šipky označují hráze Píseckého rybníka. Jižnější z nich se stala objektem výzkumu.

III. vojenské mapování (70. – 80. léta 19. století) zachycuje krajinu u Chlumce již bez velkých rybníků. Jejich polohu prozrazují hráze, které většinou existují dodnes a jsou využity jako komunikace. Šipky označují hráze Píseckého rybníka. Jižnější z nich se stala objektem výzkumu.


Rybník byl chráněn lomenou hrází, jejíž západní část, která také tvořila hranici těsně navazujícího Velkochlumeckého rybníka, dnes využívá silnice z Písku do Mlékosrb. Jižní hráz, dlouhá asi 800 m, pak probíhala severně od vesnice nad menší vodotečí. Právě pozůstatky konstrukce této hráze, která se jinak v terénu jeví jako nevýrazná terénní vlna, se objevily při zemních pracích. Z hráze se dosud dochoval její základ tvořený nepropustným jílem, který měl zamezit prosakování vody. Od ní směrem k potoku a ke vsi vedla strouha sloužící jako bezpečností přepad, která se v ploše projevuje jako pruh temně zbarvené zeminy. Nejunikátnějším zjištěním je bezpochyby samotná dřevěná konstrukce výpustě. Takový typ památky nemá co do rozsahu a stavu dochování ve východočeské archeologii obdoby. Archeologický výzkum stále pokračuje.


Pohled z plochy bývalého Píseckého rybníka k západu k bývalé hrázi. Po ní vede současná silnice.

Pohled z plochy bývalého Píseckého rybníka k západu k bývalé hrázi. Po ní vede současná silnice.


 

Pohled od východu na řez jižní hrází Píseckého rybníka. Plná červená čára ukazuje rozpoznatelné hrany jádra hráze z jílu. Čárkovaná linie zcela hypoteticky zobrazuje tvar původní hráze.

Pohled od východu na řez jižní hrází Píseckého rybníka. Plná červená čára ukazuje rozpoznatelné hrany jádra hráze z jílu. Čárkovaná linie zcela hypoteticky zobrazuje tvar původní hráze.


 

Pohled od východu na řez jižní hrází Píseckého rybníka.

Pohled od východu na řez jižní hrází Píseckého rybníka.


 

Konstrukce výpustě rybníka.

Konstrukce výpustě rybníka.