Vytisknout tuto stránku
Zoologická podsbírka

Zoologická podsbírka

ZOOLOGIE

Zoologickou podsbírku tvoří sbírkové preparáty základních skupin bezobratlých živočichů (měkkýši, korýši, pavoukovci, hmyz) a všech tříd obratlovců (kruhoústí, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci). Dokumentační fondy jsou se zaměřením na region východních Čech u některých skupin s přesahem na širší území shodného nebo příbuzného zoogeografického pojetí.

Vývoj podsbírky

Nejstarší sběry malakologického fondu pocházejí z poslední třetiny 19. století (lgt. B. Klika, Kopecký). Většinu materiálu tvoří sběry V. F. Hlaváče, z období 19201945. Z 30. až 50. let 20. století pocházejí četné sběry členů přírodovědeckého klubu při Muzeu v Hradci Králové (lgt. např. R. Kalhous, O. Komárek, Z. Lékař, Vais, Duchoň, J. Kloz, O. Klement, J. Vodička, Lokvenc, Šlapák, V. Kafka, R. Antoš). Sbírkový fond malakologie nebyl a není od roku 1945 obsazen specialistou a není systematicky doplňován vlastní výzkumnou a dokumentační činností v terénu. Pouze v období šedesátých až osmdesátých let 20. století byly do sbírky doplněny dary nebo nákupy dokumentačního materiálu od regionálních přírodovědeckých pracovníků (lgt. J. Šachl, V. Faltys, J. Brabenec, J. Němec), případně ojedinělými sběry odborných pracovníků přírodovědeckého oddělení.

První položky ve fondu bezobratlých pocházejí z materiálů Přírodovědeckého muzea při Zemědělském ústavu (192045), hlavní část entomologických sbírek v rozsahu cca 60 tisíc sb. př. vznikla za doby působení Dr. Balthasara v letech 194557. Významnými akvizicemi 60.80. let bylo získání sbírek těchto sběratelů: Tesař (Coleoptera, Scarabaeidae), Volák (Coleoptera, Palearktická oblast), Dvořák (Coleoptera), Pulpán (Lepidoptera), Jordán (Lepidoptera), Sucharda (Lepidoptera), Hozák (Coleoptera, Hymenoptera), Poláček (Coleoptera). V 1990 – dosud jsou sbírky doplňovány drobnějšími nákupy samostatných systematických skupin od specialistů nebo faunistických dokladů z regionu, významnější akvizice z této doby jsou: coll. Máslo (Lepidoptera), Daněk (Coleoptera), Fremuth (Coleptera, Curculionidae), Poláček (Coleoptera, Buprestidae). Sbírka je nepřetržitě od 50. let. systematicky doplňována z výsledků přírodovědeckých průzkumů, především jde o doplňování dokladových materiálů a kompletace systematické sbírky brouků (Coleoptera), motýlů (Lepidoptera), byly založeny a rozvíjejí se i studijní kolekce těchto řádů: rovnokřídlí (Orthoptera) – cca 6 000 ex., pavouci (Araneida) – cca 5 000 ks, dvoukřídlí (Diptera) – cca 80 000 ex., vážky (Odonata) – 2 500 ex. a dalších.

Nejstarší části sbírkového fondu obratlovců byly získány v letech 193845, jednalo se o dary dermoplastických preparátů ptáků a sbírky vajec. V letech 194650 byla od Dr. V. Balthasara zakoupena sbírka kožek (balků) ptáků a ze středních škol a LF UK Hradec Králové byly získány exponáty z rušených přírodopisných sbírek (částečně též exota). V 60. letech 20. století byla bývalým kurátorem sbírky obratlovců Dr. K. Lohniským založena sbírka nižších obratlovců, především ryb, kterou v průběhu 40 let doplňoval soustavným výzkumem zaměřeným na změny druhové skladby ryb stojatých a tekoucích vod východních Čech.

Chronologické vymezení

Nejstarší preparáty zoologické podsbírky pocházejí z přelomu 19. a 20. století (některé konchylie, hmyz a vycpaniny). Sbírkový fond měkkýšů pochází převážně z období 20.–30. let 20. století. Získání většiny ostatních sbírkových předmětů spadá do období po roce 1950. Asi 25 % sbírek bezobratlých i obratlovců pochází z období 19501970, 40 % spadá do období 1970–1990, ostatní dokumentují stav přírody v posledních 20. letech.

Geografické vymezení

Většina sbírkového materiálu zoologické podsbírky pochází z území bývalého Československa, převažuje materiál z východních Čech.

V malakologickém fondu jsou zastoupeny také materiály ze Slovenska a zemí střední a západní Evropy. Část měkkýšů tvoří konchylie mořských měkkýšů ze všech částí světa, asi 1 000 exemplářů náleží k exotickým druhům suchozemské a sladkovodní malakofauny. Základní systematická sbírka brouků (Coleoptera), samostatné sbírky Voláka a Tesaře jsou zaměřeny na faunu Palearktické zoogeografické oblasti. V ostatních řádech hmyzu jsou v různé míře zastoupeny i exempláře druhů středoevropských event. evroasijských. Exotický materiál (z tropických oblastí) je ve sbírce především ve formě samostatné výstavní kolekce tropických motýlů, pocházejících převážně ze starých fondů muzea (coll. Srdínko a Volf).

Také sbírky mihulí, ryb a kožek (balků) ptáků obsahují exempláře z celé Palearktické zoogeografické oblasti. V rámci sbírek dermoplastických preparátů ptáků a savců jsou okrajově i druhy pocházející ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.

Umělecko-historická hodnota

Zoologická podsbírka náleží počtem i strukturou k předním muzejním souborům regionálních muzeí. Zejména entomologický sbírkový fond patří k nejvýznamnějším fondům tohoto druhu v ČR, je evidován pod zkratkou RMHK ve světovém adresáři entomologických kolekcí vydávaným Přírodovědeckým muzeem v Bishopu (USA, Texas) - L. N. Evenhuis: The insect and spider collections of the word, nebo on line na http://hbs.bishopmuseum.org/codens/codens-inst.html. Entomologické fondy jsou nejpočetnější sbírky v rámci Muzea východních Čech v Hradci Králové a tvoří také rozhodující část entomologických sbírek regionálních muzeí východních Čech.

Fond schránek mořských měkkýšů (nelokalitovaný materiál), se druhovým bohatstvím, rozsahem i kvalitou řadí k několika nejcennějším souborům tohoto druhu v ČR. Množství v ní zastoupených druhů a forem by nebylo možné v současnosti získat, neboť jsou předmětem ochrany a jako sběratelsky atraktivní přírodniny podléhají mezinárodním smlouvám o zákazu obchodování (CITES). Velice cenné jsou též abnormálně velké exempláře, které se v obdobných sbírkách nacházejí ojediněle (např. Cassis tuberosa, Cassis cornuta, Fusinus colus, Melo amphora atd.). Hodnota sbírky spočívá i v druhově velmi bohatém zastoupení některých skupin, kde nechybí vzácně se vyskytující druhy např.: Columbellidae (80 druhů), Nassariidae (91 druhů), Cypraeidae (118 druhů), Conidae (165 druhů). Studijní fond schránek recentních měkkýšů ČR, který byl sbírán v 20.–30. letech 20. století, má dnes velkou dokumentační hodnotu, vzhledem k vysokému bioindikačnímu významu měkkýšům a je proto využíván odborně externisty pro hodnocení změn přírody a krajiny.

Studijní sbírkový fond mihulí a ryb, vytvořený systematickým terénním průzkumem v průběhu 40 let patří k největším souborům tohoto druhu v ČR. Byl zhodnocen v řadě publikovaných studií (viz kapitola vědecko – výzkumná činnost) a má v současnosti charakter důležitých dokladů dokumentujících vývoj ichtyofauny regionu.

Zoologická podsbírka má především odbornou hodnotu. Sběry regionální provenience obsahují ve formě faunistických dokladů zásadní informace o vývoji fauny regionu, zejména v souvislosti s antropickou činností (data o ohrožených a vymizelých druzích, doklady pronikání druhů v souvislosti se změnami klimatu apod.). Cenné historické údaje o výskytu nebo hnízdění ptáků představují četné dermoplastické preparáty, kožky (balky) a oologická sbírka.

Velký podíl podsbírky tvoří doklady k publikovaným studiím. Hmotný sbírkový materiál slouží jako zdroj studia srovnávací taxonomie na základě morfologických a v posledních letech i biologických (genetických) metod.

Typový materiál (v počtu asi 750 exemplářů – viz výše) má kulturně historický význam mezinárodních standardů. Jeho vědecké využívání podléhá zásadám a doporučením „Mezinárodních pravidel zoologické nomenklatury“.

Vnitřní struktura podsbírky

Zoologická podsbírka zahrnuje 3 hlavní sbírkové fondy: malakologický, entomologický a vertebratologický.

Malakologický fond tvoří schránky (konchylie) měkkýšů  zahrnuje studijní dokumentační fond recentních měkkýšů se zaměřením na faunu ČR (15 tisíc položek), výstavní materiál mořských plžů, mlžů a hlavonožců (20 tisíc položek), zastoupeny jsou i mimoevropské suchozemské a sladkovodní druhy (cca 1 tisíc kusů). Ve sbírce mořských měkkýšů je obsaženo téměř 3 000 druhů, řazených do 129 čeledí. Převažují Gastropoda (15 tisíc kusů, 79 čeledí v 2 400 druzích), Bivalvia zahrnují na 500 druhů patřících do 50 čeledí. Fond je uspořádán podle systematických kategorií zoologického systému měkkýšů.

Entomologický fond v širším pojetí (včetně arachnologie a ostatních bezobratlých kromě měkkýšů) obsahují přibližně 650 000 exemplářů. 75% fondů tvoří brouci (Coleoptera), 10 % motýli (Lepidoptera), následující řády v pořadí podle počtu exemplářů: Diptera, Hymenoptera, Orthoptera, Heteroptera a další. Převážná část sb. předmětů je součástí základní systematické sbírky (coll. generalis), samostnými celky jsou sbírka sk. Scarabaeoidea Z. Tesaře, sbírka J. Voláka (Coleoptera, Palearkt), coll. Daněk (Coleoptera ČR & SR), coll. Fremuth (Coleoptera, Curculionidae), coll. Jordán (Lepidoptera ČR), coll. Máslo (Lepidoptera, ČR & SR), coll. Martinek (Diptera – Acalyptrata ČR & SR). Oddělený fond tvoří výstavní sbírka exotických motýlů (cca 1 000 ex.), pocházejících převážně ze starých fondů muzea (coll. Srdínko a Volf). Entomologický fond obsahuje 750 exemplářů kategorie typu (viz Předměty I. kategorie).

Sbírkový fond obratlovců obsahuje 20 tisíc sbírkových předmětů. Zastoupeny jsou všechny hlavní skupiny obratlovců  mihulovci, paryby, ryby, obojživelníci, ptáci a savci. 80 % představují dokumentační lihové sbírky ryb, které patří k největším souborům tohoto druhu v ČR. Poměrně rozsáhlé jsou i sbírky dermoplastických preparátů ptáků a savců, čítající cca 1 500 kusů. Významné jsou dále studijní sbírky ptačích kožek neboli balků (cca 600 kusů) a ptačích vajec (900 kusů), založené již ve 40. letech 20. století dr. Balthasarem.

Předměty I. kategorie

Nejcennějším fondem entomologických sbírek, vyčleněným v kategorii I, jsou exempláře kategorie typů, podle kterých jsou popsány nové taxony pro vědu. Celkem se jedná o cca 750 exemplářů, část z nich je publikovaná v mezinárodně přístupných publikacích. Mimořádný význam pro taxonomii skupiny má i entomologický materiál čeledi Scarabaeidae původní sbírky Zdeňka Tesaře.

Nejcennějším exemplářem fondu obratlovců je preparát holuba stěhovavého (Ectopistes migratorius), neboť tento ptačí druh byl na počátku 20. století vyhuben. Další cennou částí podsbírky je sbírka vajec. Až na výjimky byla většina vajec sbírána ve 2. polovině 19. století a v 1. polovině století 20., v současnosti je tedy cenným dokladem o historickém výskytu a hnízdění ptáků.

Doprovodná archivní dokumentace a související databáze

Doprovodná dokumentace k podsbírce zahrnuje zejména fotografickou dokumentaci biotopů a druhů fauny. Jedná se o diapozitivy a digitální fotografie. Nejpočetnější je k entomologickému fondu, kde obsahuje 3 tisíce záběrů. Ke sbírce československých druhů  fondu malakologie je zpracována faunistická databáze v programu Acces, kde jsou excerpovány lokalitní údaje ze sbírky, databáze obsahuje k 1. 1. 2017 5 693 záznamů. Doprovodná dokumentace k entomologickému fondu spočívá ve faunistické nálezové databázi (v současné době v hlavní tabulce 25 tisíc záznamů) zahrnující zároveň sbírkové doklady, terénní pozorování a literární excepce. Specifickou formou doprovodné dokumentace je databáze chráněných a ohrožených druhů hub, mechorostů, rostlin a živočichů z území města Hradce Králové, která v 11 listech tabulky EXCEL obsahuje cca 6 tisíc floristických a faunistických údajů, částečně se vztahujících k dokladům ve sbírkách.

Kurátorem sbírkového fondu zoologie je Mgr. Martin Paclík, Ph.D., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kurátorem sbírkového fondu entomologie je RNDr. Bohuslav Mocek, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.