MASOPUST

Největší masopustní oslavy a obchůzky se konaly v období od tučného čtvrtka (letos 11. 2.) do masopustního úterý (letos 16. 2.). Na tučný čtvrtek se servírovala nejčastěji vepřová se zelím a knedlíky. To vše se notně se zapíjelo pivem. Masopustní neděli se říkalo i taneční. Hudebníci zahráli na návsi, aby nalákali všechny k tanci do hospody. Posledním dvěma dnům se říkalo „ostatky“. Na masopustní pondělí se opět tančilo, tentokrát směli tančit ale jen manželé. Na masopustní úterý se konala nejčastěji obchůzka maškar. Průvody byly různé, patřili do nich brůna či klibna, medvěd, bába s nůší, Turci, vojáci, smrtka, kominík a v závislosti na regionu jsme se v nich mohli setkat s mnoha dalšími postavami. Masopustní období se většinou zakončilo pochováním basy, někde pochovávali medvěda, kterého na konci průvodu „zastřelili“. Následující Popeleční středa znamenala počínající čtyřicetidenní půst až do Velikonoc. Na Bydžovsku se věřilo, že by se tento den nemělo prát prádlo, protože by zůstalo po celý rok špinavé.

 

MASOPUSTNÍ MAŠKARY

Abyste si masopust pořádně užili, je nezbytné si vyrobit masku. Můžete jít za jakoukoliv tradiční maškaru a je na vás, kolik práce si s výrobou dáte. My jsme pro vaši inspiraci sepsali, jak si vyráběli převleky naši předci.

 

MEDVĚD

Patří mezi maškary staročeské a nesměl chybět v masopustních průvodech. Míval i svého průvodce, medvědáře, který ho vedl na provaze a tropil s ním různé kousky. V dřívějších dobách se maska vyráběla ze skutečných kožešin vlčích, medvědích, beraních, kozích i psích. Od 18. století napodobovali srst zvířecí „kučeravými třásnatými hrachovinami“, což byly sušené stonky hrachu. Jinou variantou byl kožich obrácený naruby. Ocas měl udělaný z kůže nebo provazu. Na hlavě měl buď také kůži, nebo černou kuklu s průzory na oči.

 

 

KLIBNA (KOBYLA)

V průvodech se stejně často objevovala i klibna či kobyla. Někde měla prapůvod ve slonu či velbloudu, kteří přišli se třemi králi do Betléma. Byla vyrobena například tak, že se vzala sekera či hůl, obalila se hadry a uhlem se namalovaly oči, případně huba. Člověk si přes sebe hodil prostěradlo nebo jiný kus látky, do ruky vzal hlavu. Tělo kobyly mohlo být přizdobeno pentlemi, stejně tak ocas. Někdy se v kobyle spojili dva lidé, to pak unesla i jezdce.

 

BRŮNA

Brůna mohl být kůň, v některých oblastech ale spíš maškara připomínala kozla, berana a dokonce i žirafu. Při podobě kozla se na tyč přidělaly opravdové rohy, někdy byly umotány z hrachoviny, tyč se obalila hadry a dotyčný si vzal kožich naruby. Pořádně se hrbil a budil hrůzu.

 

KOMINÍK

Kominík často zakončoval průvod. Býval černě oblečený, bos, jen v pantoflích a bílých punčochách, na hlavě měl pak uvázaný bílý šátek.

 

PRACOVNÍ LIST

fasank-pracovni-list-mvc.pdf

 

Správné znění pracovních listů zveřejníme ve středu 17. února 2021.

Zdroj: ZÍBRT, Č. Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha: Vyšehrad, 2006.