Muzeum ŽIJE! - každý den jeden příběh

26. březen 2020 - DEN 13.

Jako první poodhalí roušku tajemství konzervátorka a restaurátorka Marcela Raková:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Jaký je rozsah mé práce? No to záleží na tom, co kolegové z archeologického oddělení vykopou. Někdy je to textil, jindy bronzový či stříbrný šperk, nebo železné předměty, které naši předci používali v běžném životě (nože, sekery, hřebíky...). A občas jsou to věci kostěné jako hřebeny nebo hrací kameny.

Můžete se své profesi momentálně věnovat?
Moc ne, přece jen je to specifická práce. Pravidelně se s kolegyní Andreou Černou střídáme ve výměně odsolovacích lázní. Dnes vyrážím na naši hlavní budovu, kde budu připravovat na transport vzácné tisky a listiny, kterým končí výpůjční doba. I když je muzeum zavřené kalendář výpůjček na výstavě  Uprostřed Koruny české - výstava se musí dodržovat.

Na čem momentálně pracujete?
Momentálně ještě pracuji na šití roušek, teď už nešiji pro akci Muzeum šije roušky to jsem přenechala kolegyním, kterým to jde lépe např. Petře Kopecké a šiju roušky pro naše zaměstnance a jejich rodiny. Ne všichni totiž mají šicí stroj.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Vlastně by se dalo říct, že jsem u textilu zůstala. Před vyhlášením karantény jsem zpracovávala textil z masového hrobu u Rozběřic, kde se roku 1866 konal jeden z mnoha střetů této strašné války. Žertem jsem říkala, že spíš než koronavirus mě skolí mor a cholera.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Výhodou pro mne je to, že teď nemusím denně trávit víc jak hodinu času v MHD. I když má člověk roušku a rukavice, stejně vám to pořád v hlavě šrotuje, že ta bestie lítá někde ve vzduchu. Ale musíme být pozitivní a doufat, že se to brzo přežene.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

27. březen 2020 - DEN 14.

Jsou mezi námi tací, kteří v práci i mimo ni převážně dělají HOUBY! Za to ale systematicky, protože to přímo mají v popisu práce!!! Důkazem je mykoložka Tereza Tejklová:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Jsem mykoložka, takže v práci obvykle dělám houby. Jako kurátorka mám na starosti sbírkový fond mykologie (lidsky řečeno místnost plnou tisíců obálek se sušenými houbami), tedy správu, evidenci a podobně. V době růstu hub se pak častěji vyskytuji venku, kde se můžu zaobírat houbami živými, nejen sušenými exempláři.

Můžete se své profesi momentálně věnovat?
Vzhledem k tomu, že většinou cestuji hromadnou dopravou, tak do terénu v posledních týdnech raději nejezdím a plně se věnuji hlavně evidenci, na kterou v sezoně nezbývá moc čas. Díky tomu, že je náš evidenční program on-line, můžu pohodlně evidovat i z gauče u nás doma. Jen mi občas musí někdo pomoci s dovezením krabic s houbami až domů.

Na čem momentálně pracujete?
Teď hlavně evidenci, která byla před několika lety i kvůli přechodu na nový evidenční program a stěhování v souvislosti s rekonstrukcí Gayerových kasáren na více než rok pozastavena. Na uložení evidovaných položek do herbáře jsou pak potřeba papírové obálky, které doma skládám nejen já, ale zapojili se do toho i mí další kolegové z muzea. Zároveň pracuju i na nějakých odborných článcích o nálezech z minulých let včetně velkého souhrnu nálezů dřevních hub z let 2018 a 2019 z Podunajské nížiny na Slovensku.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
No rozdíl je u mě hlavně v tom, že vynechávám ty terény a bohužel, asi nebudu moci vyrazit příští měsíc na dlouho plánovanou expedici do lužních lesů v okolí Bratislavy. V evidenci jinak rozdíl není v podstatě žádný, naopak bych řekla, že mi to jde mnohem lépe od ruky.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Skoro bych řekla, že mám doma lepší produktivitu práce než v kanceláři. Přeci jen na vás tu a tam někdo promluví, něco po vás chce, což vás vytrhuje z vaší zajeté práce. Ale kontakt s kolegy mi samozřejmě chybí. Takhle za celý den vidím klidně i jediného člověka, což mi jako extrovertovi úplně nesedí. Vyhovuje mi ale, že nemusím vstávat v půl sedmé, což jako sova naopak velmi oceňuji.

• 
• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

30. březen 2020 - DEN 17.

Jen málokdo přizná, že jsou pro něj peníze takzvaně "až na prvním místě". U nás takové máme a jsou na to hrdí. Za ty, o které máme ve fondu Numismatiky – faleristiky si sice dnes už nic nekoupíte, ale jestli chcete vědět, co se v době  koronavirové děje okolo historických platidel, čtěte dál!!! Více poví kurátor fondu PhDr. Vojtěch Brádle:  

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Za normálních okolností je to vedení sbírkové evidence, vytváření informačních databází, příprava odborných i popularizačních studií k publikaci, realizace stanovených inventarizací, příprava výstav, zodpovídání dotazů badatelů či příprava materiálů pro zápůjčky. Podle aktuálních potřeb se některá část práce dočasně upřednostňuje.

Můžete se jí momentálně věnovat?
Při práci z domova se lze potřebným úkolům věnovat jen omezeně. Zatímco v přípravě podkladů pro články, studiu literatury nebo přípravě výstavy je možné do jisté míry pokračovat, u jiných to bohužel nejde vůbec. To platí například pro fyzickou inventarizaci sbírky. Tu je možné provádět pouze v muzeu.

Na čem momentálně pracujete?
Aktuálně se věnuji přípravě výstavy "Pražský groš. Příběh nejslavnější české mince", kterou by muzeum mělo veřejnosti představit na podzim tohoto roku. Pražské groše můžeme označit bez nadsázky za nejproslulejší peníze českých dějin. I lidé, kteří se o historii příliš nezajímají, o nich obvykle někdy slyšeli. Jak už vyplývá z názvu výstavy, bude zaměřena na představení jejich "příběhu", a to od jeho zavedení v roce 1300 až po ukončení platnosti za třicetileté války. Připravuji tedy doprovodné texty na panely, popisky k vystaveným předmětům, provádím jejich vlastní výběr a další vhodná vyobrazení. 

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Například pro přípravu uvedené výstavy je současný stav spíš negativní. Konkrétní ražby nemám k dispozici, nemohu se tedy přesvědčit, zda návštěvník na minci skutečně uvidí to, co bude uvedeno v doprovodném textu či na popisce. Takže zatím vzniká jen pracovní verze. Lepší je to se samotnými průvodními texty. Doma mám vlastní dostatečně velkou numismatickou knihovnu, kterou mohu při práci využít. Je ale fakt, že ta muzejní je přirozeně mnohem kvalitnější; řadu knih bych si přál vlastnit také. 

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Za sebe na současném stavu nevidím žádná skutečná pozitiva, pouze větší či menší negativa. Z toho vyplývá, že bych skutečně mnohem raději byl "normálně" v muzeu.

• 
• 
• Pražský groš Václava II. ze sbírky MVČ HK Pražský groš Václava II. ze sbírky MVČ HK
•  

#zvladnemeto

 

31. březen 2020 - DEN 18.

Březen končí, všichni jsme zalezlí za kamny. A zdá se, že tam ještě chvíli budem, ale stále máme do čeho „kopnout“.  Ostatně, pro archeology je to řekněme denní chleba. Nebo, že by to bylo trochu jinak? Víc napoví archeolog Mgr. Petr Čechák, Ph.D.:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Snad každý bez příliš velkého rozmýšlení odpoví, že archeolog je většinou někde venku na vykopávkách. Řekněme ale rovnou, že i bez epidemie koronaviru netrávím normálně celou pracovní dobu v terénu. Velkou část pracovní doby zabírá zpracování toho, co se venku najde. Ať už jde o inventarizaci nálezů, tvorbu map a plánů nebo třeba psaní článků o tom, co se našlo, všechno to zabírá poměrně dost času.

Můžete se jí momentálně věnovat?
Ne všechno je teď možné, ale je pravdou, že velkou část těch „kancelářských“ činností můžu dělat i z domova. Terénní akce samozřejmě běží dál, ale na oddělení se snažíme eliminovat riziko nějaké nákazy na minimum, takže probíhají v lehce odlišném režimu. I když se tedy normálně staví (a tím pádem je na místě potřeba i archeologa), já jsem se prozatím během karantény do terénu ještě nedostal, čeká mě to až příští týden.

Na čem momentálně pracujete?
Velkou část práce z domova mi v tuhle chvíli zabírá psaní článků. Je jich hned několik. Jednak krátká zpráva o vzácném nálezu z pozdní doby kamenné, který jsme objevili na podzim minulého roku v Mokrovousech. Ještě zajímavější je potom spolupráce na velkém článku o dokladech přítomnosti úplně posledních lovců mamutů v celých východních Čechách. Text vychází z několikaleté práce dvou badatelů, z nichž jeden mám to štěstí být já. 
Z muzejní práce zmíním třeba zadávání lokalit, které byly naopak publikovány jinde a jinými, do naší interní databáze. Je to někdy mravenčí práce, ale díky tomu máme přehled i o věcech, kterých jsme se přímo neúčastnili. Na základě takovýchto dat se potom dá odhadnout, jak moc je nějaký region poznaný a jaká je šance, že tam stavba zasáhne archeologické nálezy. V souvislosti s tím také sestavuji mapu takovýchto území. Oboje jsou to činnosti, které dělám já nebo kterýkoli z mých kolegů i mimo karanténu, takže se nedá říct, že jsme pouze v „nouzovém režimu“.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Jak vidno, částečně je moje práce stejná nebo velice podobná jako obyčejně. Liší se to snad jen v tom, že pracuji z domácího počítače a ne z muzejního. Vyjma těch terénních akcí, které jsou teď v trošku jiném režimu, je pro mě kancelářská práce víceméně stejná.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Současný stav mi dovoluje pracovat na publikaci věcí, které bych jinak dělal mnohonásobně déle ve volných chvilkách. Snažím se tak využít celou tuto nepříjemnou situaci a zaměřit se na činnosti, na které normálně tolik času není. Archeolog se tak rozhodně nenudí, i když zrovna netráví všechen čas po výzkumech.

• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

1. duben 2020 - DEN 19.

‼️Velká muzejní loupež⁉️

No tak dobře… To je samozřejmě APRÍL!!! 

19 dní už je Muzeum východních Čech v Hradci Králové uzavřeno pro veřejnost. Ale zdá se, že se přeci jen do historické budovy někdo „vloudil“. Jen je přes roušky špatně poznat... kdo to je? 

Naštěstí vedoucí pracoviště ochrany sbírkových předmětů, konzervátorka-restaurátorka Dana Barvová a konzervátora-restaurátorka Andrea Černá  vše zdokumentovaly, a tak si můžete udělat představu o jejich současné muzejní „korona-misi“:

Foto č. 1
Se současnými ochrannými pomůckami by se mohlo zdát, že se dnes chystáme na velkou muzejní loupež. Ale kdepak… Jedná se o pravidelnou kontrolu Kotěrovy historické budovy Muzea východních Čech v Hradci Králové a instalované výstavy Uprostřed koruny české: Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250-1550 a výstavy Okolo Hradce aneb Hradečáci na kole.

Foto č. 2
Kontrola stavu sbírkových předmětů, exponátů a podmínek jejich vystavení je běžnou součástí práce muzejních konzervátorek.

Foto č. 3
Vzácné předměty musí mít ideální podmínky, proto je pravidelná kontrola nutností. Sledovanými hodnotami je teplota, která se musí pohybovat okolo 18 °C a relativní vlhkost, která je ve výstavních sálech uměle udržována v hodnotách 45-55 %.

Foto č. 4 a 5
Velké poděkování patří Provoznímu oddělení muzea, které se stará o každodenní dolévání vody do používaných zvlhčovačů, které jsou strategicky rozmístěny ve všech výstavních sálech.

Foto č. 6
Kontroly probíhají v rámci našeho nařízeného home office, následně usedáme k šicím strojům a šijeme roušky pro Hradec (Muzejníci šijí roušky).

Ošetřování sbírkových předmětů je odborná činnost, která vyžaduje práci v laboratoři, kde používáme různé druhy nástrojů, přístrojů a chemikálií. V současné situaci musela být tato práce přerušena, ale už se velmi těšíme zpět do konzervátorských dílen.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

2. duben 2020 - DEN 20.

Naše muzeum, to nejsou jen expozice a výstavy.To je také celá řada různorodých profesí a činností, bez kterých by ani expozice, ani výstavy být nemohly. Máte teď čas? Tak si uvařte kávu, nebo čaj a pojďte na kus řeči! DOPODROBNA vám vše vysvětlí kurátor Historického oddělení se zaměřením na hospodářské dějiny a válku 1866 Mgr. Josef Šrámek, Ph.D.:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Ve zkratce lze říct, že se pohybuje mezi dvěma nebo třemi základními póly – v „terénu“ nebo mezi sbírkami v depozitářích, u počítače během zpracovávání sbírek či psaní odborných textů a vystupováním před veřejností, např. během přednášek a podobně. V tomto ohledu máme aktuálně velmi ztížené možnosti působení. Nejprve na nás dolehly rekonstrukce muzejních budov, stěhování sbírek i kanceláří a poté, co jsme se s tímhle nějak vyrovnali, otevřeli krásnou výstavu Uprostřed Koruny české - výstava o gotickém a renesančním umění, udělal nám čáru přes rozpočet virus, který většinu nás všech - muzejníků i návštěvníků, zavřel doma a znemožnil nám setkávat se.

Můžete se své profesi momentálně věnovat?
Naše práce se přesunula z kanceláře domů a omezila se na počítač a práci s hromadou knih a odborných článků. Jsme samozřejmě na e-mailu, takže můžeme nadále reagovat i na badatelské dotazy, které nám do muzea běžně chodí. Ale co si budeme povídat, to teď poněkud opadlo. Všichni mají přirozeně jiné starosti. A stejně tak nadále máme prostor na rozličnou byrokracii, což je dnes také součástí muzejní práce. Aktuálně jsme třeba vyplňovali obsáhlé tabulky o naší publikační činnosti pro vládní Rejstřík informací o výsledcích (RIV). V neposlední řadě, muzejní plány se odvíjejí dlouho dopředu, už dnes je třeba myslet na výstavy na další roky, takže je potřeba dělat různé rešerše, uvažovat nad tématy a koncepcí a podobně.

Na čem momentálně pracujete?
Já osobně pokračuji ve výzkumném úkolu, kdy spolu kolegyní Pavlou Koritenskou chceme připravit kritickou komentovanou reedici vzpomínek spisovatele Ignáta Herrmanna na město Hradec Králové a život jeho obyvatel v 19. a na počátku 20. století. Byť většina práce opět obnáší osamělé čtení a psaní, tu a tam je potřeba poradit se s kolegy, a pak jsme vděční za výdobytky 21. století a možnosti moderní technologické komunikace.
Kromě toho nespouštíme ze zřetele ani naši dlouhodobou spolupráci s královéhradeckou Studijní a vědeckou knihovnou. I tady virus zmařil řadu dlouho dopředu připravovaných aktivit. Díky vzájemných kontaktům jsme ale část času, stráveného u počítače, vyčlenili práci na článcích pro knihovní občasník, v nichž chceme čtenářům představit zajímavé osobnosti, spjaté s královéhradeckým regionem. Pro mě osobně je to velká výzva, protože je velmi těžké vměstnat bohatý život člověka, jehož jsem si vybral, do požadovaného rozsahu. V projektu ale vidím smysl, který také naplňuje podstatu muzejní práce, tedy popularizaci poznání. Krom toho, když to trochu přeženu, i já sám se tak učím něco nového, nový literární žánr, a to, jak se vyjádřit srozumitelně a úsporně na malé ploše. Není to opravdu snadné, protože celá studijní příprava historika směřuje spíše ke schopnosti psát rozsáhlejší texty.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Samozřejmě, že současný stav s sebou přináší komplikace. V tom ani muzeum není výjimkou. Zatímco potřeby komunikace s kolegy lze řešit po internetu nebo telefonem, historikovi bolestně chybí knihy, které zůstaly v zavřené muzejní knihovně či vlastní kanceláři. Ačkoliv v čase koronakrize byly zpřístupněny lecjaké zdigitalizované fondy (díky za to!), všechno to přece jen nenahradí. Na druhou stranu, je to samozřejmě jen lapálie proti situaci v jiných oborech a povoláních.
Ačkoliv tedy v pracovní činnosti pokračuji v mezích možností (a přes zvýšenou spotřebu kávy a čaje) skoro nerušeně, musím se přiznat, že se těším na návrat do normálního režimu. Muzeum je totiž nejkrásnější, když pulsuje životem a dýchá se svými návštěvníky. Současný stav hibernace, jakkoliv ho všichni samozřejmě chápeme, je ale pro nás všechny smutný. Už proto, že za muzejními zdmi zůstala zamčena hromada krásných předmětů, které nebylo snadné do Hradce Králové přivézt.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Ač to vyzní paradoxně, současná neveselá situace s koronavirem a karanténou má pro mne osobně i pozitivní stránku. Sešlo se to totiž časově s dobou, kdy se podávají návrhy výzkumných projektů ke Grantové agentuře České republiky. Naše muzeum se zde již opakovaně snaží uspět s projektem, který by se zaměřil na poznání každodenního života v době prusko-rakouské války roku 1866. Na tomto projektu pracujeme společně s kolegy z Historického ústavu Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy v Praze. Již loni náš záměr obdržel od domácích i zahraničních posuzovatelů velmi dobrá hodnocení, proto projekt chceme podle jejich podnětů přepracovat a podat znovu. A musím přiznat, že v tomto mi homeoffice velmi pomohl, abych se mohl několik dní soustředit jen na tuto poměrně úmornou práci, plnou vyplňování rozličných ne úplně uživatelsky vstřícných tabulek.
Jinak s kolegou Vojtěchem Kesslerem z Historického ústavu Akademie věd České republiky jsme v minulých dvou letech připravili obsáhlou komentovanou edici vzpomínek na dobu první světové války, která by měla jít v brzké době do tisku. Karanténní večery teď tedy trávím nad korekturami téměř šesti set tiskových stran. Takže vlastně nelituju, že mě virus připravil dočasně o možnosti jiného kulturního vyžití.
A zjevnou výhodou současného stavu je určitě i to, že doma mám možnost uvařit si mnohem lepší kávu než v práci. 

• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

3. duben 2020 - DEN 21.

Za tu do, co je Muzeum východncích Čech uzavřeno, se se z bytů některých našich muzejníků zvolna staly laboratoře a sklady. Do jednoho takového teď můžete sami nahlédnout. Vezme vás tam naše laborantka a dokumentátorka Aneta Brožková:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Má práce spočívá v očistění archeologických nálezů a jejich předpřípravě pro další zpracování. Ke mně jsou přivezené nálezy rovnou z výzkumu, kde jsou roztříděné, zapsané, očíslované a uložené do provizorních igelitových sáčků, to aby byly lépe dohledatelné. Poté začíná má práce. Nálezy omývám šetrně pomocí teplé vody a kartáčku v lavoru. Omyté je pokládám na plata, na kterých se suší. Po usušení nálezy vážím, některé i počítám a třeba keramiku i popisuji číslem sáčku a přírůstkovým číslem, aby se s ní dále mohlo pracovat. Poté vše ukládám do čistých papírových sáčků. Takto předpřipravené vše putuje k archeologovi, který s tím dále pracuje.

Můžete se své profesi momentálně věnovat?
Jsem hodně přizpůsobivá a praktická, takže po menší úpravě pokoje jsem zjistila, že se práci mohu věnovat i doma. 

Na čem momentálně pracujete?
Momentálně pracuji na trochu složitějším případu. Do laboratoře mi byly přivezené velké pytle neroztříděných nálezů z jedné pozdně středověké splachové vrstvy (nálezy zaplnily koryto bývalého potoka). Z časových důvodů je zatím nebylo možné roztřídit. Takže má práce se teď trochu liší tím, že nálezy po usušení musím roztřídit podle materiálu, a také podle keramických tříd. V tomto případě je keramika rozdělena podle typů nádob, dále z jaké části nádoby pocházela (okraj, plec, dno), a také podle výzdoby (zdobená či ne). Dále na tom pracuji s kolegyní Petrou Sehnoutkovou. Každou keramickou třídu si rozmístíme na platech po laboratoři a hledáme keramické jedince, které buď slepíme, anebo alespoň určíme, že jsou z jedné nádoby.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Rozdílem je to, že doma si nálezy zatím jen čistím, abychom s nimi mohli dále pracovat v laboratoři. Nevím, zda by mi můj pokojík kapacitně stačil na další zpracování.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Výhodou je, že člověk není nijak časově omezený, a také nemusí cestovat v MHD. Cesta v něm je pro mne běžně utrpením. Natož teď v takové situaci. Ale má to i nevýhody. Můj balkón totiž není nafukovací, takže pokud je plný, musím se věnovat učivu. Vedle práce totiž ještě pokračuji ve studiu archeologie.

• 
• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

6. duben 2020 - DEN 24.

Většina muzejníků se už v mimořádném období docela naučila pracovat z domova. I jejich systém se zdokonaluje, ale zatím se všichni shodují, že byť je doma dobře, v muzeu je líp! Potvrdí to i náš dokumentátor a správce přírodovědecké knihovny Miroslav Mikát:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Pracuji na přírodovědeckém oddělení jako dokumentátor a knihovník, věnuji se též správě, odbornému zpracování a rozhojňování entomologické sbírky našeho muzea - sbírka hmyzu je čtvrtá největší v ČR !‼️ - a terénním entomologickým průzkumům východních Čech. V praxi to znamená mix evidenční a odborné práce v pracovně (pozn.: komponenta etologicky neodlišitelná od pracovního nasazení běžného ouřady, tj. zírání do monitoru a bušení do klávesnice), práce se sbírkami v depozitáři (pozn.: i po několika desetiletích v muzeu mne stále fascinuje biodiverzita, byť zde sbírkově zakonzervovaná a shromažďovaná už bezmála 200 let), práce v přírodovědecké knihovně. Ve vegetační sezóně k tomu přistupují kratší či delší terénní exkurze do přírody (pozn.: romantika s komáry, klíšťaty, bouřkami a přívalovými dešti). A pak tu jsou, opět především v jarním a letním období, terénní exkurze a vycházky pro veřejnost, během celého roku příprava a realizace přírodovědeckých výstav, přednášek a zodpovídání nejrozmanitějších dotazů po telefonu či e-mailu.

Můžete se své profesi momentálně věnovat?
Za současné situace zaznamenává asi největší propad právě spolupráce s veřejností, natěšené na tradiční jarní a časně letní setkání. V březnu již odpadla jarní brigáda v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové, stejný osud asi potká i program pro školy, připravovaný v dubnu ke Dni Země, i několik exkurzí pro královéhradeckou Společnost pro trvale udržitelný život. Rád bych veřejnosti vzkázal, uvidíme se v červnu nebo o prázdninách, ale kdo ví ...
Omezení pohybu limituje i terénní průzkumy, zde bych pro příklad mohl uvést pro letošek domluvenou spolupráci s entomology z University Karlovy v Praze, pro něž jsem chtěl v pravidelných intervalech odebírat vzorky divokých včel a jejich parazitů na Broumovsku na vytipované lokalitě v kamenolomu Rožmitál u Broumova, kde by bylo, v rámci dlouhodobě spolupráce mezi muzeem a lomem, zajištěno nutné zázemí.

Na čem momentálně pracujete?
V režimu home office pokračuji na sumarizačních faunistických textech o lokalitách, které jsem více let sledoval. V nejbližším okolí Hradce Králové jsou to Březhradské písčiny a na Broumovsku je to už zmíněný lom Rožmitál a jeho okolí. Preparuji a určuji "resty" z předchozích roků, tj. nálezy z let 2017, 2018 a z loňského roku (časový propad ve zpracování výsledků souvisí ovšem i s loňským stěhováním přírodovědeckého pracoviště a sbírek do dočasných náhradních prostor ve Stěžerách).
S kolegy i na dálku spolupracujeme na přípravách přírodovědecké výstavy a budoucí expozice, periodicky zajíždím na pracoviště vyřídit nutnou muzejní a knihovnickou agendu a zalít kytky. 

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Záleží na právě řešeném úkolu. Něco jde řešit on-line, něco domácí prací, ale rád bych byl více se sbírkou (jaro a podzim jsou rizikové z hlediska výskytu živočišných škůdců) a samozřejmě bych byl rád se svými milými a inspirativními kolegy.

Přináší současná situace nějaké výhody pro vaši práci?
Uvedu detail, kterým je improvizovaná laboratoř a pracovna doma v kuchyni: na stole kompjútr a mikroskop, o jen pár kroků dále plynový sporák a nerezový dřez. To je úžasný a před tím na pracovišti nikdy nedosažitelný prostorový komfort pro zhotovování mikropreparátů, důležitých pro odlišení některých velmi podobných druhů hmyzu (studované části se vyvářejí v louhu, projasňují a promývají).
V režimu home office je tu i komfort časový, vzhledem k současnému dojíždění na náhradní pracoviště ztrácím někdy až dvě hodiny denně, které teď využívám účelněji. Nicméně - kdyby to bylo možné a svět se vrátil k normálu, rád bych okamžitě uvedené benefity oželel.

• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

7. duben 2020 - DEN 25.

V Česku STÁLE trvá mimořádný stav, kterému se STÁLE všichni snaží přizpůsobit. Dobrá zpráva je, že se ale planeta nepřestala otáčet. Takže se „otáčejí“ i muzejníci. Náš archeolog a kurátor Mgr. Radek Bláha k tomu říká:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Práce muzejního archeologa je velice rozmanitá, jde o celou řadu vzájemně souvisejících a provázaných činností. Jednou z nich je vlastní badatelská činnost spočívající zejména v provádění záchranných výzkumů při stavbách. Stěžejní je péče o archeologickou sbírku muzea, a to jak o nové přírůstky, tak i starší fondy; v mém případě jde konkrétně o nálezy z Hradce Králové. Další důležitou sféru představuje zprostředkování výsledků výše uvedené činnosti odborné i široké veřejnosti. Jde tedy například o přípravu podkladů pro nové expozice a výstavy, přednášky, ale i odborné články a další. Je třeba též zmínit spolupráci s dalšími odborníky, ale též s amatérskými badateli a zájemci o historii z řad široké veřejnosti. Ovšem, aby to nebylo nesprávně chápáno, řadu těch věcí dělám v úzké spolupráci a součinnosti s dalšími kolegy z našeho oddělení, ale i dalších pracovišť našeho muzea.

Můžete se své profesi momentálně věnovat?
V omezené míře ano. Díky vymoženostem vědecko-technické revoluce, tedy počítači, mobilnímu telefonu a internetu mohu část leccos ze své pracovní náplně dělat na dálku a být ve spojení nejen s kolegy z muzea, ale i se všemi, kterých se má činnost dotýká. Silně omezena je pochopitelně práce se samotnými sbírkovými předměty. Stejně jako moji kolegové také jezdím do terénu v souvislosti s archeologickými dohledy, případně výzkumy na běžících stavbách.

Na čem momentálně pracujete?
Ani epidemie nezastavila stavební ruch, navíc přišla na přelomu zimy a jara, kdy se, jako ostatně každý rok, stavební činnost mocně rozbíhá. Navíc vcelku přeje i počasí. Takže jednou z aktivit, kterou je nutné i v těchto časech konat, je kontrola probíhajících staveb, jestli při nich nedochází k narušení archeologických nálezů. V současnosti jde zejména o kanalizace, které se budují na území deseti celých vesnic na Hradecku. Velkou část dozorovaných akcí tvoří také stavby rodinných domů. V souvislosti s těmito kontrolami se rovněž dělají zápisy, písemná vyjádření, závěrečné zprávy a podobně.
Druhý okruh mé aktuální činnosti souvisí s projektem mapujícím doklady gotického umění ve východních Čechách. Podílím se na jednom z jeho výstupů, kterým je kniha o královéhradeckém hradě. Takže krátce: píšu.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Co se týká terénní činnosti, žádný podstatný rozdíl není. Při práci na knize o hradě mi chybí přístup k nálezům, které s tímto tématem souvisejí. Částečně mne omezuje třeba uzavření knihoven, i když většinu potřebných pramenů jsem si shromáždil již před vypuknutím nákazy a řadu potřebných dat a informací lze získat i za použití internetu.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Pro práci na knize o hradě má současná situace jistou výhodu v tom, že se doma mohu lépe soustředit, je tu větší klid. Přesto se však těším, až budu moci zase pravidelně chodit do práce a setkávat se se svými spolupracovníky.

• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

8. duben 2020 - DEN 26.

Kdo by čekal, že už zarůstáme mechem a kapradím, moc by se mýlil. Do svého "pracovně-domácího" prostředí vás teď vezme naše kurátorka Mgr. Martina Vlčková:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Pracuji jako etnografka a kurátorka sbírky textilu a nábytku. Z hlediska etnografie se zaměřuji na dokumentaci projevů tradiční i současné lidové kultury, a to jak na základě terénního výzkumu, tak i zpracováním sbírek. Zajišťuji také činnost Regionálního pracoviště pro tradiční kulturu Královéhradeckého kraje.

Můžete se své profesi momentálně věnovat?
Do jisté míry ano. Práce kurátora obnáší i evidenci předmětů. Nový informační systém pro evidenci sbírek mi umožňuje práci se sbírkovým fondem i v domácím prostředí. Vzhledem k okolnostem se však nemohou konat tradiční jarní zvyky, které bych ráda dokumentovala.

Na čem momentálně pracujete?
Když nemohu do terénu, zpracovávám již zdokumentované zvyky, například stínání kohouta, pracuji s evidencí, s pramenným materiálem, připravuji příspěvek na konferenci (snad se uskuteční) a nominace na ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby a na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu? A přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Díky práci z domu se dostanu k věcem, kterým bych se věnovala později. Na druhou stranu jsem maminkou dvou malých dětí, proto jim pracovní režim přizpůsobuji Navíc mám doma jednoho prvňáčka, takže jsem najednou i učitelkou. Vzhledem k tomu, že manžel pracuje pro IZS, tak jsem se dostala i k šití roušek. Když se zamyslím, tak toho teď musím doma zvládnout víc, než když chodím do práce.

• 
•  

#zvladnemeto

 

9. duben 2020 - DEN 27.

Současní hrdinové čelí koronaviru, zatímco například ti antičtí bojovali s Medusou, která pohledem měnila živé na kámen. Geology by možná zajímalo složení takových zkamenělin. Náš kurátor geologie Mgr. Jan Juráček naštěstí nezkameněl, takže vás teď vezme do svého současného světa:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Práce kurátora geologie je založená v první řadě na sběru, odborném pořádání a zkoumání neživých přírodnin (minerálů, hornin, fosilií) a geologických dějů odehrávajících se v dávných etapách vývoje naší planety před mnoha miliony lety. Po 8 letech praxe jsem dospěl k názoru, že jde de facto o pozici regionálního geologa. Bez dobré znalosti regionu nejen místopisně, ale i z hlediska geologických poměrů, prakticky bez možnosti podnikat terénní cesty, se muzejní geolog neobejde.

Můžete se jí momentálně věnovat?
Ano. Současná krizová situace limituje práci především z hlediska prezentace sbírkových předmětů. I v těchto dnech však lze při dodržování všech opatření (nosit roušku aj.) pracovat se sbírkou či podnikat pracovní cesty do přírody, tedy do míst, zpravidla opuštěných těžebních prostorů či skalních odkryvů hodně izolovaných od většího počtu lidí, ba vůbec od civilizace.

Na čem momentálně pracujete?
V současnosti se věnuji především revizi dosavadních evidenčních záznamů sbírkových předmětů. Jelikož jsem sbírku převzal ne úplně v pořádku, snažím se s využitím programu Museion doplňovat karty sbírkových předmětů. Digitalizace záznamů, propojení jednotlivých fondů a ještě s přírůstkovou knihou umožnila odhalit obrovské množství chyb. Při jejich řešení uplatňuji multiaplikační přístup, takže například ověřuji pochybné lokality přes mapové webové stránky či s využitím specializovaných mineralogických webů. Občas řeším staré německé názvy někdy zaniklých lokalit v Sudetech či ve Slezsku s využitím map rakouského 3. vojenského mapování či map Pruského Slezska, nebo i v dalších internetových a encyklopedických zdrojích. Někdy jen zadám minerál a lokalitu do internetového prohlížeče a vyjedou odkazy na literaturu třeba i z 18.-19. století. Tento přístup při řešení evidenčních nesrovnalostí ukazuje, že znalost historie je pro muzejního geologa výhodou.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Jediný zásadní praktický rozdíl je jisté omezení při práci se samotnými sbírkovými předměty. Prakticky mohu říci, že pracovní činnosti, kterou jsem měl naplánovanou ještě před současným stavem, se plně věnuji.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Současná situace umožňuje věnovat se sbírce elektronicky a řešit již zmíněné problémy z pohodlí domova. Jelikož časový rozsah jenom této aktivity odhaduji minimálně na 1 kalendářní rok, nemohu si na nedostatek práce stěžovat. Z osobního hlediska sice nemusím do práce dojíždět, ovšem může se to projevit vyššími náklady ohledně domácí spotřeby vody, tepla a elektřiny.

• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

10. duben 2020 - DEN 28.

Předtřemi týdny jsme byli nuceni naše muzeum zavřít pro veřejnost. A přestože se na Velký pátek prý otevírají poklady, ty naše muzejní jsou pro vás k dispozici zatím jen virtuálně. ALE, mezi poklady počítáme i naše muzejníky a ti vám pravidelně přibližují, jak se u nás teď žije. Současnou situaci částečně "pracovně" monitoruje tedy i naše kurátorka PhDr. Jaroslava Pospíšilová:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Má činnost historičky novodobých dějin na poloviční úvazek je v současné době zaměřena nejen na oblast kulturní. Mimo jiné se snažím získávat pro sbírkový fond muzea zajímavé předměty, zpracovávat je do sbírkové databáze, případně ji doplňovat o nově získané informace. Sbírky pak využívat při přípravě výstav, přednášek nebo v článcích a publikacích. Často (a docela ráda) řeším různé badatelské dotazy a mám dobrý pocit, když moje práce pomáhá jiným, ať už kolegům, studentům nebo zájemcům o historii.

Můžete se své profesi momentálně věnovat?
Bohužel věnovat se práci naplno teď, kdy pracujeme z domu, je mnohem těžší, ale za tu možnost děkuji. Domácí pracovní místo (viz fotografie) by celkem šlo, je jen o málo menší, než v naší kanceláři. Co však hodně postrádám je naše příruční knihovna, spousta doprovodného materiálu a možnost studia dobového regionálního tisku on-line. A tak jsem si vzala s sebou domů něco užitečných knih a externí disk s materiály, v tom je výhoda dnešní doby digitální.

Na čem momentálně pracujete?
Pro budoucí muzejní výstavu věnovanou legiím, na které trochu spolupracuji, se snažím z mnoha desítek sbírkových fotografií vybrat ty nejlepší, které by ukázaly, jak nesnadný, ale zajímavý byl návrat našich legionářů z Ruska do vlasti v letech 1919-1920. A zpracovat doprovodný text. Pomocníkem je mi nová kniha Jiřího Fidlera „Dějiny československých legií v datech“. Se zájmem jsem také přečetla knihu Michaela Kocába "Vabank", plnou zajímavých dokumentů, jak k Sametové revoluci, tak k odchodu sovětských vojsk. Loni, v hektické době příprav a realizace akcí k 30. výročí Sametové revoluce na ni nezbyl čas. Doplňuji si z ní materiály k letům 1989/1990. Využívám také možnost on-line studia listu Osvěta lidu 1996-1900 na webových stránkách zdejší Studijní a vědecké knihovny a sbírám informace o kulturním dění regionu.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Rozdíl tu je - inspirována kolegyněmi, rozhodla jsem se rozhýbat svůj léta nepoužívaný šicí stroj a - ač nejsem "švadlenka Madlenka"- pustila jsem se do výroby roušek. Nosím je do "rouškovníku" pro Charitu, který je v nedalekém obchodním centru.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Bohužel, nic pozitivního na současné situaci pro svou práci nenacházím. Ten klid, co při ní mám, je až moc velký. Ani tu výhodu, že mi ráno nezvoní budík, už si nevychutnávám. A tak pozitivní shledávám snad jen to, jak si budu vážit chvíle, až zase budu moci být v naší pracovně se svými kolegyněmi, připravovat nové přírůstky do sbírek a plnit "nenasytnou" databázi Museion novými záznamy.

P.S. Na konci března jsem obdivovala a snažila se vyfotografovat nádherný pohled na zasněžené vrcholky Krkonoš z Tyršova mostu. Jaká podívaná by to asi byla z terasy našeho muzea?

• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

14. duben 2020 - DEN 32.

Za tu dobu, co je Muzeum východních Čech v Hradci Králové uzavřeno, už muezjníci našlili stovky roušek, připravili několik virtuálních programů a pořadů, které můžete navštívit, kdykoliv se vám zachce, na našich stránkách. Dá se tedy říct, že máme stále #pootevřeno. Náš zoolog a kurátor sbírkového fondu obratlovců Mgr. Martin Paclík, Ph.D se například pravidelně vydává do přírody:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Péči o sbírku preparátů obratlovců, terénní zoologický výzkum, popularizaci přírodovědy... Z přírody a sbírky „těžím“ zajímavé informace a zpřístupňuji je odborné komunitě a motivované veřejnosti. Specializací jsem ornitolog.

Můžete se jí momentálně věnovat?
Z velké části ano. Znemožněna je hlavně osobní spolupráce s kolegy z jiných institucí a přímý kontakt s veřejností (exkurze do přírody, výstavy). 

Na čem momentálně pracujete?
Věnuji se terénnímu výzkumu, to je hlavně zaznamenávání příletu tažných druhů ptáků, dokumentace hnízdišť. Dále pak „počítačové“ a „papírové“ práci z domova , kdy zpracovávám data, píšu a pořizuji si výpisky z literatury. Ve spolupráci s kolegy z přírodovědeckého oddělení jsme připravili on-line „exkurzi“ za přírodními zajímavostmi, které můžete pozorovat za oknem a na nezbytných cestách v době karantény.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Zoolog by měl na jaře především pracovat v terénu – systematicky sbírat data, která budou následně analyzována a závěry publikovány v odborném tisku. Tomu současná situace přeje. Nechci to ale zlehčovat: vše by se změnilo, kdybych se koronavirem nakazil i já nebo někdo z mých blízkých...

Přináší současná situace nějaké výhody pro vaši práci?
Neklade velké překážky terénnímu výzkumu a psaní. Obojí totiž vyžaduje určitou nesvázanost a tvůrčí naladění, což bývá za normálního chodu likvidováno „neodkladnými“ úkoly. Kdyby ale situace trvala dlouho, vyvstaly by i nevýhody.

• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

15. duben 2020 - DEN 33.

Ač máme oficiálně zavřeno, muzejníci čile tvoří... Někteří v terénu, jiní víc u domácích počítačů. A vlastně i díky tomu máme stále tak trochu #pootevřeno. Teď vám pohled do pracovního zázemí otevře naše kurátorka sbírky politika a stát Mgr. Klára Lukášová:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Má práce kurátorky a správce sbírky pro novodobé dějiny spočívá zejména v evidenci sbírkových předmětů, přípravě výstav, psaní článků a příspěvků na různá témata a také práce na vědecko-výzkumném úkolu. Fondy nazvané Stát a Politika, které spravuji, jsou poměrně rozsáhlé a tematicky různorodé - zahrnují fotografie, dokumenty, letáky, noviny, plakáty, ale také textil a trojrozměrné předměty různé provenience. Častou pracovní náplní kurátora je také zodpovídání badatelských dotazů a spolupráce i s dalšími institucemi.

Můžete se práci momentálně věnovat?
To samozřejmě mohu, ale bohužel pouze omezeně. Především mě velmi limitují zavřené knihovny i archivy a také nedostupnost databáze fotografií a sbírek. Proto využívám zejména materiály a fotografie, které jsem si stáhla na disk a literaturu z domácí knihovny.

Na čem momentálně pracujete?
V současné době se věnuji zejména dokončování svého vědecko-výzkumného úkolu o podnikatelské rodině Steinský - Sehnoutka, která vlastnila textilní závody v Černožicích, Hradci Králové a Hořicích. K 200. výročí narození Boženy Němcové píšu článek o méně známé stránce osobnosti jejího manžela Josefa Němce, jako penzisty a dědečka. Kratší text také připravuji pro Sborník historické fotografie o historii slavného vídeňského fotoateliéru Adéle s příklady několika snímků ze sbírek muzea. K dalšímu zpracování do dílčích částí fondů na mne také čekají dokumenty ze sbírky Drobných tisků, které v několika kartonech ukrývají rozmanité muzejní poklady.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu? A přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Jak jsem už zmínila, moje práce je kvůli momentální nedostupnosti potřebných materiálů a databází poněkud omezená. Výhodou je snad jedině možnost pracovat také venku na sluníčku, pokud mráz dovolí a ještě za asistence mého psího spolupracovníka :-), jak můžete vidět na fotografiích. Jaro se naštěstí žádným omezením neřídí, a tak může potěšit a zpříjemnit práci i v době karantény.

• 
• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

16. duben 2020 - DEN 34.

Stále máme #pootevřeno!!! A to hlavně díky virtuálním prohlídkám ZDE. Po celou dobu, co je provoz omezen, se tak naplno své milované profesi nemůže věnovat ani náš paleontolog a kurátor RNDr. Stanislav Štamberg, CSc. A přesto nazahálí:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Paleontologie, neboli studium fosilií, je už 50 let moje záliba a zároveň i profese v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Vzhledem k tomu, že na území východních Čech jsou významnou měrou zastoupeny uloženiny mladších prvohor staré kolem 300 milionů let, soustřeďuji se i v rámci činnosti v muzeu na odkrývání nových lokalit, sběr fauny a její odborné zpracování. Množství nových nálezů, které objevíme, je třeba nejdříve preparovat, konzervovat a zařadit do sbírek. To je však jen počáteční fáze, která je následována odborným zpracováním, zhotovením rekonstrukcí, porovnáním s nálezy z obdobných pánví v Evropě. Získané poznatky podávají obraz o tehdejší fauně, vývoji jednotlivých živočišných skupin a jsou podkladem pro rekonstrukci tehdejšího životního prostředí. Fosilie jsou též nepostradatelnou složkou pro stanovení stáří vrstev. Vybrané fosilie jsou pak samozřejmě využívány i pro poučení široké veřejnosti v rámci tematických výstav.

Můžete se práci momentálně věnovat?
V současné době nepřicházejí v úvahu terénní výzkumy, pořádání exkurzí pro školy nebo účast na případných vědeckých konferencích. Na druhé straně však ze svého hlediska nepociťuji žádné podstatné omezení v činnosti. Práci za současného stavu jsem zaměřil na odborné zpracování některých kolekcí sbírek uložených v našem muzeu.

Na čem momentálně pracujete?
Velká kolekce paprskoploutvých ryb z permských usazenin na Broumovsku, kterou jsem mnoho let budoval, čekala na vědecké zhodnocení a nyní je tedy příležitost tento soubor zpracovat a výsledky publikovat. S tím souvisí i další anatomické struktury prvohorních ryb spojené s čelistním aparátem a ozubením. Je až neuvěřitelné jak diverzifikované je ozubení těchto ryb a v současnosti je nejlepší příležitost podívat se blíže těmto rybkám na zoubky, porovnat je mezi sebou, a případně odvodit i hlavní složku jejich stravy před 300 miliony let.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Současná situace sice utlumila některé muzejní činnosti, ale na druhé straně otevřela prostor pro činnosti jiné, které lze provozovat i v izolaci od okolí a vědecky zhodnotit četné další soubory uložené v bohatých sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Paradoxně současná situace v Evropě, kde jsou vyhlášené karantény a uzavřené vysoké školy či muzea pomohla k tomu, že bude zpracován velice vzácný nález velkého obojživelníka z Arnultovic u Vrchlabí. Část kostry tohoto velkého obojživelníka jsem objevil již před šesti lety a dohodl společné zpracování s kolegy z Francie a z Německa, předními odborníky na tuto skupinu. Stále se nám však nedostával čas a až nyní, kdy pracoviště kolegů, podobně jako naše, jsou uzavřena, vznikl prostor pro dokončení publikace o tomto nevšedním nálezu z permu Českého masívu.

• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

17. duben 2020 - DEN 35.

Ani 35 dní od uzavření našeho muzea neztrácíme elán a optimismus. A taky chuť do práce. Nahlédněte, máme stále #pootevřeno. Naše archeoložka a kurátorka Mgr. Petra Sehnoutková vás o tom teď přesvědčí:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Práce muzejního archeologa je velice různorodá... Jako kurátor mám na starosti správu archeologické sbírky; coby terénní pracovník zajišťuji archeologické dohledy a následné záchranné výzkumy při výstavbě rodinných domů a komerčních staveb, ze kterých pak dáváme dohromady nálezové zprávy; do všelijakých časopisů a sborníků píšeme odborné články; pracujeme na interních i externích projektech; připravuje různá vyjádření; chystáme podklady pro rešerše, evidence, databáze, mapy a plány; podílíme se či sami vytváříme výstavy; prezentujme své nabyté vědomosti na konferencích; vyučujeme studenty a šíříme osvětu mezi laickou veřejnost. Samozřejmě nejde dělat vše a najednou. Archeologové mají své specializace, v mém případě středověk a raný novověk, a podle toho se odvíjí i jejich práce.

Můžete se práci momentálně věnovat?
Ne všechno jde, ale ano můžu. Například terénní výzkum v současné době naše oddělení samo neprovádí, jezdíme pouze dohledy. S rouškou se musí kopat opravdu špatně, mám však zprávy od kolegů z jiných institucí, že i taková je realita - stavby běží leckde dál. Můžu ale pracovat na psaní článků, doplňování databází nebo tvorbě rešerší, map a různých vyjádření.

Na čem momentálně pracujete?
V rámci výstavy UPROSTŘED KORUNY ČESKÉ - Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250-1550 proběhla na začátku března konference. Na ní přednesený příspěvek jsme s kolegou Radkem Bláhou přetavili v článek, který by měl vyjít v chystaném sborníku. Pracuji i na článku do našeho periodika "Archeologie východních Čech", kde bych ráda publikovala dosavadní poznatky o "ptačí sekeře" - unikátním předmětu z 9. století, který v minulém roce získalo muzeum do svých sbírek. Současně s tím zpracovávám podklady archeologické památkové péče pro územní plány několika obcí. Příští týden mě čekají i dohledy. Také nárazově po síti konzultuji s naší laborantkou Anetou Brožkovou, která si doma udělala provizorní laboratoř, nově umytou keramiku z nedávno ukončeného výzkumu u Novákových garáží.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Největší rozdíl, který mě moc mrzí, je, že lidé v současnosti nemohou shlédnout už zmíněnou výstavu UPROSTŘED KORUNY ČESKÉ. Podařilo se nashromáždit značné množství jedinečných předmětů, které teď nemají své obdivovatele. Výstava je vyústěním několikaletého projektu a stojí za ní úsilí mnoha lidí. Práce však pokračuje i nadále, vernisáží to nekončí.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Jako výhodu vidím možnost přizpůsobit si práci svému životnímu tempu a naturelu. Pokud jsou síly, pracuji raději večer, když je klid. V současném stavu je však tato výhoda spíše nutností. Přes den se teď obvykle věnuji dětem a pomáhám jim s jejich školními povinnostmi, což mi mou práci trochu nabourává, ale vše jde rozumně skloubit. Taky mi chybí odborná literatura, většinu mám totiž v muzeu. A samozřejmě mi schází osobní kontakt s kolegy.

• 
• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

20. duben 2020 - DEN 38.

Formálně je sice provoz v našem muzeu zastaven, ale přesto máme stále #pootevřeno…Díky technologiím se můžete dostat na výstavy, poslechnout si přednášky, pohádky a také mít stále přehled o tom, jak se muzejníkům žije době koronavirové. Zjistíte, že jsme se dokázali přizpůsobit. I když nám návštěvníci moc chybí, pro některé z nás se toho tolik nezměnilo. Platí to hlavně pro technické pracovníky, jak potvrdí vedoucí provozního oddělení Ing. Rudolf Drahorád: 

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Úkolem provozního oddělení Muzea je zajistit technický chod všech muzejních objektů, počínaje dodávkami energií, vytápěním, běžnou údržbou až po přípravy a zabezpečení výstav nebo akcí, které se u nás v muzeu konají. Těch věcí je nepočítaně. Ale naším úkolem je také například zajištění ostrahy, telefonních ústředen nebo úklid. My tedy musíme zařídit, aby fungovalo veškeré zázemí pro ostatní pracovníky muzea a v lepších časech také pro návštěvníky.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Jak se to vezme, měli jsme naplánovanou revizi některých zařízení, ale bohužel nám ji překazila karanténa ve spolupracující firmě. Ale běžnou údržbu v našich budovách a objektech samozřejmě zvládat musíme. Takže neustále řešíme hygienu a desinfekci v místech, kde se pracuje. Například teď při rekonstrukci klimatizace na Chlumu.

Na čem momentálně pracujete?
Naše provozní oddělení se skládá z technických pracovníků, údržbářů, uklízeček a řidiče. A ti všichni se společně podílejí 7 dní v týdnu na zabezpečování chodu našich budov. Někteří pracovníci tedy musí každý den, dolévání vody do zvlhčovačů ve výstavních sálech. To je nezbytné pro zajištění optimálních klimatických podmínek ve výstavě. Další kolegové pak například skládají speciální obálky pro přírodovědecké oddělení. Ty potom poslouží k ukládání nálezů. I když máme pro veřejnost zavřeno, v našich budovách se stále pracuje, takže se nenudí ani naše uklízečky, které dezinfikují a dezinfikují.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Možná bude překvapivé, že v současnosti se nám některé údržbové práce v muzejních budovách zjednodušily, protože mnoho administrativních pracovníků vykonává činnost z domova. Tím pádem můžeme například provádět rekonstrukci rozvaděče pro počítačovou síť. Za běžného provozu bychom to totiž museli dělat mimo pracovní dobu. Naopak třeba teď nemůžeme odvézt přebytečné věci do sběrného dvora, protože je zavřený. Naše oddělení prostě práce z domu dělat nemůže.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Z hlediska údržby je to snad opravdu jen v tom, že můžeme servisní práce dělat kdykoliv během pracovní doby. Nevýhoda je pak v tom, že nemůžeme pracovat společně, což některé úkony dost komplikuje. Ale protože jsme technici, poradíme si.

• 
• 
• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

21. duben 2020 - DEN 39.

I v současném neobvyklém režimu máme stále #pootevřeno… Mezírkou nám teď dovolí nahlédnout do svého učitelského zápisníku muzejní pedagog Bc. Martin Jakoubek:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Ve své profesi vnímán dvě roviny. První bych nazval sportovní hantýrkou přípravou na suchu. V této fázi přípravy tvořím ve spolupráci s ostatními kolegy výukové materiály, vymýšlím vzdělávací aktivity pro školy a širokou návštěvnickou veřejnost vůbec.
Je samozřejmé, že co si ve fázi přípravy navařím, to si obvykle také sním, takže druhou rovinou mé práce je vedení edukačních programů pro školy, moderování volnočasových aktivit a třeba také průvodcovská činnost.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Po hektických dnech v muzeu, kdy se se školními třídami dveře netrhnou a kdy po hodinách mluvení mám hlas jako notorický kuřák, mě občas napadá, jak pěkné by bylo pracovat v takovém „muzeu na mýtince.“ Současná situace mě však přesvědčila, že si člověk má dávat pozor na svá přání. Práce s návštěvníky je na mé práci to nejzábavnější a nejvíce naplňující. O pocit dobře odvedené práce a odměnu ve formě spokojených návštěvníků jsem samozřejmě přišel. I nadále se tedy věnuji oněm přípravám, ale co si budeme povídat, tak vděčné jako práce s lidmi – a dětmi obzvlášť – to není. 

Na čem momentálně pracujete?
Až se naše muzeum opět otevře, nemůžeme být nepřipraveni. Část veřejnosti, jistě ta větší, si bude chtít dobu nuceného postu od návštěvy kulturní instituce, jakou je třeba ta naše, řádně vynahradit. Až k nám tito návštěvníci přijdou, měli bychom být schopni jim nabídnout nějakou nadstavbu, něco navíc oproti normálnímu stavu, tak, aby si řekli: „čekali jsme na to dlouho, ale stálo to za to.“ Ta druhá část potenciálních návštěvníků se ale třeba bude zprvu ještě obávat navštívit místo s vyšší koncentrací osob na jednom místě. Pro tyto lidi bychom měli připravit taková lákadla, která obavy přebijí.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Jak jsem naznačoval; baví mě, když mohu čas strávený přípravou co nejdříve přetavit v praxi. To za současného stavu možné není. V standardním režimu také plánujeme aktivity podle výstavního plánu a podle školního i kalendářního roku. V bezčasí, jaké právě nastalo, je krátkodobé a střednědobé plánování velice obtížné. Například na konci školního roku bylo možné počítat se zvýšeným zájmem škol o výstavu východočeského gotického umění. Bojím se ale, že závěr školního roku, pokud se vůbec žáci ještě do lavic v tomto školním roce vrátí, bude natolik hektický, že návštěva našeho muzea nebude pro školní třídy naprosto na pořadu dne. Asi největší otázkou k řešení tedy pro mne je, kde navázat. Které akce už by bylo moudřejší pustit a kterým projektům už je naopak možné se naplno věnovat bez přehnaného rizika, že práce přijde vniveč. Dalším rozměrem je potom to, že nás muzejních edukátorů je v muzeu více, naše práce je práce především týmová. Pravda, udržujeme kontakt pomocí moderních technologií, ale takové jako naživo to není.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Začnu na první pohled nelogicky nevýhodami, ale slibuji, že skončím pozitivně. :-)
Jako kluk z paneláku jsem si uvědomil, že panelový byt není dvakrát podnětným kreativním prostředím. Musím říct, že tvůrčímu myšlení, alespoň v mém případě, se daleko lépe daří v naší krásné vzdušné výstavní budově. Asi proto se mi v poslední době stále častěji stává, že ke mně nejlepší myšlenky přicházejí jakoby mimoděk, například ve chvílích, kdy se po práci jdu projít liduprázdnou přírodou jarního Polabí. 
Abych to shrnul: současný pracovní režim více motivuje přemýšlet nad prací i mimo standardní pracovní dobu a mimo sterilní k práci vykázaný prostor.

• 
• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

22. duben 2020 - DEN 40.

Dneškem završíme 40 denní návštěvnický půst. Dveře jsou sice na petlici, ale my stále máme #pootevřeno. A co ještě u nás v muzeu máme? Tak například pozici "Odborný analytik – operátor GIS"?  Ale co to tak asi je, že? Hladce nám tuto "operaci zanalyzuje" ta nejpovolanější - Mgr. Kateřina Čecháková

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Přes onen honosný název mé pracovní pozice se dá stručně říct, že se zabývám vytvářením mapových podkladů a aplikací pro mé kolegy v muzeu, prostřednictvím geografických informačních systémů. Zjednodušeně řečeno, vytvářím pro ně mapy podle jejich požadavků. A kolegové je většinou využívají pro své odborné činnosti nebo pro prezentaci veřejnosti.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Vzhledem k tomu, že moje práce vyžaduje primárně počítač a připojení k internetu, tak i v této době můžu pracovat v podstatě bez omezení. A díky emailové či telefonní komunikaci je možný i kontakt s kolegy.

Na čem momentálně pracujete?
V současné době pracuji na nové interaktivní exkurzi pro veřejnost, na kterou se mohou lidé těšit už brzy. V uplynulých dnech už jedna taková exkurze,ve spolupráci s kolegy vznikla. Zavede vás do pravěkých svatyní a najdete ji tady na webu muzea.
Kromě toho plním nárazově další požadavky kolegů, například na vytváření map do jejich odborných článků. Pro kolegy archeology také chystám mapovou aplikaci, která by jim měla usnadnit práci v terénu. Měla by jim pomoci se sběrem dat o polohách jednotlivých nalezišť.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Jediný větší rozdíl je komunikace s kolegy, kdy vše probíhá vzdáleně. Ve své podstatě ale není náplň mojí práce oproti normálnímu stavu až tak odlišná.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Jednou z výhod je klidnější pracovní tempo, kdy se mohu věnovat i úkolům, které byly původně určeny na pozdější dobu. Díky tomu se mohu zároveň samo vzdělávat a zkoušet věci, na které by jindy nebyl čas a příležitost.

• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

23. duben 2020 - DEN 41.

Mnoho našich "muzejních" aktivit se přesunulo sem - do virtuálního prostoru, ale díky tomu máme stále #pootevřeno. V realitě dneška je pevně a oběma nohama vedoucí našeho archeologického oddělení PhDr. Miroslav Novák, PhD.:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Úplně všechno. Archeolog je někdy vědec, pedagog, spisovatel, někdy památkář a úředník, jindy pro změnu ekonom, právník, řidič, kopáč nebo geodet a pak třeba skladník a stěhovák. Obvykle, když ráno vyrážíte do práce, netušíte, jestli budete dělat to, co si naplánujete. Nuda a nedostatek adrenalinu rozhodně nehrozí, a to nás ani nemusí pronásledovat banda padouchů v podzemí mayské pyramidy jako Indiana Jonese.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Musím. Stavby, které ohrožují archeologické památky, běží na jaře naplno, karanténa- nekaranténa. I když člověk nemusí přímo do terénu, je třeba chystat smlouvy, rozpočty nebo závěrečné zprávy. Pracovat lze také na celé řadě úkolů, kde se využívají digitální data. Spravujeme obsáhlé databáze sbírkových předmětů i archeologických lokalit v krajině, které obsahují stovky tisíc záznamů. Kromě toho, že nám usnadňují práci a umožňují řadu úkolů plnit i z domova, musíme se na druhou stranu o ně neustále starat, rozvíjet je a doplňovat.

Na čem momentálně pracujete?
Některé dny vyrážím na dohledy staveb nebo běžící výzkumy. Když mám možnost sednout si k počítači a chvíli se v klidu soustředit, chystám podklady pro novou archeologickou expozici nebo píšu populárně naučnou knihu o archeologii, vykopávkách a památkách v krajině východních Čech. Tady přijde vhod, že je celá rodina doma, protože mám v dětech pokusné čtenáře a posluchače. Do třetice se snažím věnovat přírůstkové knize archeologické sbírky, protože za půl století se v ní nastřádala řada chyb, neaktuálních údajů i bílých míst, která je třeba doplnit.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Fyzickou přítomnost na pracovišti nebo v terénu teď hodně nahrazuje telefon. Je to dobrý pomocník, ale když je prodleva mezi jednotlivými hovory sotva několik minut, těžko lze věnovat souvislou pozornost jinému úkolu nebo myšlence. K tomu je třeba připočíst, že ve stejné domácnosti se značně neochotně věnují svým úkolům ještě dvě děti školou povinné. Nejvíc omezení ale přináší současný stav při práci se sbírkovými předměty, které nejenže jsou hůře dostupné z důvodu současného nouzového stavu, ale navíc jsou kvůli rekonstrukci Gayerových kasáren dočasně přestěhované v náhradních depozitářích za městem.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Protože bydlím 45 kilometrů od Hradce Králové a za normální situace trávím denně dvě a půl hodiny na cestě, neobyčejně se mi prodloužil den. Na druhou stranu je to čas mnohdy hodně roztěkaný a nespojitý, kdy se prolínají povinnosti rodinné a pracovní od rána až do pozdních nočních hodin, ve všední dny, o sobotách i nedělích.

• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

24. duben 2020 - DEN 42.

Začalo to celé před 42 dny. Byl zrovna pátek 13. a naše Muzeum spolu s celou republikou, vstoupilo do zcela nové éry, ve které ale přeci jen máme #pootevřeno. Prostě: ani doba koronavirová nedokázala zastavit dalšího z našich muzejníků Mgr. Pavla Horníka:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Práce archeologa je hodně pestrá. Mým úkolem v muzeu je realizace záchranných výzkumů mimo historická jádra měst. Provádění kontrol na stavbách. Správa sbírky. Jsem výkonný redaktor časopisu Archeologie východních Čech, který naše muzea vydává. Snažím se spolupracovat se zájemci o archeologii z řad hledačů. Po odborné stránce se věnuji osídlení východních Čech v době římsko-germánské a době stěhování národů. Tedy o časovém období od roku 50 př.n.l. do roku 568 n.l.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Jen částečně. Nálezové zprávy mohu psát jen do okamžiku, kdy je nutné zpracovat vykopané nálezy. V muzeu jsem před současnou situací zpracovával několik velkých výzkumů. Šedesát krabic se střepy a keramickými nádobami si člověk domů jen tak neodveze… Takže tato práce stojí.
Bez problému se ale teď můžu věnovat redakční práci. V brzké době má vypuknout stavba na lokalitě, která nás velice zajímá. Prostřednictvím spolupráce s hledači s detektory kovu se nám podařilo z těchto míst získat velké množství nálezů. Potřeboval bych se tomuto místu před stavbou víc věnovat. To bohužel není možné v takovém rozsahu, jak bych chtěl.

Na čem momentálně pracujete?
V současné době jako výkonný redaktor časopisu "Archeologie východních Čech" připravuji podklady pro sazbu čísla 18. Do redakce přišly už i články pro následující číslo. Chystám proto podklady pro redakční radu a recenzenty. Vedle toho jsem napsal článek o nálezech doby římské na Třebechovicku a na dalším pracuji. S kolegy z různých východočeských muzeí pracujeme také na publikaci několika lokalit z doby římské, takže píšu několik dalších textů. Zpracovávám menší soubory především kovů, které k nám předali hledači s detektory kovu. Předměty je třeba určit, datovat, připravit je pro zápis do sbírky. Musím rozhodnout prioritu, podle které předměty půjdou do konzervátorské dílny. To je vůbec problém, z domu konzervovat nejde. Začala naplno stavební sezóna, takže mi často zvoní telefon a řeším se stavebníky termíny kontrol staveb. Probíhají i výzkumy. Byl jsem teď geodeticky zaměřit dva naše výzkumy. Hodně času věnuji práci na databázi Excerpta. Databáze zachycuje informace ke všem archeologickým lokalitám, které se ve východních Čechách nacházejí. Vzhledem probíhajícím výzkumům a jejich publikaci je potřeba databázi neustále aktualizovat. Na základě této databáze pak kolegové tvoří mapy s archeologickými lokalitami nebo například podklady pro územní plány obcí. To vše nám umožňuje poskytovat stavebníkům přesné informace o tom, jestli se jejich stavby nacházejí na archeologických lokalitách.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Pro mě začala práce z domu dřív než pro ostatní kolegy. Na konci února jsem dokončoval výzkum už s rozjetou chřipkou. Po jeho dokončení jsem se šel „vyležet“ a plynule přešel do současného stavu. Práce je hodně, proto jsem po dobu nemoci stejně pracoval na nálezové zprávě. V čem je rozdíl? V normálním pracovním provozu mi můj tříletý syn neřekne „Tati nepracuj a pojď si hrát!“ Obtížně se mu vysvětluje, že to nejde. Zajímá ho, co dělám, takže mi občas „pomáhá“. Stal se z něj odborník na spony z pozdní doby římské. Druhému synovi je 8 měsíců, zrovna začal lézt. Takže občas ke mně přileze a začne „uklízet“ věci, které mám rozložené všude kolem, v jeho případě ty na zemi. Horší jsou úkony, u kterých člověk potřebuje součinnost kolegů nebo třeba data ze serveru, ke kterým se teď nedostanu. Také nemůžu zpracovávat velké výzkumy. Komplikovaná je i koordinace staveb. O problémech s probíhajícími záchrannými výzkumy ani nemluvím.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Jsem vděčny, že se díky práci z domu snižuje riziko nákazy. Moje děti ale špatně nesou, že jsem doma a nevěnuji se jim. Proto si práci rozkládám do brzkých ranních hodin a pak večer až děti usnou. Problémem jsou pro nás kontroly na stavbách a probíhající záchranné výzkumy. Kvůli epidemii jsme museli zrušit dvě přednášky pro veřejnost o našem výzkumu na zámku ve Zdechovicích, což mě docela mrzí.

• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

27. duben 2020 - DEN 45.

45. den od uzavření Muzeum východních Čech v Hradci Králové hlásíme, že v plném nasazení jsou i naši administrativní pracovníci. Nahlédněte, máme #pootevřeno. Naše projektová manažerka Mgr. Ivana Valášková na začátku koronačasu šila roušky dnem i nocí, teď už se zase do popředí dostávají muzejní finance a projekty:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Mou prací v muzeu je získávat finanční prostředky z grantů a dotací, řídit realizaci projektů a také se starám o veřejné zakázky. Je to tedy kreativní práce s lidmi, informacemi a časem. Komunikace, kreativita a setkávání se jsou pro mou práci klíčové.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Ano, ale bohužel osobní domluva s kolegy je prakticky nemožná. A telefonická je sice možná, ale často nedostačující a nepohodlná. Nepatrnou překážku vidím i v uzavření školských zařízení, která navštěvují naše děti. Takže kombinace homeoffice, péče o rodinu a děti plus funkce velkovývařovny je v tomto období mým testem psychické odolnosti.

Na čem momentálně pracujete?
Na krizových plánech při realizaci projektů. Současný stav nám nedovoluje některé aktivity realizovat, proto je nutné s úřady domluvit posunutí dotace, případně vrácení její části, nebo pravidla pro další realizaci.
Na mnohá rozhodnutí čekáme.
Dále je v běhu nebo v přípravě několik výběrových řízení, kde se potýkáme s navýšením cen na trhu. Jejich navýšení se musí častokrát znovu s poskytovateli dotace komunikovat.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Velký, ale čas strávený prací v nouzovém opatření vnímám jako ideální pro rozvoj schopnosti umět řešit úkoly jiným způsobem – kreativněji https://static.xx.fbcdn.net/images/emoji.php/v9/t57/1/16/1f609.png");">?. Často se setkávám s projevem lidskosti. Je to velmi příjemné. Opětuji a posílám dál.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Určitě přináší. Snažím se na každé situaci najít to pozitivní a neklesat na mysli. Momentálně mě tato schopnost drží hodně nad vodou. Opět mám pocit, jako když jsem byla na mateřské dovolené s naší tříčlennou drobotinou a jediný můj čas jsem našla při polykání dobré kávy, kterou mi s láskou uvařil manžel.
Je to zvláštní doba, která Vás nutí zamyslet se, co je vlastně důležité. A jak je nezbytné učit děti kritickému myšlení.

• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

28. duben 2020 - DEN 46.

Na zběsilé tempo doby si teď rozhodně nikdo stěžovat nemůže, času je dost. Proto si teď uvařte kávičku, pohodlně se usaďte a počtěte si, máme #pootevřeno. Téma entomologie vám teď půvabně poodkryje náš kurátor RNDr. Bohuslav Mocek:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Jsem entomolog a na otázku co obnáší moje profese, odpovídám poměrně často. Za 40 let jsem se setkal s různými představami, včetně neomylného názoru, že entomolog přece počítá v šeru depozitáře broukům nožičky. Od dob mých předchůdců to lze považovat za pokrok, protože - na rozdíl od nich - jsem na úplnou neznalost pojmu entomolog ještě nenarazil. Nemohl jsem proto zatím použít k vysvětlení náplně mé práce názornou metodu Dr. Balthasara, který působil v muzeu v 50. letech. Když se marně snažil vysvětlit selce, která ho potkala na pastvině, že entomolog sbírá hmyz, pinzetou z kobylince vytáhl chrobáka a vhodil ho do sběrné skleničky: „Tak tímhle se, panímámo, živím!“
Ve skutečnosti je práce muzejního entomologa pestrá a mění s ročními obdobími stejně jako práce rolníka. Výsledkem terénního entomologického výzkumu je třídění a preparace nasbíraného materiálu, determinace - často ve spolupráci s mnoha dalšími specialisty - a zařazení exemplářů do sbírek. K využití sbírky v odborných i popularizačních publikacích je nezbytné pořizování průvodní dokumentace (terénní deníky, mapové podklady, fotodokumentace). Značnou pracovní kapacitu zaujímá muzejní evidence a péče o entomologickou sbírku, které patří v našem muzeu k nejpočetnějším fondům. Řada dalších činností je shodná s kurátory jiných oborů - zodpovídání dotazů badatelů, tvorba výstav a expozic, popularizační přednášky nebo terénní vycházky pro zájemce z řad veřejnosti.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Za současné situace se mohu věnovat zejména terénnímu průzkumu, který je tomto čase dominantní činností i bez epidemiologických omezení. Jaro totiž probudí, v jinak celkem seriosním vědci, lovecké vášně. Terénní entomolog pak navštěvuje v přírodě místa, kterým se normální člověk obloukem vyhne, vyhledává dobrovolně nepohodlí, snáší bolest a ještě z toho má potěšení (což jsou bezpochyby známky masochismu).
Dočasně naopak je nutné odložit nebo omezit činnosti, které jsou na dálku obtížně proveditelné nebo nemožné. Hlavně je to práce se sbírkou – třídění a zařazování straších sběrů, inventarizace apod. Omezena je pochopitelně i práce s veřejností – badatelská činnost, určování donesených vzorků hmyzu, výstavy nebo vedení terénních exkurzí.|

Na čem momentálně pracujete?
Díky urychlenému časnému jaru a příznivému počasí pokračuji v průzkumu hmyzu v areálu Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který s malými přestávkami sleduji od roku 2010. Koncem března jsem zde instaloval odchytová zařízení, která vybírám ve 14 denních intervalech.
Dlouhodobě sleduji populaci žábronožky sněžní (Eubranchipus grubii) v příkopech u Pohránova. Lokalita známá již od roku 1944 je ohrožena stavbou druhé koleje železniční trati z Pardubic do Hradce Králové. V loňském roce při jednání s orgány ochrany přírody a projektanty stavby bylo dohodnuto vybudování náhradních tůní, zajišťujících přežití tohoto kriticky ohroženého korýše. Při letošní návštěvě lokality jsem zaznamenal velice hojný výskyt žábronožek, ale i přípravné práce k jejich záchraně (vykácení stromů a vyznačení ploch na místech budoucích tůní).
Potěšilo mě, že mohu využít fotoarchiv lokalit a hmyzu a zveřejnit několik fotek ve virtuální výstavě „Přírodověda v roušce“. Do scénáře jsem zařadil i nově pořízené záběry mouchy dlouhososky (Bombylius major) za letu nad jarními květy.
Online spojení s pracovištěm i evidenčním programem mě umožňuje pokračovat v evidenci typového materiálu. Exempláře, podle kterých jsou popsány nové taxony pro vědu, mají kromě odborné hodnoty i vysoký kulturně historický význam jako mezinárodní standardy.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Velký rozdíl není, za normálního stavu bych asi více času věnoval zařazování sběrů a zpracovaného materiálu z minulých sezón do systému. Zásadní rozdíl je práce ve vztahu k veřejnosti. Podobně jako olympijské hry v Tokiu jsme museli oželet poprvé po 30 letech akci ke Dni Země 22. dubna. Tradičně připravujeme pro školy výstavu jarních přírodnin, ukázky naší práce, terénních metod, preparace i tvorby a péče o sbírky. Letos jsme se na to obzvláště těšili, protože jsme chtěli žákům základní i dětem mateřské školy ze Stěžer, kde momentálně sídlíme, ukázat, co se vlastně odehrává té budově, okolo které chodí.
Pociťujeme menší zájem o expertní činnosti, jako je determinace vzorků zdravotně významných druhů hmyzu pro KHES, deratizační a asanační firmy, zahrádkáře i zájemce o přírodu.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Jistou výhodou je úspora času s dojížděním z Pardubic. Omezení vidím ve spolupráci oborů na společných projektech, jako je např. příprava výstavy „(S)poušť plná života“, plánovaná na konec letošního roku. Spousta dobrých autorských nápadů při tvorbě scénáře výstavy se totiž rodí v diskusích na coffee breaku, který mě osobně začíná chybět.

• 
• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

29. duben 2020 - DEN 47.

Ačkoliv je naše Muzeum východních Čech v Hradci Králové stále bez návštěvníků, rozhodně není bez života!!! Teď nahlédneme do jedné z muzejních kanceláří, kde je živo vlastně po celou dobu karantény. Máme pro vás stále #pootevřeno. Více vám osvětlí naše referentka vědy a výzkumu a administrativní a spisová pracovnice Martina Hiršlová:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Protože naše muzeum je i vědeckou institucí, tak ze své pozice shromažďuji informace o výsledcích projektů, které mi dodávají moji kolegové – odborní pracovníci a ta posléze ve spolupráci s Královéhradeckým krajem zasíláme do Prahy na Úřad vlády České republiky Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Kromě toho také například zajišťuji spisovou agendu, tedy příjem, výdej pošty, datovou schránku. K tomu patří i archivování dokumentů a administrativa pro ekonomické oddělení, například objednávky, příjem faktur a podobně.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Částečně ano. I když je provoz v muzeu omezený, přesto chodím na dva dny v týdnu do práce, protože například dopisy se na poštu musí donést osobně. No a zbytek týdne pracuji z domu.

Na čem momentálně pracujete?
V současnosti se naplno věnuji zpracování výsledků od vědeckých pracovníků, protože se nezadržitelně blíží termín odevzdání. V práci si vše zpracuji na PC, doma to pak kontroluji v tištěné podobě, aby odevzdání bylo bezchybné. Dále zajišťuji běžnou administrativu, která je vázána na ekonomické oddělení. Ve volné chvíli také skládám obálky na uchování mykologických nálezů pro kolegyni a než se mi zavařil stroj, šila jsem i roušky.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Největším problémem je pro mě IT technika. Doma máme jen stařičký notebook a na něm se musím střídat s dětmi, které mají v současnosti školní výuku online. A mým nejpoužívanějším pracovním náčiním jsou právě počítač, skener a tiskárna.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Asi jedinou výhodou je, že nemusím brzo vstávat. Doufám, že by se situace mohla vrátit brzy k normálu, protože vím, že se mi kupí práce, kterou z domu prostě udělat nemůžu a v budoucnu ji budu muset stejně zpracovat (např. připravit dokumenty k uložení a do spisovny). A také už mi chybí kontakt s kolegy. Takže se vlastně těším i na to ranní vstávání.

• 
• 
• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

30. duben 2020 - DEN 48.

Naše muezum má i 48. den bez návštěvníků #pootevřeno. I v koronačasech je nezbytné zabezpečit financování a ekonomický chod muzea, jak dokládá vedoucí našeho ekonomického oddělení Bc. Michal Jachim:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Je toho poměrně dost. Sestavujeme rozpočet organizace, zpracováváme ekonomické reporty o hospodaření pro zřizovatele, dále zajišťujeme účetní a mzdovou agendu. Nelze opomenout ani tvorbu výběrových zřízení či evidenci dlouhodobého a hmotného a nehmotného majetku.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Současná situace nemá naštěstí na chod ekonomického oddělení zatím významnější dopad. Na pracoviště v nutných případech docházíme, přestože se snažíme maximum činností vykonávat z domu.

Na čem momentálně pracujete?
Aktuálně řešíme, ve spolupráci se zřizovatelem, ekonomický dopad současné situace na hospodaření muzea a zvažujeme další kroky do budoucna. Teď například řešíme nahrazení dosluhující dodávky novým vozem v rámci výběrového řízení. Ve spolupráci s dodavatelem ekonomického systému řešíme úpravu vybraných reportů z účetního programu tak, aby odpovídaly našim požadavkům.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Rozdíl je hlavně v tom, že převážná část kontaktů mezi pracovníky probíhá z preventivních důvodů formou elektronické komunikace. Takže občas narážíme na to, že převážná část dokumentů je v tištěné formě, takže si je nemůžeme operativně předat.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Z krátkodobého hlediska došlo dočasně k poklesu množství dokladů, které je potřeba zpracovat. To je příležitost k využití tohoto prostoru pro řešení záležitostí, na které při běžném chodu nezbývá čas. Například na zmíněné reporty z účetního programu, nebo na inovací vybraných interních předpisů muzea.
V delší perspektivě může mít - z našeho ekonomického pohledu- pandemie pozitivní efekt v tom, že bude vyvíjen větší tlak na digitalizaci účetnictví.

• 
• 
•  

  

#zvladnemeto

 

4. květen 2020 - DEN 52.

52 dní od uzavření našeho muzea začínáme vidět světlo na konci koronatunelu. Zatím k nám ještě nemůžete, ale už  máme #pootevřeno. Velikou radost z toho má i vedoucí našeho návštěvnického provozu Bc. Kateřina Ježková:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Mým úkolem je obsluha muzejního obchodu – jak prodej a kontakt s návštěvníky, tak také výběr a zajištění nabízeného sortimentu a provozu recepce.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
V současné situaci se věnuji pouze jedné její části. Bohužel kontakt s návštěvníky zatím stále není možný a proto se nyní můžu zabývat „jen“ přípravami na znovuotevření muzejního obchodu, ale hlavně úplné novince - spuštění muzejního E-shopu! Doufám, že výsledek stojí za to a návštěvníci se tak mají na co těšit! (

Na čem momentálně pracujete?
Mou největší pracovní náplní posledních dní byla právě příprava již zmíněného muzejního E-shopu, který bude co nevidět spuštěn! Každý, kdo naše muzeum v této době navštíví z pohodlí svého domova, prostřednictvím webové stránky, na které je již celá řada virtuálních výstav, přednášek či exkurzí, si nyní bude moct zakoupit také publikace a upomínkové předměty touto cestou.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Rozdíl je to velký, přeci jen značnou část mé práce tvoří kontakt s návštěvníky. Ale i tak se můžu věnovat řadě činností, na které za normálního provozu nezbývalo tolik času a nyní se paradoxně „rozhýbaly“.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Moc jich asi není, ale nějaké by se určitě našly. Jednou z nich je i to, že práci si můžu rozložit během dne přesně tak, jak potřebuji a jak se mi to zrovna hodí . Přesto je to ale už dlouhá doba a kontakt a zpětná vazba od návštěvníků mi chybí, takže se už těším na návrat do „starých kolejí“.

• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

5. květen 2020 - DEN 53.

Naše Muzeum východních Čech v Hradci Králové je sice stále v koronarežimu, ale nahlédnut se k nám dá alespoň on-line, protože pro vás máme stále #pootevřeno. Už jsme vás jistě přesvědčili, že naše muzeum je plné zajímavých lidí různých profesí. Kromě historiků, archeologů, etnografů, technických pracovníků jsou to i administrativní pracovníci. Mezi nimi je i asistentka ředitele Bc. Veronika Ludvíková:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Možná si někdo může myslet, že jediná práce pro asistentku ředitele je vaření dobré kávy :-)... Je pravda, že moje pozice tuto činnost opravdu obnáší, ale vážně není ani zdaleka jediná. V běžném chodu muzea se samozřejmě starám o návštěvy pana ředitele. K tomu ale také zajišťuji chod sekretariátu, zázemí různých konferencí a jsem úzce spojena s chodem ředitelské kanceláře. Dále řeším emailovou korespondenci muzea, což také obsahuje elektronickou distribuci našeho bulletinu Vitrína, komunikaci s organizacemi ICOM a AMG. Ale zajišťuji i pronájmy pro soukromé či veřejné akce.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Mohu, ale pouze částečně. Do kanceláře chodím v omezeném režimu. Emailové schránku a telefony obstarávám každý den. Zajištění různých schůzek momentálně odpadlo. Nicméně ačkoliv nemohu dělat "kávičky" a konverzovat s návštěvami, zpracovala jsem jiné úkoly, které obnáší tzv. back office a konečně dodělala resty, které v běžném provozu nespěchají. Práce asistentky je velmi různorodá a často poměrně hektická. Máme pracovně velmi aktivního pana ředitele, který vede muzeum hodně vpřed, takže je vždy co zařizovat.

Na čem momentálně pracujete?
Zhruba půlku nařízeného home office jsem zpracovávala již zmíněné resty a další dokumenty vyplývající z mé práce. Převážně tedy muzejní administrativa a korespondence. K tomu ale ještě studuji vysokou školu magisterského stupně i do školy máme teď mnoho práce. Takže během celého dne jsem na příjmu emailově a telefonicky a současně se během dne věnuji studiu.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Je to vlastně docela velký rozdíl. V tomto období se nám například ozývají snoubenci, kteří mají zájem o obřad u nás v muzeu. Ať už to jsou ti, kterým koronavirus zhatil plány, nebo ti, kteří teprve plánovat začali. Všem se snažím dát co nejlepší servis, aby byli se svým dnem maximálně spokojeni. Jenže to je na dálku mnohem složitější. Dále řeším běžné emaily, které denně chodí a případné návrhy pro uspořádání přednášek, ať už online nebo na později naživo. Největší rozdíl vnímá můj téměř sedmnáctiletý pejsek, který je teď moc rád, že nemusí být doma celý den sám. :-)

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Výhodou a současně nevýhodou pro mou práci je doslova pružná pracovní doba. Zatímco jsem do práce obvykle chodila ráno mezi šestou a sedmou hodinou, teď využívám možnosti prodloužit si budíček. Takže velkou výhodou je pro mě čas. A ten je současně i nevýhodou, protože často teď, ať už s učením nebo s prací, končím dlouho po půlnoci. Po ukončení nouzového stavu tak bude asi trochu náročnější návrat do "normálního" režimu.

• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

6. květen 2020 - DEN 54.

Troufáme si tvrdit, že tolika dnech od uzavření našeho muzea už jsme našli způsob, jak se s vámi spojit - a od té doby máme #pootevřeno. Říká se, že někde na začátku tohoto "korona-stavu" byl prý netopýr. Ty my ale u nás v muzeu máme moc rádi.  Zvláště pak znalec netopýrů a náš programový a kulturně výchovný pracovník Mgr. Josef Hotový:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Mojí hlavní pracovní náplní je vytváření a realizace přírodovědeckých programů pro veřejnost, dále vedu při muzeu přírodovědecký kroužek, podílím se na přípravě stálé přírodovědecké expozice a také některých přírodovědeckých výstav. Původní profesí jsem ale zoolog a tak se v čase, který mi zbývá, věnuji zoologii a zejména výzkumu netopýrů.

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Té nejviditelnější části mé práce – pořádání programů pro veřejnost a vedení přírodovědeckého kroužku – se ze známých důvodů věnovat nemohu, proto se, podobně jako další kolegové, věnuji ve zvýšené míře činnostem, na které obvykle nemívám tolik času.

Na čem momentálně pracujete?
Moji milí netopýři se stali mnohem „populárnějšími“, než dosud byli. Během uplynulých měsíců se postupně probouzeli ze zimního spánku, a tak se s nimi lidé opět začali setkávat. Mnohokrát jsem tedy vysvětloval, že není důvod se jich nikterak obávat. Mimo jiné i proto, že se svými čínskými příbuznými neudržují žádné kontakty, na rozdíl od některých lidí nelétají do Číny a zpět.
Podařilo se mi dokončit úpravy programů, na kterých jsem pomalu průběžně pracoval. Teď čekám na příležitost zjistit, jestli tyto úpravy jsou opravdu vylepšením. Před dokončením je také interaktivní část virtuální výstavy „Přírodověda v roušce“ – přibudou do ní totiž ještě kvízy a další zpestření.
Mnozí lidé říkají, že mají kostlivce ve skříni, v mém případě to platí doslova, mám jich ve skříni dokonce několik stovek, jednoho z nich můžete vidět na fotografii. V uplynulých týdnech jsem na ně měl více času než obvykle, pokročil jsem tedy v jejich odborném zpracování.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Můj současný denní režim se od toho před vyhlášením nouzového stavu liší velmi, zejména ve dnech, kdy je manželka v práci. To se snažím být v jedné osobě muzejním pracovníkem, učitelem pro dvě děti 1. stupně ZŠ a pro jedno dítě ze školky, pro všechny tři kuchařem a ve zbývajícím čase tatínkem.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Kromě už výše zmíněných možností věnovat se více činnostem, na které obvykle nemívám moc času, mi žádné další pracovní výhody současná situace nepřináší. Jako mnozí další jsem tedy rád, že se mimořádná opatření začala rozvolňovat a brzy už bude možné vyrážet v malých skupinách na společné výpravy do přírody.

• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto

 

7. květen 2020 - DEN 55.

Jsme s vámi stále ve spojení, protože máme virtuálně #pootevřeno, ale hlavně už víme, že 12. května v 10 hodin se změní!!! Ano, pod dlouhých týdnech opět OTEVŘEME naše muzeum!!! Na to se nesmírně těší i zástupce ředitele našeho muzea a vedoucí oddělení ochrany a dokumentace sbírkových předmětů Jaroslav Zámečník, DiS.:

Co běžně a obvykle obnáší Vaše profese?
Moje práce v muzeu je naštěstí velmi různorodá, od klasických povinností vyplývající z pozice vedoucího oddělení ochrany a dokumentace sbírkových předmětů a také zástupce ředitele, až po práci odbornou - botanickou, kterou vykonávám v rámci interního vědecko-výzkumného projektu zaměřeného na studium rodu pampeliška (Taraxacum).

Můžete se své práci momentálně věnovat?
Ano. Práci z domu jsem využíval pouze částečně, protože ne všechny potřebné dokumenty existují v digitální podobě. V době vyhlášení nouzového stavu jsem finalizoval výroční zprávu muzea za rok 2019 a potřeboval jsem mít přístup k hromadě dokumentů či výkazů, takže střídání práce v kanceláři a doma bylo nevyhnutelné. Neustále jsem také telefonicky či e-mailem úkoloval kolegyně a kolegy, kterým tímto děkuji za trpělivost, protože výroční zpráva je vždy dokončována v časové tísni. Nutné bylo také zajištění vydávání interních příkazů ředitele souvisejících s nouzovým stavem. Pravděpodobně nejnáročnější však byly práce na finalizaci tiskových sestav pro přírodovědecké oddělení v evidenčním programu Museion. Komunikace po telefonu a e-mailech byla v tomto případě spíše komplikací, ale doufám, že se tiskové sestavy podařilo dotáhnout ke zdárnému konci. No a pak nemohu zapomenout na botanický terénní výzkum, který probíhal ve skoro liduprázdné přírodě (tedy alespoň na místech, kde jsem se pohyboval).

Na čem momentálně pracujete?
Pominu-li běžnou agendu, tak mi nouzový stav, byť je to paradoxní, umožnil intenzivnější botanický výzkum v terénu, který byl samozřejmě zaměřený na rod Taraxacum. Bohužel, však skupina, kterou se zabývám, kvete v roce necelý měsíc a já mám tedy velmi omezený čas na to, abych získal maximum dat. K tomu mi vůbec nepomáhají relativně velmi teplá a suchá jara a čas na výzkum v terénu se tak často zkrátí třeba i na tři týdny. Letos se však podařilo získat potřebná data pro dva články věnované červenoplodým pampeliškám. Ten první bude věnován novému druhu pro květenu ČR – pampelišce Taraxacum brachyglossum a ten druhý pak shrnutí rozsáhlého výzkumu červenoplodých pampelišek Máchova kraje (Ralsko-bezdězské tabule) s nálezem dalšího nového druhu pro květenu ČR – pampelišky Taraxacum tenuilobum. Momentálně tedy jezdím hodně do terénu a zpracovávám získaná data. Následovat pak bude vyhodnocení získaného materiálu a konečně dokončení odborných článků.

Jak velký rozdíl je to za současného stavu?
Náplň mojí práce je skoro stejná, jako za normálního stavu. Rozdíl je zde minimální, snad jen v úspoře času při dojíždění do pracovny ve Stěžerách. Ovšem výrazně jsem musel upravit plán svého výzkumného projektu, protože nebylo možné vycestovat do zahraničí. Nejvíc mne mrzí odsunutí výzkumu v severovýchodním Předalpí, které se ukazuje být velmi bohatou a taxonomicky nedořešenou oblastí pro bahenní pampelišky (sekce Palustria). Z území bude v budoucnu popsána řada nových, vědě doposud neznámých druhů.

Přináší současná situace nějaké výhody pro Vaši práci?
Současný stav mi dovoluje intenzivněji pracovat v terénu na výzkumu pampelišek. Odpadla také řada pracovních schůzek či jednání, která jsou mnohdy zbytečně časově náročná. Ovšem tento ušetřený čas zase člověk vynaloží na relativně dlouhé telefonní hovory s kolegy, v rámci řešení pracovních záležitostí.

• 
• 
• 
• 
•  

 

#zvladnemeto

 

11. květen 2020 - DEN 59.

Ještě jednou se vyspíme a bude to přesně 60 dní, co se kvůli koronaviru uzavřelo Muzeum východních Čech v Hradci Králové. A tohle "kulaté" výročí oslavíme ZNOVUOTEVŘENÍM! Po dobu uzavření vám pracovníci našeho muzea přibližovali aktuální profesní život a tuto kapitolu uzavře medailon, ve kterém se dozvíte: "Jak žilo muzeum, když bylo uzavřeno - očima ředitele doc. Mgr. Petra Grulicha, Ph.D.:

Etapa tápání:
Zavřeli jsme a po týdnu i my sami odešli do karantény vyplašení úplně stejně, jako celá země. První dny jsme se rozkoukávali a vyřešili systém fungování. Odborní pracovníci na home office, ostatní na překážkách a napříč celým muzeem rozpis služeb pro zajištění nutného provozu.

Etapa solidarity:
Po pár dnech jsme si uvědomili, že i když máme zavřeno, tak můžeme být prospěšní. Děkujeme za ten podnět vedoucí odboru kultury Kateřina Churtajeva, letěl do celého kraje. A začali jsme šít roušky…pro domovy důchodců a azylové domy, pak pro naše zaměstnance a někteří šili ještě minulý týden. Ušili jsme jich snad 600.

Etapa rozvoje:
Po cca 7-10 dnech jsme mentálně přepnuli a mnoho z náš začalo žít on-line. Videokonference, řešení projektů, a hlavně příprava on-line produktů. Odborně se tomu říká digital humanities. Když se ohlédnu, vidím úplně jiné muzeum než to před karanténou. Na webu jsou kompletně digitalizovány naše výstavy, vedle nich vznikly 4 nové plně virtuální, dále 2 geopříběhy, 15 audiopohádek, 8 videí pro školy, 4 přednášky pro veřejnost a jedna tvůrčí dílna. Zapojili se lidé napříč celým muzeem.
Vedle toho samozřejmě po celou dobu probíhaly obyčejné rutinní činnosti (výroční zpráva, úprava koncepce muzea, porady, změny rozpočtu, výjezdy do terénu, zahájení rekonstrukce další budovy atd.), zkrátka všední život.
Závěr? Jsem hrdý na své kolegy, na to, že dokázali obrovsky zabrat. Že dokázali zahodit ostych před IT světem, že prokázali soudržnost a mysleli jeden na druhého, že se nebáli přijít do práce, že přišli s nápady...

Co dělal ředitel sám za sebe:
Dál byl managerem: Stále visel na telefonu, mailu a před webkamerou. Organizoval, vymýšlel, motivoval, popoháněl, radil se, uklidňoval i vyzýval, chvíli i šil. Nestíhal, kmital mezi Hradcem a Pardubicemi, chtěl být v práci i s rodinou. A taky se snažil oprášit v sobě aktivního historika, a tak připravil a natočil 2 přednášky pro veřejnost. Vedle toho samozřejmě dál virtuálně přednášel na UHK, vařil, dezinfikoval, studoval, v lese hrdinně sundával roušku...(smích)


Vzkaz čtenářům:
Na viděnou zítra, otvíráme a neskutečně se na Vás těšíme!!!
Přijďte určitě!!!

• 
• 
• 
• 
•  

#zvladnemeto