Vytisknout tuto stránku
02. 11. 2015
| Akce 2015

PEVNOSTNÍ STAVITELSTVÍ V EVROPĚ A ČESKÝCH ZEMÍCH

2. 12. 2015 - Poutavá přednáška Ing. Jiřího Slavíka z Národního památkového ústavu nejenom pro zájemce o vojenskou historii představí vývoj fortifikace v Evropě a českých zemích do poloviny 18. století.

 

PŘEDNÁŠKA SE USKUTEČNÍ

ve středu 2. prosince 2015 od 17 hodin v Muzeu východních Čech v Hradci Králové
Reakcí na vývoj zbraní v Evropě byla změna pojetí a technického řešení dosavadního opevnění, které se stalo doménou vojenských inženýrů. Poutavá přednáška Ing. Jiřího Slavíka z Národního památkového ústavu nejenom pro zájemce o vojenskou historii představí vývoj fortifikace v českých zemích do poloviny 18. století.
b_480_0_16777215_00_images_files_prosinec-2015_pevnostni-stavitelstvi.jpeg
Důsledkem masového rozšíření dělostřelby a palných zbraní v Evropě došlo ke krizi pevnostního stavitelství, když dosavadní opevnění nemohla odolávat novým zbraním. Vývoj se zpočátku bral stavbami masivních zděných i zemních konstrukcí s kruhovými a polygonálními baštami a věžemi. V průběhu 16. století se v Itálii konstituoval nový způsob opevnění pomocí obezděných zemních valů s bastiony místo bašt. Návrh a stavba pevností se od té doby staly doménou specialistů - vojenských inženýrů. V průběhu 16. a 17. století vzniklo několik fortifikačních škol, které svými představiteli více či méně zasáhly do vývoje fortifikace a vedení obléhacích prací. České země se v 16. a 17. století postupně ocitly na okraji vývoje fortifikace a nejprogresivnější pevnostní stavby byly na jejich území realizovány až ve 2. polovině 18. století, když bylo nutno po ztrátě většiny Slezska a Kladského hrabství nutné nově zajistit severní hranici habsburské monarchie.